Na krásném zeleném Dunaji. Horní Rakousko láká nejen cyklisty, ale i zájemce o historii Říše římské

V yjedete-li z české metropole, bude vám cesta do středověkého městečka Enns (dříve Enže) trvat necelé čtyři hodiny – je jen pětadvacet kilometrů od Lince, hlavního města Horního Rakouska. Na nádherném historickém náměstí si nejprve vychutnejte něco ze sezónního menu restaurace Zum Goldenen Schiff, z jejíž zahrádky je skvělý výhled třeba na šedesátimetrovou městskou věž, v níž se snoubí to nejhezčí z gotiky i renesance. Nahoru ovšem ideálně vystoupejte před obědem! Enns je vůbec nejstarším rakouským městem, jeho městská práva byla sepsána roku 1212 a podívat se na ně můžete v muzeu Lauriaka, příhodně situovaném hned vedle jídelních stolů podniku U zlaté lodi. Toto 131 let staré muzeum s expozicemi, které byly rekonstruovány před pěti lety, je věnováno především římskému městu Lauriacum, na jehož základech dnes Enns stojí. Řeka Dunaj totiž tvořila hranici Římské říše a její hladinu strážily pevnosti plné vojáků – tyto hranice, zvané Dunajský limes, se roku 2021 dokonce staly v pořadí dvanáctou a zatím poslední rakouskou památkou zapsanou na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

V Lauriaku bydlelo šest tisíc příslušníků druhé italské legie a kolem jejich opevnění postupně vyrůstalo město, jehož populace dosáhla ve třetím století našeho letopočtu pětadvaceti tisíc lidí.

Od muzea to máte takových třicet minut chůze k raně křesťanské bazilice svatého Vavřince, kde vám průvodce řekne všechno o mučedníku Florianovi a o svatém Severinovi. A uvidíte tu naprostou raritu: přímo v chrámové lodi probíhají archeologické vykopávky, najdete zde odkryté římské zdi a fresky.

Když už jste v Ennsu, zastavte se i na kraji města u Kalkbrennöfen čili prastarých pecí na pálení vápna, vůbec největších známých pecí římského impéria. A pak už vzhůru, vlastně spíš dolů, k Dunaji…

ŽIVOT V KORUNÁCH STROMŮ

Hotel Riverresort Donauschlinge ve městečku Schlögen už svým názvem naznačuje, že tenhle čtyřhvězdičkový král stojí na břehu jedné ze zákrut Dunaje, jmenovitě známé Schlögenské smyčky mezi Lincem a Pasovem. Během snídaně na prostorné terase můžete zamávat cestujícím na palubách obrovských výletních lodí, a když budete mít štěstí, zahlédnete mezi pramicemi rybařícího ledňáčka. Některé z apartmánů čtyřpatrového hotelu mají privátní sauny a rozměrné vany, ačkoli wellness a spa v přízemí s finskou saunou, bylinkovou šedesátistupňovou potírnou, párou a krytým bazénem hosty jistě plně uspokojí. 

Jen půl hodiny cesty autem odtud najdeme kopfingskou Baumkronenweg. Této dřevěné stezce korunami stromů, dokonale splývající s okolním jehličnatým lesem, vévodí rozhledna, z níž vidíme až na vrcholky Alp, je-li dobrá viditelnost. U pokladny na návštěvníky čekají prospekty v češtině, v samotné čtyřicetimetrové věži pak hned tři místnosti na únikovku (velmi atraktivní je ta čarodějnická, ve stylu Harryho Pottera). A zatímco příhraniční lipenská cesta korunami stromů je naučná, tahle je spíš odpočinková – po překonání visutého „talířového“ mostu vás čekají závěsná křesílka, z nichž se veverky, sojky, brhlíci a sýkory parukářky pozorují přece jen líp než jen vestoje. Padesátimetrovým toboganem pak z výšky sjedete přímo na členité dětské hřiště, připomínající lipenské Království lesa. Zatímco si potomci budou skákat na trampolíně a mazlit se s dvojicí místních alpak, objednejte si ten nejfajnovější schnitzel, pečená žebra nebo polévku s játrovým knedlíčkem v „lesním hostinci“ Oachkatzl. Zapijte to radlerem, limonádou Almdudler nebo domácími ovocnými limčami a možná se odhodláte zamluvit si nocleh v jednom z místních apartmánů. Jedenadvacet krásných dřevěných chatek čeká na hosty ve výši pěti až deseti metrů nad zemí. Vězte, že vaše ratolesti to tak budou mít na atrakce zážitkového parku, co by kamenem, nebo spíš polenem dohodil. A že se tu poleny skutečně hází – pořádají se zde teambuildingy a takové ty dřevorubecké soutěže, kde se seká do špalků a zvedají se kmeny.

