Yoko Ono slaví 90. narozeniny: Šílená Japonka, která uhranula Lennona a rozvrátila The Beatles
„Chtěl by ses jí dotknout, Juliane?“ Julian, Lennonův syn z prvního manželství, se na ni zděšeně podíval. Bylo mu sedmnáct a věděl, že od Yoko Ono může čekat cokoliv. Seděla nehybně a hleděla kamsi skrze něj. „Chceš se jí dotknout?“ Konečně mu došlo, že Yoko má na mysli urnu s Johnovým popelem, která stála na krbové římse. Jako ve snu k ní přistoupil a položil na ni dlaň. „Byla ještě teplá,“ vyprávěl později své matce.
Třináct let předtím si John Lennon všiml článku o filmu sestávajícího z detailních záběrů lidských zadků. Natočila ho japonská avantgardní umělkyně, jež se jmenovala Yoko Ono. „Ta musí být úplně mimo,“ prohlásil o ní tehdy John.
Nedlouho nato šel ze zvědavosti na její výstavu. Yoko mu tam věnovala svoji knihu s názvem Grapefruit. K dalšímu setkání došlo v lednu 1968. Beatles se chystali na cestu do Indie za guruem Mahárišim. Před odjezdem měli i s manželkami v Londýně schůzku s guruovým asistentem. A ejhle: v rohu asistentova hotelového pokoje seděla Yoko Ono.
Představila se všem a zase si sedla. Schůzky se nezúčastnila. Když odjížděli, všechny překvapila tím, že jako první nasedla do přistaveného auta Brouků. John se jí zeptal, zda ji mohou někam odvézt. Řekla mu adresu. Cestou nepadlo jediné slovo.
Johnova tehdejší manželka Cynthia, jejíž ženské instinkty vyhlásily poplach, pak v hromadě dopisů od fanoušků našla její dopisy. Yoko v nich většinou psala o svém umění. Prý chce změnit svět v jednu velkou krásnou hru. Ale také tvrdila, že když Johna nevidí, musí o něm hodně přemýšlet. A že má neuvěřitelný strach, že už ho nikdy neuvidí, protože je moc sobecká, kdykoliv se s ním loučí.
Takže s ní ještě nespí, napadlo Cynthii.
Podivné setkání u indického gurua získalo najednou zcela jiný rozměr. John ovšem jakýkoliv vztah odmítl: Je to jen praštěná, ulítlá umělkyně, která chce, abych ji sponzoroval. Chce prachy na ty svoje avantgardní blbosti.
Pravdou ovšem bylo, že Yoko chtěla víc.
O pár měsíců později poslal John Cynthii na dva týdny do Řecka. Na dovolenou. Návrat domů byl děsivý. „Byly čtyři odpoledne. Světlo na verandě svítilo, závěsy byly zatažené. Všude bylo ticho… I ve slunečním pokoji bylo šero, takže mi chvíli trvalo, než jsem zaostřila. John a Yoko seděli na podlaze, nohy zkřížené, obličeji k sobě. Vedle nich stůl pokrytý špinavým nádobím. Měli na sobě župany. Vypadalo to, jako by si byli zaplavat v bazénu. Podíval se na mě bez jakéhokoliv výrazu a řekl: Á, ahoj. Yoko se ani neotočila. Vyhrkla, jestli John nechce jít na večeři s přáteli. Ne, díky, odpověděl. Otočila jsem se a utekla.“
Záchodová eskorta
Pro noviny to bylo sousto. Společné snímky nové hvězdné dvojice okamžitě obletěly svět. Bylo to o to pikantnější, že Yoko Ono byla v té době také vdaná za Anthonyho Coxe, s nímž měla dceru Kyoko, o čtyři měsíce mladší než Johnův syn Julian.
Následovaly pochopitelně rozvody doprovázené obvyklými dramaty. Johnova manželka Cynthia byla poměrně slabý protivník. Zato Cox překvapil svou bojovností. Rozpoutal s Yoko bitvu o dceru. V roce 1971 byli dokonce Yoko a John obviněni, že se děvče pokusili na Mallorce unést. S Kyoko se pak její otec ukryl kdesi v Americe. Yoko s Johnem po nich několik týdnů pátrali. Bezvýsledně. Yoko pak celou záležitost svěřila právníkům.
