Hank Williams

Skladba Your Cheatin` Heart byla natočena v roce 1952 a Hank Williams za ni obdržel cenu Grammy - v roce 1983. V roce 1961 byl uveden do Countryové síně slávy,o osm let později mu zde na Chodníku slávy rozsvítili hvězdu. V roce 1973 mu byla Akademií country music udělena cena Pioneer,o čtrnáct let později byl uveden i do Rock´n´rollové síně slávy coby praotec rock´n´rollu. V roce 1989 byl několika prestižními cenami, včetně Grammy, oslavo ván posmrtný duet There´s A Tear In My Beer s jeho synem Hankem Williamsem Jr.A v roce 1994 ho časopis Time zařadil na první místo v seznamu nejdůležitějších osobností v oblasti country music. Nic z toho si Hank Williams neužil - zemřel 1. ledna 1953.

ARAŠÍDOVÝ KRÁL

Bylo to v bohem zapomenutém Mount Olive Westu ve státě Alabama. Sedmnáctý zářijový den roku 1923 se Lilly a Lonniemu Williamsovým narodil syn Hiram King

Williams; čerstvý otec byl natolik pohnut, že do rodného listu omylem napsal Hiriam - není divu, že si jeho syn bude později radši říkat Hank. Budoucí král country music se nenarodil jen s mimořádným hudebním talentem, ale i s vrozeným rozštěpem páteře. Jeho celoživotní bolesti matka ignorovala, nemoc bude diagnostikována až těsně před smrtí. To už však Hanku Williamsovi nebude pomoci - démon alkoholu coby tišicí prostředek už ho bude mít na lopatě. Druhým celoživotním traumatem pozdějšího countryového písničkáře bude absence otce. Lonnie Williams odešel z Hankova živo ta v jeho šesti letech - nejprve coby veterán první světové války na delší dobu do nemocnice, posléze k jiné ženě. Na jednu stranu to bude Hank chápat, sám svou matku označil za panovačnou ženu, která svého manžela držela hodně zkrátka, na druhou stranu však nikdy úplně nepochopí mužskou roli ve fungování rodiny.
Tím spíš, že jeho jediným sourozencem byla sestra Irene, navíc si Lilly později otevře penzión, který se bude zaměřovat převážně na dámskou klientelu, takže Hank bude vyrůstat takřka v čistě matriarchálním prostředí. Trvalo několik let, než se Lilly vzmohla na penzión, který si otevřela blízko železniční dráhy na Rose Street v Georgianě. A právě tady začal malý Hank prvně vnímat železniční písně Jimmieho Rodgerse a snít o odchodu do Montgomery, slávě a bohatství. Na to si však sedmiletý Hank musel ještě dalších sedm let počkat. Už tehdy se však setkal s černým pouličním zpěvákem jménem Rufus Payne, nazývaným často Teetot. Přestože Lilly neviděla celonoční toulky svého syna ráda, přesto se nakonec nechala přemluvit a koupila mu k narozeninám za tři a půl dolaru první kytaru. Rufus Payne naučil svého talentovaného žáka brnkat na kytaru melancholické blues, posléze spolu často hrávali na ulicích. Podle svých slov se právě tady a od Teetota naučil Hank Williams pracovat s publikem. Bylo mu pouhých dvanáct, když vyhrál s písní WPA Blues skladatelskou soutěž.
Svou skutečnou kariéru však zahájil až v roce 1937, kdy se konečně vydal do vysněného Montgomery, kde začal vystupovat pod jménem The Singing Kid. Brzy si ho všimla rozhlasová stanice WSFA, v níž začal už coby Hank Williams s doprovodnou kapelou The Drifting Cowboys zpívat písně Roye Acuffa, pomalu však přidával i své vlastní. A dalších osm let se nic nedělo.

