Vítězslava Kaprálová stihla za svůj krátký život zkomponovat na padesát skladeb klavírní, komorní, orchestrální i vokální hudby

Vítězslava Kaprálová stihla za svůj krátký život zkomponovat na padesát skladeb klavírní, komorní, orchestrální i vokální hudby Zdroj: čtk

Vitka s Bohuslavem Martinů (vpravo)
Vitka a Jiří Mucha. O své zesnulé první ženě psal opakovaně.
Chtěli z ní mít génia a neviděli, jak je slabá.
3 Fotogalerie

Vítězslava Kaprálová: Geniální česká skladatelka a dirigentka, která (si) ráda hrála s muži

Kateřina Kadlecová

Ačkoliv Vítězslava Kaprálová (24. ledna 1915–16. června 1940) žila pouhé čtvrtstoletí, je jednou z nejhranějších tuzemských skladatelek a stala se vůbec první brněnskou dirigentkou. Křehká žena plála vášní pro vážnou hudbu i pro muže, s nimiž si pohrávala jak s notami v partituře – poblouznila svého učitele Bohuslava Martinů i spisovatele Jiřího Muchu, jenž o ní podává svědectví v dokumentárním románu Podivné lásky. O této zvláštní femme fatale ovšem psali i jiní. Mihla se v románu Simona Mawera Skleněný pokoj, je hlavní postavou románu Jindřicha Uhera Ona a Martinů a Kateřina Tučková jí věnovala divadelní hru Vitka.

Vítězslava Kaprálová se narodila do kultivované rodiny. Její otec, klavírista Václav Kaprál, patřil mezi uznávané hudební skladatele, provozoval královopolskou hudební školu, hrával na klavír s všestranně nadaným Ludvíkem Kunderou (bratrancem Milana Kundery) a přednášel na brněnské konzervatoři. Maminka Vituša učila zpěv. Dětství strávila neduživá Vitka s matkou u prarodičů v Medlánkách, ve venkovském sídle s velkou zahradou; otec byl na vojně. Přesto na ni možná byly ze strany rodičů hudebníků vyvíjeny tlaky, které bychom dnes považovali za nepatřičné. „Rodiče ji udřeli,“ řekla prý u Vitčiny smrtelné postele její sestřenice Věra Uhlířová Jiřímu Muchovi, jehož manželkou se Kaprálová stala necelé dva měsíce před svou smrtí. „Chtěli z ní mít génia a neviděli, jak je slabá.“ Máma s tátou ji údajně zanedbávali, nechávali ji často doma samotnou (jako pětiletou přes Vánoce!), zapomínali jí pro vlastní práci dát najíst. Holčičce, která prodělala spálu a neustále se nad ní vznášel přízrak souchotin, nezajistili adekvátní lékařskou péči…

Už v deseti letech Vitulka „brala své řemeslo velmi vážně“. Svou první kompozici napsala během slovenského léčení – jako malá onemocněla tuberkulózou a musela se několik měsíců kurýrovat v plicním sanatoriu ve Smokovci. Poetická skladba V říši bájí popisuje bouři a následný tanec rusalek. Už ve dvanácti letech Vitka napsala Valse triste, již dokonalou skladbu v romantickém stylu připomínajícím Chopina, a ve třinácti letech dokončila tříhlasý dětský sbor na slova Jana Nerudy Matičce. Inspirace lidovými písněmi a folklórem, stejně jako zhudebňování básní českých literárních velikánů, jí zůstala.

Malá postava, vždycky převaha

Na brněnské konzervatoři studovala u Viléma Petržalky kompozici a u Zdeňka Chalabaly dirigování; tuto nejnáročnější studijní kombinaci si zvolila jako vůbec první dívka. Milovala hudbu Stravinského, posléze přišla na chuť Janáčkovi a jeho „vášnivé citovosti“, jak píše Mucha v Podivných láskách z roku 1988. Už během studia konzervatoře napsala Kaprálová poměrně dost skladeb, od klavírní suity z roku 1931 přes skladby pro housle až po písně.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!