To John si při rozvodu vedl od začátku zdatně. Ve věcech majetku byl obvykle víc než liknavý, ale při rozvodu, zřejmě pod vlivem Yoko, se projevil jako lakomec. Navíc podal návrh na rozvod z důvodu cizoložství Cynthie s jistým Robertem Bassaninim. Jak moc to odpovídalo realitě, není jisté. Nicméně Cynthia pak s Bassaninim opravdu nějaký čas žila.
Cynthia, zatlačená do kouta, nakonec souhlasila s málo lukrativním rozvodem. Stačila jí dohoda, že o její údajné nevěře už při rozvodovém stání nepadne ani slovo.
Yoko byla mistrem marketingu. Nahráli s Johnem album Dvě panny, které se proslavilo hlavně obálkou, na níž pózovali nazí. Následoval happening v Albert Royal Hall, kde zpívali uvnitř velkého bílého pytle. V pytli pořádali i tiskovou konferenci. Z manželské postele v amsterodamském hotelu poskytli stovky rozhovorů, v nichž vyzývali lidstvo, ať už neválčí. Yoko otěhotněla, ale v šestém měsíci potratila. V březnu 1969 zaletěli na Gibraltar. Strávili tam pouhých sedmdesát minut, během nichž se stačili vzít.
Pak si v Anglii koupili panské sídlo se šestadvaceti pokoji. Za tatínkem začal dojíždět Julian. A bavil se tím, jak táta s macechou všude chodili nazí. „Dlouhé vlasy jim visely přes tvář, takže vypadali jako dvě čarodějnice. Jedli jen rýži a semínka. V páře si vařili fazolové výhonky.“ Julian začal Yoko říkal Hokey-Cokey, což je název veselé dětské písničky.
Yoko se výrazně podepsala i na rozpadu Beatles. Ti měli od začátku nepsanou dohodu, že jejich přítelkyně nebudou do jejich práce zasahovat. Ale pak John odmítl cokoliv dělat bez Yoko. Chodila s ním dokonce i na záchod. Změnil si prostřední jméno z Winston na Ono. Když ji začal brát i na nahrávací frekvence, začalo být v kapele dusno.
Na podzim 1971 je nenávist britské veřejnosti k Yoko donutila přestěhovat se do New Yorku. Koupili byt v mrakodrapu Dakota. Zároveň uzavřeli podivnou dohodu: Cynthia se ohledně svého a Johnova syna měla domlouvat s Yoko, John zas měl dělat prostředníka mezi Yoko a jejím exmanželem.
Výsledkem bylo, že Julian svého otce neviděl tři roky. Dárky k Vánocům a narozeninám mu posílala otcova londýnská kancelář.
Čínský záskok
V roce 1973 se stalo něco, co nikdo neočekával. Yoko se s Johnem rozešla. Měla už neurotického Johna plné zuby.
Rozhodně to nebyl nějak pohodový člověk. Dokázal být až dětsky zamilovaný, a vzápětí krutý a zlý. „Ve vzduchu stále visel pocit nebezpečí. Byl vášnivě žárlivý. Nikdy jsem nevěděla, kdy na mě spustí. Ponižování, nadávky, obviňování, trpké vtípky a poznámky. Zůstávala jsem pak v slzách a zlomená,“ vyprávěla jeho exmanželka Cynthia.
K Yoko si John takhle dovolovat nemohl, ale i tak ho měla dost: „Moje umění trpí. Trpím i já, a tak jsem myslela, že bych se od všeho měla osvobodit. Potřebuju prostor, abych mohla přemýšlet.“
Už ji unavovalo dělat kurátorku chlapovi, jenž se od dob, kdy ze sebe ve škole dělal šaška a seriózním spolužákům dával urážlivé přezdívky, příliš nezměnil. Učitelé říkali, že z něj bude buď vandrák, nebo génius. Od poloviny šedesátých let byl závislý na LSD. Nešlo ho ignorovat. Buď milovat, nebo nenávidět.
