Magická kniha opředená legendami. V broumovském klášteře vystavují kopii Ďáblovy bible
Největší rukopisná kniha na světě, která byla považována za pomyslný osmý div světa. Tak lze charakterizovat dílo pojmenované Codex gigas („Obrovská kniha“) anebo také Ďáblova bible. Kniha vznikla v první polovině 13. století a prvním doloženým místem jejího pobytu byl klášter v Podlažicích u Chrudimi. Dříve než byl za třicetileté války uloupen a odvezen do Švédska jako válečná kořist, dlel Codex gigas mnoho let v broumovském klášteře. Nyní se tam vrátil, ale pouze v podobě své nejvěrnější kopie. Návštěvníci si ji zde mohou prohlédnout po celé prázdniny, kdy je ke knize připraven speciální prohlídkový okruh.
O knize se traduje mnoho mýtů a legend, které doplňují fakta historiky a badateli již doložená. Oficiálně se má za to, že Ďáblova bible byla dokončena v roce 1229 v klášteře v Podlažicích. Podle nejoblíbenější legendy ji pak zhotovil mnich jménem Hermannus Heremitus, kterého opat původně odsoudil k zazdění zaživa za pletky s čertem. Mnich si však vyprosil život výměnou za sepsání všeho lidského vědění za jednu noc. Aby takový nadlidský úkol splnil, potřeboval pomoc temných sil. Té noci zaprodal duši ďáblu, nicméně dílo úspěšně dokončil. I proto je v knize namalován ďábel a tato malba je „považována“ za jakýsi jeho podpis.
Veškeré vědění
Realita je však samozřejmě jiná. Shoda sice panuje na tom, že knihu opravdu napsal jen jediný autor (jeho totožnost však není známa), nicméně tato práce mu trvala dvacet až čtyřicet let. Kniha je skutečně jakýmsi pokusem o shrnutí všeho, co bylo v tu dobu známo, a má být tedy i jistou encyklopedií. Kromě biblických textů ze Starého a Nového zákona do ní autor vepsal například historické spisy Josepha Flavia, encyklopedii Isidora ze Sevilly, lékařské recepty, návody k vyhánění démonů a další texty. Navíc si dal práci s opisem Kosmovy kroniky české.
Codex gigas je svázán v dřevěných deskách potažených světlou kůží, opatřených kovovým zdobením. Rozměr desek je 92 × 50,5 × 22 centimetrů. Původně obsahoval 320 pergamenových listů (tedy 640 stran) o velikosti 89 × 49 centimetrů. Osm listů bylo vyříznuto, není známo kdy, kým a proč. Odstraněné listy pravděpodobně obsahovaly řeholní pravidla benediktinského řádu. Hmotnost celého Codexu činí 75 kilogramů.
Kniha má za sebou barvitou historii a putovala po mnoha místech. Vzácný svazek v Podlažicích nezůstal. V roce 1245 byl Codex gigas zastaven u sedleckých cisterciáků. O půlstoletí později se novým majitelem knihy stal Břevnovský klášter s tehdy největší knihovnou na našem území, o což se zasloužil především opat kláštera Pavel II. Do osudu Codexu výrazně promluvily husitské války v první polovině 15. století. V roce 1420 byl Břevnovský klášter dobyt tábority a Pražany.
Příslušníci řádu však ještě před zničením kláštera stačili velkou část své knihovny včetně Codexu Gigantu odvézt do bezpečí. Svůj nový domov kniha našla v broumovském proboštství v odlehlé části severovýchodních Čech. Zdejší klášter se husitům dobýt nepodařilo a zde Codex gigas našel na nějakou dobu klid a zůstal tu až do roku 1593.
Bílé stránky
Kniha se později stala součástí sbírek císaře Rudolfa II. na Pražském hradě. Odtud ho za třicetileté války odcizili švédští vojáci a České republice se nikdy nepodařilo získat ho zpět. Codex Gigas se dodnes nachází v Národní knihovně ve Stockholmu. Když v roce 2007 švédská vláda České republice zapůjčila originál knihy, tak se podařilo vytvořit kopie listů. Švédská vláda ale dovolila okopírovat zhruba ze 620 stran asi jen jednu třetinu. V kopii je proto většina stran bílých. To je příklad i svazku vystaveného v Broumově, který zhotovil Jiří Fogl ze Žamberka.
Návštěvníci broumovského kláštera mají možnost kopii vzácné knihy vidět až do konce srpna při speciálních prohlídkách, které se konají třikrát denně. Prohlídka s výkladem trvá zhruba půl hodiny a průvodce návštěvníkům při ní ukáže více listů knihy. Vzhledem k tomu, že v broumovském klášteře je trvale vystavena i kopie Turínského plátna a nachází se tu i jedinečná knihovna, je toto místo jako stvořené pro návštěvu pro ty, které zajímá historie, vědění, mystika a legendy z dávných dob.
