Rocco Siffredi: Porno je jako pavoučí síť, ze které se nevymotáte. Nikdy jsem nic jiného dělat nechtěl

Více než 1300 filmů a přes čtyřicet prestižních profesních cen přezdívaných „porno Oscar“: když před dvěma lety přebíral Siffredi tu poslední, za celoživotní přínos, označili ho za „muže, jehož příjmení není třeba znát.“ I na seriózním festivalu Berlinale stačilo říct jen Rocco a všichni okamžitě věděli, o kom je řeč. Byť se při tom ně­kteří rděli.

„Za skoro čtyřicet let, co se věnuju pornu, se spousta věcí změnila; svět se zdá být svobodnějším. Pokrytectví a ostych přiznat, že k našemu životu patří i sex, ovšem zůstávají. Dodnes mi lidé v zákulisí vřele tisknou ruce, ale na scéně před kamerou si pak nasadí masku totálního despektu,“ stěžuje si herec, který prý odsudky a často i nenávist zažívá po celou kariéru. „Když mi bylo dvacet, zavolal si mě k sobě otec a řekl mi, že jestli chci dělat porno, čeká mě život v prokletí, plný nemocí, samoty a nenávisti. A i když mě o pár let později rodina omilostnila, zvykl jsem si, že do všeho, co dělám mimo ‚svůj‘ svět, vstupuju už automaticky s handicapem.“

Osudové tři sekundy

Siffredi své povolání s oblibou popisuje jako poslání. „Pro porno jsem se narodil. Dovedly mě k němu vnější okolnosti, ale hlavní důvod, proč jsem se sexem začal živit, byla moje vnitřní touha. To díky ní jsem přestál všechno nepříjemné, co se k mé profesi pojí. Proto jsem si ji přede všemi obhájil i v době, kdy se na porno nahlíželo jako na něco nečistého a zavrženíhodného. A proto jsem u něj zůstal dodnes.“

Seriál z dílny scenáristky Fran­cesky Manieriové, filmařky proslulé až militantním feminismem, začíná obrazem, v němž dvanáctiletý Rocco Tano sbírá ze země komiksový pornočasopis Supersex a nachází v něm pro sebe rozhřešení. Siffredi potvrzuje, že přesně tehdy se zrodilo jeho odhodlání vydělávat si sexem: obdivoval superschopnosti, jimiž pornohrdina Supersexu oplýval, i to, že může mít každou ženu, na kterou si pomyslí. Magazínem, jenž prý vypadl z projíždějícího náklaďáku, nejprve ohromoval kamarády, záhy si však všiml, jak příjemné tělesné účinky má jeho prohlížení. O rok později zažil s dívkou ze sousedství první „sdílenou rozkoš“, a i když trvala „jen tři sekundy, nikoli tři minuty“, pochopil, že „penetrace není masturbace“ a že ony tři sekundy chce opakovat donekonečna. „Když se mě lidé ptají, proč jsem se dal na porno, odpovídám, že jsem chtěl spát se všemi kráskami, které chodí po světě. V podstatě to tak je. Když jsem se později dozvěděl, že existuje profese, kde vás za tu příjemnou činnost dokonce platí, přišlo mi to jako sen,“ říká Rocco, podle něhož je 98 procent seriálu o něm čistá pravda.