MISS AUDREY

V prosinci 1941 vstoupily USA do války, ale Hanka Williamse jako by se to netýkalo. Dál objížděl Jih Ameriky,zpíval a střídal zaměstnání - zkoušel rodeo, prodávat nejrůznější zboží, nějaký čas pracoval v loděnicích. V roce 1943 se na jedné ze svých cest zaob-vat nejrůznější zboží, nějak živou seznámil s farmářskou dívkou Audrey Sheppardovou; 15. prosince 1944 je u jedné benzínové stanice v Alabamě oddal smírčí soudce. Od Audreyina rozvodu však ještě neuplynulo ani šedesát dní, které předepisují zákony státu Alabama k uzavření nového sňatku. Svatba tak nebyla uznána za pravoplatnou, což bude hrát důležitou roli při soudních tahanicích o Williamsovu pozůstalost. Hlavní roli v nich bude hrát Lilly Williamsová, jež Audrey od začátku považovala za vetřelce, který se ji snaží okrást o synovy výdělky, nad nimiž měla až dosud neomezenou kontrolu; Hank byl po otci, ani on nepatřil k dominantním typům. Audrey však měla vyšší ambice. Záhy se po Hankově boku naučila hrát na kontrabas a dožadovala se přijetí do kapely The Drifting Cowboys. Hankova snaha přesvědčit ji, že postrádá potřebný talent, vedla k domácím hádkám, nezřídka i bitkám. Paní Williamsová nakonec prosadila svou. Hank se v té době stále intenzívněji zaplétal s alkoholem, obyčejně končil v bezvědomí někde ve škarpě.
A byla to právě A udrey, která ho sbírala a odvážela do sanatoria, kde ho nechávala podle svých slov vyschnout. Teď stačilo pohrozit, že ho napříště ponechá svém u osudu. Zanedlouho už se na plakátech zvoucích na koncerty skupiny Hanka Williamse & The Drifting Cowboys objevo valo i jméno Miss A udrey.Ostatně byl to nápad právě A udrey,aby se všichni vydali hledat štěstí do Nashvillu. Chtěli zde oslovit písničkáře a vydavatele countryové hudby Freda Rosea. Dorazili k němu 14. září 1946, bylo už hodně po půlnoci. Legenda praví, že manželé Williamsovi vyrušili Freda a jeho syna Wesleyho od jejich oblíbeného stolního tenisu, což Roseovi nesli velice nelibě. Zatímco Fred chtěl volat policii, Wesley se nechal přesvědčit. Zavedl Hanka do studia, kde si vyslechl čtyři jeho skladby. Později bude vzpomínat, že byl doslova unesen, ale nedal prý na sobě nic znát. Podepsal s Hankem smlouvu na vydání všeho, co kdy napsal a v budoucnu napíše. Zároveň s ním natočil několik skladeb, které vedly k nahrávacímu kontraktu se společností MGM; jeho debu tem byla singlová nahrávka Move It On Over - obsadila pátou příčku countryové hitparády a zdánlivě přes noc učinila z Hanka Williamse hvězdu. Jeho tklivé písně, velmi často o smrti, opuštění a smutku, se líbily. Začalo jeho nejúspěšnější muzikantské období, úspěch střídal úspěch.
Zkraje roku 1949 vydává singl Lovesick Blues, který šestnáct týdnů vede countryový žebříček a jako první Williamsova píseň se objevuje i v popové hitparádě. Jedenáctého června je prvně pozván do prestižní Mekky country music - v legendární Grand Ole Opry má zazpívat jedinou píseň, publikum si ho však vyvolá na scénu celkem šestkrát. Během tří let se v Top Twenty objeví šestnáct jeho skladeb, píseň Cold Cold Heart vydrží v roce 1951 na první příčce celých jedenáct měsíců!