Yoko ovšem nezvolila ani jednu variantu. Našla mu milenku, třiadvacetiletou Číňanku May Pang.
„Náš vztah trval oficiálně osmnáct měsíců, ale znali jsme se celých deset let. Od prosince 1970 do prosince 1980. Nejprve to byl čistě pracovní vztah. Tři roky jsem měla práci snů jako osobní asistentka Yoko a Johna. Pomáhala jsem organizovat nahrávání, zdvihala telefony. A pak přišlo překvapení. V létě 1973 za mnou jednou ráno přišla Yoko a řekla mi, že už s Johnem nejsou spolu. Nebylo to nijak překvapivé, všichni v kanceláři jsme to viděli. A John že si prý hledá někoho nového. Zděsila jsem se. Co když přijdu o práci?
Ale Yoko pokračovala. Ty nemáš kluka, co? Zděsila jsem se ještě víc. Okamžitě jsem začala koktat, že o Johna nemám zájem, aby si nic takového nemyslela. Ale ona mě zarazila a řekla, že bych si s ním měla někam vyrazit,“ vzpomíná May.
První měsíce bez osobního dohledu Yoko se John choval jako puberťák. Bláznil v nočních klubech, jeden večer strávil s dámskou vložkou přilepenou na čele na protest proti jakémusi divadelnímu představení.
Nikdy se ale nedokázal od Yoko odpoutat. Po celou dobu, kdy žil s May, mu každý den několikrát telefonovala. Choval se k ní zle a jedovatě. Skoro jako by to byla jeho matka. Ostatně jí tak za jeho zády i přezdívali. Freud by řekl, že je to celkem logické pokračování toho, co se Johnovi dělo v dětství: vychovávala ho totiž prudérní a nekompromisní teta Mimi.
Po osmnácti měsících Yoko Ono vzala Johna zpátky. O době, kdy žil s May, prohlásila, že to byl jen Johnův „promarněný víkend“. May byla v šoku, protože si myslela, že šlo o životní lásku. Alespoň John ji o tom ubezpečoval i den před tím, než se vrátil k Yoko.
Yoko okamžitě přišla do jiného stavu. V říjnu 1975 se jí narodil syn Sean. Aby měla klid, souhlasila, aby se John dál stýkal s May. To trvalo až do roku 1977.
Kulka před Dakotou
Yoko Ono je žena vyvolávající respekt, vysoce inteligentní a i za těch nejhorších okolností vždy při smyslech. Narodila se v únoru 1933 v aristokratické japonské rodině. Měla mladší sestry Eisuke a Isoko. Její otec byl úspěšný bankéř a i s rodinou se v polovině třicátých let přestěhoval do Kalifornie. Válečná léta strávili opět v Tokiu. Pak se přestěhovali do New Yorku. Yoko tu studovala hudbu, tatínek opět vydělával v bance. V roce 1956 se vdala za svého krajana a výstředního skladatele jménem Toši Ičijanagi, jenž tehdy okouzlil snobský svět, když nutil hudebníky, aby své nástroje obsluhovali ze vzdálenosti tří metrů.
Manželství vydrželo šest let, než ho rozvrátil jazzový muzikant a filmový producent Anthony Cox. Následovala druhá svatba a v srpnu 1963 narození dcery Kyoko. Do doby, než ulovila Johna, byla jen jedním z davu avantgardních umělců, kteří se snažili prosadit ve světě šoubyznysu. V této souvislosti nelze nezmínit, že mnoho kritiků dnes o Yoko prohlašuje, že je to jen šarlatánka bez talentu.
Po sňatku s Johnem se všechno změnilo. Stala se rázem manažerkou mnohamiliónového impéria. Lennona nějaké obchodování nezajímalo a všechno nechal na ní. V Dakotě koupili postupně pět bytů. V jednom z nich, v přízemí, si Yoko zřídila kanceláře. V dalším měl John skladiště hudebních nástrojů a domácí studio. Patřil jim ještě dům na Long Islandu, hned u moře, u něhož se nacházel bazén krytý plastovou bublinou.
