Asi žádný jiný vynálezce nezměnil naše životy tak jako Nikola Tesla (10. 7. 1856–7. 1. 1943). Jeho systém vícefázového střídavého proudu nás doprovází téměř na každém kroku. Další zásadní vynálezy, kterými položil základy moderní elektrotechniky, mu jeho konkurenti ukradli. Jiné zase předběhly dobu natolik, že zůstaly nepochopené. Nikola Tesla zemřel chudý a zapomenutý, nyní však znovu ožívá coby téměř mytická postava, u níž není lehké odlišit skutečnost od fikce.
„Vysoký hubený muž vyčaruje pouhým lusknutím prstů ve zlomku vteřiny kouli z plamenných jazyků a klidně ji drží v ruce,“ napsal svědek jedné z Teslových produkcí, novinář Chauncey McGovern. „Žasnete, že si nespálí prsty, ale on si ji dává do kapsy, do vlasů, položí vám ji do klína a nakonec ji ukládá do dřevěné bedny. Nemůžete pochopit, proč plamen nikde nezanechal stopy, a mnete si oči, abyste se ujistili, že nesníte.“
Jiní účastníci představení popisovali, jak Teslovi z prstů na rukou sršely blesky, „jako by byl severský bůh hromu Thor“. Sám vynálezce později vzpomínal, že ještě nějaký čas po ukončení pokusu se statickou elektřinou celý mírně světélkoval a obklopovala jej přízračná aureola.
Rentgenové paprsky
Tesla dokázal také předpovídat budoucnost techniky. Mimo jiné prorokoval: „Přijde doba, kdy... s pomocí kapesních přístrojů budeme moci komunikovat na dálku se svými přáteli, kteří budou mít stejné přístroje“. Dnes v éře mobilů na tom není nic divného – jenže on to tvrdil roku 1894, kdy jediným prostředkem dálkové komunikace byly tečky a čárky Morseovy abecedy přenášené po drátech primitivního telegrafu. Krátce před svou smrtí pak prohlásil: „Roboti a inteligentní stroje jednou nahradí lidi.“
Jindy Tesla nezůstával jen u slovního věštění, ale budoucnost přivolával svými pokusy. Tak třeba roku 1892 experimentoval s vybuzováním rubínového krystalu, čímž o půl století předběhl vynález laseru. Poznamenal si k tomu, že „... tímto způsobem vzniká pronikavá přesně ohraničená čára světla odpovídající obrysu rubínu. Dokonalejšího výsledku lze dosáhnout díky pozinkované vrstvě, která slouží jako odrazná plocha a zesilovač záření.“
Tesla také podle všeho už roku 1894 objevil paprsky dnes známé jako rentgenové, experimentoval s nimi, ale nějak ho nenapadlo si objev patentovat. Jeho životopisec Marc J. Sifer o jeho veřejné přednášce napsal: „Pozoruhodné zařízení odhalující kostru živého člověka diváky zaujalo, ale většina z nich přišla proto, aby spatřila, jak slavný kouzelník vrhá blesky.“ Naproti tomu Wilhelm Röntgen na své paprsky X přišel roku 1895, ale okamžitě o tom napsal zprávu, hned následujícího roku je předvedl německému císaři Vilémovi – a už navždy se stal jejich objevitelem.
Jindy Tesla ve svých současnících vzbuzoval obavy a hrůzu. Tvrdil, že budoucí války budou díky jeho vynálezům záležitostí na dálku řízených strojů... Další Teslovy „vynálezy zkázy“ jsou záhadou i pro dnešní inženýry. Část New Yorku, kde měl laboratoř, roku 1898 postihlo záhadné zemětřesení, při němž se chvěly domy a praskala okna. Vynálezce později novinářům řekl, že kdyby se mu zachtělo, mohl by stejným způsobem zbourat Brooklynský most. Prohlásil dokonce, že za pomoci jistých rezonancí lze rozmetat zeměkouli.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