NA DNĚ VRCHOLU

Pouhé dva týdny před svým debutem v Grand Ole Opry se Hanku Williamsovi narodil syn Randall Hank, kterému však bude otec po celý život říkat Bosephus. Ani tato skutečnost však nedokáže urovnat rozpadající se manželství. A udrey stále obtížněji snáší Hankova nekonečná turné, neuspokojuje ji ani utrácení Hankových peněz, v čemž záhy získává velkou zručnost. Domem Williamsových se stále častěji ozývají hádky,od nichž Hank utíká k alkoholu. Jednou v opilosti napíše dojemnou báseň Little Bocephus.
O mnoho let později ji adresát objeví a nechá se přesvědčit společností MGM, aby ji nazpíval; stane se prvním hitem Hanka Williamse Jr. Bezuzdné flámování jeho otce však v té době mnohem častěji končí tragicky. Na začátku padesátých let se stává pravidelným návštěvníkem policejních stanic, kde se obyčejně vydává za countryového zpěváka jménem George Morgan, dokonce mužům zákona zpívá jeho slavnou píseň Candy Kisses. Dost často mu to prochází, alespoň do okamžiku, než skutečný George Morgan zjistí, že má na policii požehnaně záznamů, a Hanka Williamse zažaluje. V ětším problémem jsou však zrušené koncerty; tou dobou připadají na jeden odehraný tři odvolané. A i ty uskutečněné absolvuje Hank zcela opilý, nezřídka zapomíná texty, není schopen zpívat a hrát na kytaru, padá z pódia, takže ho stojí nemálo peněz úplatky,kterými si kupuje mlčení pořadatelů. Navíc se stále zhoršuje jeho zdravotní stav, pro silné bolesti zad občas není schopen celý den vstát z postele. K vyhledání lékařské pomoci ho však donutí až pád do rokle - těžce zraněný je převezen do nemocnice a jeho páteř je konečně operována. P oprvé se dozvídá, že trpí rozštěpem páteře - pokud by se podrobil chirurgickému zákroku již v dětství, ušetřil by si dnešní bolest. Na vánoce 1951 je z nemocnice propuštěn.
Celé dny leží v posteli, utápí se v depresích a v alkoholu. Definitivně Audrey opouští. A s ní i svou hudební kariéru, o kterou se mu do té doby jeho manželka starala. Vzácně odehrané koncerty mají stále horší recenze, konečně je pro opakovanou opilost vyhozen z Grand Ole Opry,pomalu se mu rozpadá kapela, Audrey žádá o rozvod. Dokud má co pít, nic z toho Hanka Williamse netrápí. Nastěhuje se zpět ke své matce, najde si novou přítelkyni Bobbie Jett, kterou záhy přivede do jiného stavu, slíbí jí platit výživné a rychle ji opouští. O jeho tehdejším stavu leccos vypovídá i skutečnost, že se po několikadenní známosti v opilosti žení s devatenáctiletou Billie Jean Eshlimarovou; jsou oddáni v jednom neworleanském baru, ale Hank si zpětně z ceremoniálu vůbec nic nepamatuje. Trpí takovými bolestmi, že se neodvažuje ani na okamžik vystřízlivět. Píše se rok 1952, blíží se vánoce. Hank je hospitalizován s bolestí hrudníku. Diagnóza zní: zánět svalové tkáně. Opět je na Štědrý večer propuštěn domů, tentokrát ho se svou druhou ženou tráví v domě své matky - zavřen sám ve svém pokoji, odkud obě ženy slyší pláč a stále se opakující volání po Audrey a Bocephusovi, kterému Hank slibuje koupit k vánocům vláčky.Nikdy se tak nestane.

