Krásy střední Moravy: Hrad s nacistickou minulostí nebo jeskynní komplexy
Zhoršující se situace kolem epidemie koronaviru dost výrazně znepříjemňuje cestování po Evropě. Kdo chce strávit volné dny aspoň nějak zajímavě, může se vydat třeba na výlet za krásami střední Moravy, jako jsem to učinil já. Během dvou dní jsem navštívil dva zajímavé jeskynní systémy a novodobý hrad postavený ve středověkém stylu a také památník vesnice vyvražděné německými jednotkami na konci druhé světové války.
Z Frýdku-Místku jsem vyrazil automobilem do části obce Luká-Javoříčko. Tato osada je dnes mnohem menší, než bývala v dobách, kdy ji na konci druhé světové války německé jednotky vypálily. Důvodem k tomuto vypálení měla být údajná pomoc partyzánům, ale spekuluje se i o mstě za vraždu Němky a jejích dvou dětí, kterou měli provést právě partyzáni. Němci tehdy povraždili 38 mužů a chlapců z Javoříčka a ženy s dětmi vyhnali. V Javoříčku je monumentální pomník odkazující na utrpení místních lidí. Kolem památníku se vydáte do kopce směrem ke vstupu do jeskyní.
Vstupné do jeskyní se dá zakoupit předem přes internet. Osobně tuto možnost doporučuji – lístky na místě mohou být vyprodány i vzhledem k tomu, že počet osob na jednotlivé vstupy je omezen. Pokud ovšem chcete v jeskyních fotit a filmovat (včetně mobilních telefonů), musíte si na pokladně zakoupit povolení. Protože jsem toto nevěděl a paní pokladní mě neupozornila, v jeskyních jsem fotit nemohl, a proto vás na toto raději upozorňuji, ať se vyhnete komplikacím. Stejně tak je dobré mít na paměti, že momentálně platí povinnost nosit roušky i v jeskyních, což s vysokou vlhkostí vzduchu může činit problémy lidem s brýlemi. Ale i tak stojí jeskyně za návštěvu.
Javoříčské jeskyně mají jednu z nejkrásnějších krápníkových výzdob z přístupných jeskyní v České republice. Byly vytvořeny podzemním vodním tokem. Celková délka jeskyní je zhruba 6 kilometrů, ale veřejnosti jsou přístupné pouze dvě trasy: první má délku 460 metrů a pak můžete pokračovat další trasou v délce 328 metrů, tedy celkově 788 metrů přístupných jeskyní.
Za nejvíce zdobené prostory jsou považovány Suťový dóm a Dóm gigantů. Dále se v jeskyních nachází unikátní, přes 2 metry dlouhá sintrová záclona, jež má tloušťku pouze 4 až 5 milimetrů.
Od jeskyně jsem vyrazil směrem k nedaleko ležícímu hradu Bouzovu, který se nachází ve vesnici stejného jména a je dominantou okolí. Byť hrad vypadá jako dobře zachovalý středověký objekt, ve skutečnosti jde o podobu, kterou hradu dala přestavba na konci 19. a počátku 20. století. O hrad se dodnes vede soudní spor mezi Českou republikou a Řádem německých rytířů, kteří byli posledními majiteli hradu. Ten jim byl zabaven nacistickými okupačními orgány a následně československým státem na základě Benešových dekretů zestátněn.
Původní základ hradu byl nejspíše postaven na přelomu 13. a 14. století. Prvním známým majitelem hradu je Búz z Bouzova. Někteří historici spekulují, že se na hradě možná narodil i český král Jiří z Poděbrad. Řád německých rytířů jej získal do vlastnictví v 17. století, ale hrad příliš nevyužíval a nechal ho chátrat až do roku 1894, kdy se velmistrem řádu stal člen habsburské dynastie arcivévoda Evžen Rakousko-Těšínský. Ten se rozhodl z hradu Bouzov udělat reprezentativní hrad řádu a začal realizovat jeho velkolepou přestavbu do středověké podoby.
