Za historií nebo vodními sporty. To vše nabízí okolí obce Hukvaldy, rodiště Leoše Janáčka
Hrad Hukvaldy zná asi každý, ale že je možné udělat si příjemný celodenní výlet přes Hukvaldy, lurdskou jeskyni na Myslíku a přes rozhlednu Kabátici směrem k přehradě a autokempu Olešná u Frýdku-Místku, to už asi ví málokdo. Hrad Hukvaldy patří mezi nejrozsáhlejší hradní zříceniny v České republice (údajně třetí nejrozsáhlejší v republice a první největší na Moravě) a pod hradem ležící stejnojmenná obec je hraniční obcí lašského regionu a rodištěm světoznámého hudebního skladatele Leoše Janáčka.
Je mnoho pěších tras v oblasti Hukvald, ale já navrhuji pro tentokrát trasu, kdy se do Hukvald dopravíte autobusem a pěšky půjdete po trase k Frýdku-Místku. Tato trasa vede přes hrad Hukvaldy, obci Kozlovice směrem na Myslík a poté přes rozhlednu Kabátice do Chlebovic. Tam buď můžete nastoupit opět na autobusovou příměstskou linku do Frýdku-Místku, nebo dojít pěšky úplně. Trasa Hukvaldy–Chlebovice má takto zhruba 12–13 kilometrů podle toho, kudy půjdete.
Obec Hukvaldy je čistě lašská obec na lašsko-valašském pomezí a má pět částí. Nejstarší zmínka je o části zvané Sklenov z roku 1294. V obci naleznete muzeum místního rodáka a světoznámého hudebního skladatele Leoše Janáčka a v oboře kolem hradu Hukvaldy cestou k hradu po asfaltové silnici naleznete i sochu lišky Bystroušky odkazující k jednomu z nejvýznamnějších děl Leoše Janáčka – Příhody lišky Bystroušky, u kterého se autor inspiroval dílem Rudolfa Těsnohlídka. Doporučuji také navštívit informační centrum kousek od hlavního vstupu do obory nad kostelem svatého Maxmiliana, kde je výstava o hradech a jejich budování.
V samotné oboře kolem hradu Hukvaldy pak můžete zahlédnout stáda daňků a muflonů, ale jsou zde i divoká prasata a běžná dravá zvěř (kuna lesní, tchoř tmavý, liška obecná, jezevec, lasice, hranostaj apod.). Obora kolem hradu Hukvaldy je jednou z nejstarších u nás. Byla založena roku 1567 olomouckým biskupem Vilémem Prusínským.
Samotný hrad Hukvaldy se nachází na kopci vysokém 481 m n. m. a byly zde nalezeny doklady osídlení již z dob hlubokého pravěku; došlo zde i k nálezům římských mincí apod. Samotný hrad byl vybudován přibližně na konci 13. století a nebyl nikdy dobyt oblehateli. Hrad čelil například útokům vzbouřených Valachů roku 1621 a roku 1643 na hrad zaútočili Švédové, ale byli také odraženi. Od poloviny 16. století sloužil hrad jako vězení pro kněze olomouckého biskupství.
V 19. století se hrad rozpadal a byl využíván i jako zdroj levného stavebního materiálu. S koncem 19. století dochází k snaze o záchranu hradu iniciovanou olomouckými arcibiskupy (olomoucké biskupství bylo v roce 1777 povýšeno na arcibiskupství) a později se o záchranu hradu starají okresní státní úřady dnes zastoupené Muzeem Beskyd Frýdek-Místek.
Když si hrad prohlédnete, můžete se vydat po různých trasách zpět dolů do obce Hukvaldy a z obce Hukvaldy se pak vydáte po asfaltové cestě směrem na Kozlovice. Nebo můžete jít oborou po značené cestě Naučná stezka Janáčkův chodníček, a to přes Kozlovice a místní areál Na Mlýně, kde je veřejnosti přístupný soukromý skanzen, do údolí Bačova potoka a tímto údolím směrem k Lurdské jeskyni na Myslíku.
Když půjdete Bačovým potokem, na levé straně nad sebou spatříte, jak se vypíná kopec zvaný Hradisko, kde byla archeologickým průzkumem potvrzena existence hradiště, snad předsunuté hlásky hradu Hukvaldy z přelomu 14. a 15. století. Kolem potoka dojdete až k poutnímu místu Myslíkovské „Lurdy“, které zde vybudoval Jan Bělunka jako vzdání díku Bohu za přežití bombardování Ostravy za druhé světové války. Během komunistické diktatury se zde pořádaly tajné křesťanské bohoslužby, které komunistický režim zakazoval.
Od lurdské svatyně pak po značené stezce pokračujte na nejvyšší vrchol Palkovických hůrek – Kubánkov (660 m n. m.) a z něj po značené pěšině na vrchol Kabátice (601 m n. m.), pod nímž leží ve svahu rozhledna Kabátice (539 m n. m.). Kousek pod rozhlednou je dvanáctimetrový kříž a dřevěná socha katolické svaté Marie Goretti, mladé dívky, mučednice z Itálie z počátku 20. století zavražděné sexuálním násilníkem.
Od rozhledny, která je přístupná bezplatně, sestoupíte do obce Chlebovice, kde se nachází muzeum a skanzen včelařství. Obec Chlebovice byla založena koncem 13. století a původně se jmenovala Nemašchleb; první písemná zmínka je z roku 1320. Za druhé světové války byly Chlebovice centrem protiněmeckého odporu, byla zde ilegální vysílačka a kopírovaly se letáky; německé okupační orgány zde zatkly 37 osob, z nichž se 17 osob nedožilo konce války.
Z Chlebovic se do Frýdku-Místku můžete vrátit již autobusem městské hromadné dopravy či pokračovat do Frýdku-Místku pěšky přes přehradu Olešná, u které se nachází i letní a krytý aquapark a autokemp. Samotná přehrada je vhodná pro vodní sporty (například windsurfing, jachting).