MODRÝ CADILLAC

Silvestrovský večer měl Hank Williams svými písněmi zpříjemňov a t publiku v Charlestonu, vlivem špatného počasí však bylo jeho letadlo nuceno přistát v Knoxvillu. Hank si nechal z Montgomery přivést svůj milovaný šmolkově modrý kabriolet značky Cadillac, než s ním však sedmnáctiletý Charles Carr dorazil do Knoxvillu, měl v sobě Hank dvě dávky morfia; o koncertu v Charlestonu nemohla být ani řeč. Toby Marshall proto Carrovi nařídil, aby Hanka odvezl do Cantonu, kde měl vystupovat na Nový rok. Jak později uvedl Charles Carr do protokolu, musel Hanka do auta doslova odnést. Kapsy měl plné chlóralhydrátových tabletek, v ruce křečovitě svíral láhev vodky.
Podle Carra si Hank ještě v autě vzal několik pilulek a spláchl je hltem vodky, podle pozdějšího šetření policie však byl tou dobou již mrtev.Ve druhé ruce byl nalezen proužek papíru a na něm vzkaz pro Audrey. Ani rychlý převoz do nemocnice nepomohl. Prvního ledna 1953 v sedm hodin ráno byl Hank Williams lékařem v Oak Hill Hospitalu v Západní V irginii prohlášen za mrtvého. Zpráva o smrti countryového krále se rozšířila velice rychle - již v půl osmé byl jeho cadillac očesán sběrateli suvenýrů. Zmizel Hankův klobouk, láhev vodky,volant, dokonce i kola. Následující den hlásila většina prodejen na Jihu Ameriky vyprodané všechny desky Hanka Williamse. Celý Jih truchlil, jako by všichni byli fanoušky Hanka Williamse. O den později bylo Williamsovo tělo převezeno zpět do Montgomery a vystaveno v domě Lilly; kolem katafalku během následujících dní prošlo na sto tisíc lidí. Mnohem víc se jich však sjelo na pohřeb,který se konal 4. ledna. Nad rakví hovořily všechny tehdejší hvězdy Grand Ole Opry, v první řadě slzely Lilly,A udrey,Billie Jean a krátkodobá přítelkyně Bobbie Jett, která o dva dny později porodila Hankovi dceru. Po dvou hodinách zmizela rakev za tónů Williamsovy ironické skladby I´ll Never Get Out Of This World Alive; příští týden už kralovala hitparádovým žebříčkům.

PENÍZE AŽ NA PRVNÍM MÍSTĚ

Hank Williams byl mrtev. Zbyla po něm pořádná hromada peněz a autorských práv, nikoliv však závěť. A tak se na majetek vrhly všechny čtyři ženy, které někdy užívaly jméno Williamsová - matka Lilly, sestra Irene, první manželka A udrey, druhá žena Billie Jean. Hlavní slovo měla pochopitelně Lilly. Promptně prodala společnosti MGM práva na zfilmování Hankova života, za což měla po dokončení snímku inkasovat částku dvaceti tisíc dolarů. Leč Lilly přežila svého syna o pouhé dva roky, zatímco film, v němž Hanka Williamse ztvárnil George Hamilton a písně na soundtrack nazpíval Hank Williams Jr., byl hotov až v roce 1964. Všechna autorská práva přešla po smrti Lilly na její dceru Irene; ta však záhy skončila za obchodování s drogami ve vězení - na doživotí.
Autorských práv se nakonec zmocnila Audrey; jako by všichni zapomněli, že se s Hankem ještě za jeho života stačila rozvést. Ostatně Hankova druhá žena Billie Jean ji okamžitě zažalovala. Soud se táhl bezmála dvacet let - až v roce 1975 přiřkl autorská práva Billie Jean; o dva týdny později zemřela A udrey na cirhózu jater. Pro Billie Jean to byla vítaná satisfakce za prohraný soud, při němž žalovala MGM, která ji údajně ve filmu o Hanku Williamsovi vykreslila jako odporně lascívní ženu. Nedařilo se jí ostatně ani v osobním životě. Již v roce 1954 se znovu provdala za countryového zpěváka Johnnyho Hortona, ten však o šest let později zahynul při autonehodě. Do třetice si raději vzala pojišťováka. Poslední postavou tohoto dramatu byl Hankův syn Bocephus. V roce 1974 se pokusil o sebevraždu; údajně už dále nemohl snášet stín otcovy slávy, z něhož se jeho vlastní kariéře nedařilo vykročit. O rok později jako zázrakem přežil stopadesátimetrový pád při zlézání hor. Prosadit se mu podařilo teprve v osmdesátých letech. Dnes patří Hank Williams Jr. k velkým hvězdám country mu sic. V popularitě mu však šlape na paty jeho syn Hank Willimas III. Oba mají v koncertním repertoáru Williamsovu píseň Death Is Only A Dream ... Smrt je jen sen.