Hrad Bouzov byl od roku 1918 do roku 1923 obsazen československou armádou právě v důsledku toho, že část vybavení hradu patřila členu habsburské rodiny, jejíž majetek byl v nově vzniklém Československu zestátněn. Poté byl hrad opět ve vlastnictví řádu. V roce 1939 hrad zkonfiskovaly jednotky SS. Traduje se, že na Bouzově krátce pobýval i říšský vůdce SS Heinrich Himmler. Od roku 1945 je hrad ve vlastnictví státu.
Přestavba hradu Bouzov byla provedena v letech 1895 až 1910, a to ve stylu romantické podoby jihoněmeckých hradů. Během přestavby byla nejprve zbourána část pozůstatků středověkého hradu a na jeho základech postavena současná podoba hradu. Architektem celého projektu je známý rakousko-německý architekt Georg von Hauberrisser. Arcivévoda Evžen poté nechal na hrad svézt mnohé středověké artefakty vztahující se k řádu a také vyrobit repliky středověkého vybavení. Za pozornost stojí například kachlová kamna s překrásnou výzdobou, stejně jako rytířský sál. Hrad Bouzov je oblíbenou kulisou pro natáčení různých pohádek.
Druhý den po návštěvě Bouzova jsem si cestou domů udělal malou zastávku ve Zbrašovských aragonitových jeskyních, nacházejících se v lázních Teplice nad Bečvou u Hranic na Moravě.
Zbrašovské aragonitové jeskyně nemají v České republice obdobu, a proto byly vyhlášeny za národní přírodní památku. V okolí naleznete také zajímavosti, jako jsou kaplička svatého Peregrina (ochránce před rakovinou), veřejné zřídlo Kropáčova pramene, vilu Ladislava Říhovského (kulturní památka České republiky) nebo vilu Oskara L. Sterna.
Samotné jeskyně objevili bratři Čeněk a Josef Chromí v roce 1913 poté, co v prosinci roku 1912 došlo v kamenolomu Na Barance k odkrytí puklin, z nichž stoupal teplý proud vzduchu. Bratři Chromí měli při objevu jeskyně velké štěstí, protože jen kousek od místa, kde se do jeskynního systému spustili, se nachází jezero smrtelně jedovatého plynu oxidu uhličitého. Jeskyně byly formované dvěma navzájem nezávislými jevy, a to protékáním povrchových vod do puklin ve vápenci a vývěrem minerálních vod z hloubky až 2 kilometry. Zatím je známá délka chodeb v rozsahu 1322 metrů, ale pro návštěvníky je přístupná pouze trasa v délce 232 metrů. Mezi zajímavosti v jeskyních patří například tzv. koblihy, což jsou nánosy čistého kalcitu s příměsí oxidu železa. V Jurikově dómu jsou také unikátní keříčky aragonitu. V Mramorové síni si můžete prohlédnout aktuální výstavy a tento prostor je využíván také jako koncertní síň.
Celý dvoudenní výlet bych uzavřel konstatováním, že samotná oblast Javoříčka a okolí stojí za návštěvu (a nejen dvoudenní). V okolí je možné si zajistit ubytování a věnovat se pěší či cykloturistice. Například oblast mezi Javoříčskými jeskyněmi a hradem Bouzov se dá v klidu projít pěšky s mnoha zajímavostmi po cestě (trosky dalších hradů, menší jeskyně apod.), neboť obě místa dělí pouze několik kilometrů. Dále v okolí můžete navštívit jeskyně v Mladči, památky na židovskou komunitu v Lošticích (synagoga a hřbitov), pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje v Chudobíně apod. Znovu bych rád zdůraznil, že opravdu doporučuji zajistit si vstupy do památek předem včas na internetu, abyste se vyhnuli situaci, kdy budou lístky na místě vyprodány a vy byste se buď nedostali dovnitř, nebo byste byli nuceni dlouho čekat na volná místa. Také doporučuji zeptat se hned na pokladně, jestli se platí poplatek za fotografování zvlášť. Osobně si myslím, že poznání zajímavostí a krás Javoříčska a okolí plně vynahradí výlety do zahraničí.
