Poslední Kennedyho kabriolet. Pro střelce byl ideální terč, po atentátu sloužil i dalším prezidentům

Texaská metropole Dal­las, pátek 22. listopadu 1963 ve 12.30. Tmavomodrý kabriolet Lincoln Continental amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho přibrzdí na 18 kilometrů za hodinu, aby v hustém jásajícím davu vykroužil prudkou zatáčku z hlavní třídy do Elm Street. Padnou výstřely, prezident se hroutí, první dáma Jacqueline, potřísněná jeho krví a mozkovou tkání, se vrhá na zadní kapotu vozu a je stržena zpět bodyguardem. Osudný continental nevyřadí po konci vyšetřování z provozu, na to byl příliš drahý. Bude zgruntu přestavěn, poněkud opožděně pancéřován – a odmítnut novým prezidentem Johnsonem, který jel jen dva vozy za JFK. „Conti“ ale ještě poslouží třem dalším šéfům Bílého domu.

Vděčným odrazovým můstkem k divokým spekulacím se stal i předmět našeho zájmu, kabriolet Lincoln Continental. Značka luxusních automobilů, vlajkových lodí koncernu Ford, přece nese příjmení jiného amerického prezidenta s tragickým osudem – Abrahama Lincolna. Toho zvolili do úřadu roku 1860, Kennedyho 1960. Oba byli zastřeleni v pátek, navíc do hlavy (na tu ovšem atentátníci míří primárně), nástupci v Bílém domě se shodně stali původem jižanští viceprezidenti Johnsonové, ani jeden z vrahů se nedožil procesu, protože zahynul násilnou smrtí…

Roztáčející se spirálu pseudohistorických paralel, tematizujících i na chlup shodný počet písmen v příjmení zastřelených prezidentů, či fakt, že oba přišli v době vykonávání úřadu o dítě, korunoval zvláště nechutný vtip: Měsíc před smrtí byl prý Lincoln ve městě Monroe, stát Maryland, kdežto Kennedy v Monroe, blonďaté Marilyn. Kéž by všechny konspirace šlo vyvrátit tak snadno, Marilyn přece zemřela rok a čtvrt před osudnou cestou JFK do Dallasu.