Zatímco Yoko trávila většinu času dole v kanceláři, dokonce tam většinou i přespávala, John nahoře trávil dny v posteli, s kytarou, hrnkem kávy a puštěnou televizí. Všechno, co v ní viděl, ho štvalo. Prakticky o nic neměl zájem. Občas si hrál se Seanem. Když konečně začal zase skládat a odhodlal se vyjít ven, přímo před domem ho zastřelil pomatený fanoušek.
Kapesné pro syna
Yoko byla u toho. Křičela, aby zavolali sanitku, vrátný zatím Johna přikryl pláštěm. Policisté přijeli dřív než lékař. Usoudili, že není čas čekat na sanitu, a sami odvezli Johna do nemocnice. Cestou vykrvácel.
Yoko se velice rychle vžila do role jediné skutečné pozůstalé a strážkyně géniova odkazu. Při pohřbu od sebe odehnala Johnovu první manželku slovy: „Nejsme žádné kamarádky ze školy, Cynthie.“
Julian, Cynthiin a Johnův syn, se jí hodil víc. Při odhalování pomníku Johna naproti Dakotě Juliana navlékla do Johnovy šály a čepice, aby veřejnost viděla, jak pozůstalí po Lennonovi drží při sobě. Ve skutečnosti všechny Johnovy příbuzné nechávala stranou. Tvrdila, že jim jde jen o Johnovy peníze.
O ty ovšem šlo především jí.
Po Johnově smrti se prodalo šest miliónů Lennonova posledního alba. Obchody přetékaly lennonovskými suvenýry. Prostě byznys s mrtvou celebritou jak se patří. Yoko se do něj s vervou zapojila. Vydala singl Procházka po ledě, kde se její zpěv prolínal s Johnovým hlasem. Na titulu jejího dalšího alba byly Johnovy polámané a krví potřísněné brýle. Šlo o autentický snímek. Jeho rolls-royce, pomalovaný psychedelickými barvami, prodala v aukci za 2,2 miliónu dolarů. Důležitým lidem rozdávala Johnovy kresby vyryté do mramoru.
Veškerý majetek John odkázal Yoko, její dceři z druhého manželství Kyoko, Julianovi a Seanovi. Šlo nejdřív zhruba o sto miliónů liber, ale díky posmrtnému boomu se částka rychle zmnohonásobila. Správci dědictví byli právníci Yoko Ono, takže fakticky měla celé jmění pod kontrolou ona.
Julianovi dala po jistém zdráhání kapesné sto dolarů týdně. Trvalo šestnáct let, než došlo k vyrovnání.
Newyorská popelka
Pár měsíců po Johnově smrti se stal partnerem Yoko Ono maďarský návrhář a malíř Sam Havadtoy. O devatenáct let mladší. Prohlašovala sice, že už se nikdy nevdá, ale proslýchá se, že se v Maďarsku tajně vzali. Vztah skončil v roce 2001. Sam z toho byl na umření.
Yoko Ono je i v devadesáti letech stále čilá dáma. Svůj věk považuje za nesmysl. Cítí se na čtyřicet tři. Do svých padesáti let prý nenosila žádný make-up. Aby svou mladistvou image podpořila, nosí sluneční brýle. Nesundává je dokonce ani v divadle. Pít alkohol přestala před šedesáti lety, zato stále kouří černé cigarety, jež po jednom potáhnutí típne. Cítí se dobře jen v bílé nebo černé barvě.
Dodnes se vedou nekonečné diskuse o tom, co Yoko Ono provedla s Johnovým popelem. Jisté je, že Lennonovo tělo bylo spáleno v krematoriu na Ferncliffském hřbitově. Část popela rozptýlili u památníčku v Central Parku, přímo naproti bytu v Dakotě. O pět let později pár dalších zrnek rozprášili v Anglii, u památníku na Strawberry Fields, který se stal tak trochu oficiální hrobkou Johna Lennona. Nejpodstatnější část je ale zřejmě stále v urně na krbové římse bytu Yoko Ono.