DO POSLEDNÍHO DINOSAURA

Máte děti? Minimálně čtyři hodiny si vyhraďte pro návštěvu zážitkového parku Ikuna. Nemáte děti? Vyhněte se téhle divočině obloukem! Od vašeho plného talíře v Oachkatzlu je Ikuna vzdálena pouhou čtvrthodinku cesty autem, u vstupu dostanete kreslenou mapku s 92 zastávkami a vaše ratolest nedá, dokud je všechny neoběhnete. Do posledního z dinosaurů, jejichž pohybující se a řvoucí sochy jsou, stejně jako 5D kino, nevídaným zážitkem. Zdržíte se i v krytém „hopsáriu“ a u soustavy vodních atrakcí – vy na lehátku na sluneční terase, děti ve strouhách a u vodních mlýnků. Pokud vám jeden návštěvní den není dost, lze se tu i ubytovat – třeba v jedné z deseti moderních horských bud typu chalet s otevřenou, prosklenou střechou nebo ve dvou tuctech „čtyřhvězdičkových“ týpí, která jsou přes zimu vyhřívaná a pro aktuální letní sezónu už bohužel zamluvená. I proto se má parkoviště nad Ikunou s pětadvaceti stanovými místy příští rok rozšířit o dalších šedesát, aby park mohlo navštívit víc než dosavadních sto tisíc denních návštěvníků za rok.

DUNAJ, DUNAJ, AJ TO ŠIRÉ POLE  

Protože podél Dunaje vede fantastická cyklostezka a bicykly (pohříchu především ty elektrické) tu půjčují leckde, třeba přímo v hotelu Riverresort Donauschlinge (18 eur na den za kolo, 40 eur za elektrokolo), je třeba vyrazit. Například ujet těch pár metrů k přívozu, který máte jako majitel Dunajské zážitkové karty (donaucard.info) zdarma, a pak po levém břehu serpentinami na kopec k romantickému zámečku Marsbach, druhdy pevnosti obávaných loupeživých baronů. Nebo zajet ke staviteli pramic, panu Wittimu, jenž vám možná ukáže své dílny plné voňavých fošen a zcela jistě vám půjčí motorovou pramici. Ceny začínají na přijatelných 24 eurech na hodinu za loď pro šest osob. Po březích tu kolem pláží a načančaných vesniček můžete ujet desítky kilometrů a všude na vás čekají hospůdky s delikátní krmí i vychlazeným radlerem či spezi – znáte tenhle obskurní mix coly a pomerančové limonády?

K večeru pak můžete od hotelu vyrazit, ideálně autem a pak čtvrthodinku pěšky lesem, za přepychovými výhledy Steiner Felsen a Schlögener Blick. Meandry Dunaje jsou z výšky tak romantické, že si do kapsy klidně můžete strčit etuji se zásnubním prstenem; pochopitelně si předem zjistěte, kdy přesně za úbočí zapadá slunce, aby byl ten okamžik skutečně nezapomenutelný. Nebo aspoň instaworthy. 

Pokud vám prve šarm historického Ennsu vyrazil dech a chcete o rakouských Římanech vědět víc, doporučujeme přejet k římskému hradu Oberranna ve stejnojmenné vsi, k nejzachovalejší římské stavbě v Horním Rakousku. Jen kousek odsud najdete opatství Engelhartzell; za klášterními branami otevírá návštěvníkům dveře obrovský kostel s věru extravagantní stropní freskou a taky se tu dočkáte mimořádně lahodného piva. To místní mniši trapisté za dlouhá staletí dovedli k dokonalosti, ostatně podobně jako husté čokoládové, vaječné nebo mirabelkové likéry. Mají tu taky parádní dětské hřiště spojené s ovocným sadem plným starých odrůd a, světe, div se, rovněž podzemní akvárium s dunajskými rybami, včetně obrovské vyzy. Takže pokud si v přilehlém Maierhofu v nejvyhlášenější restauraci široko daleko, v podniku Bernhard’s s luxusní vyhlídkou na řeku, objednáte jesetera na másle s kaviárem a chřestem (šéfkuchař Daniel Kristl si na sezónnost, čerstvost a místní původ surovin velmi potrpí), budete přesně vědět, s kým máte tu čest.

A tak je to v Rakousku se vším: co na srdci, to na talíři. Samozřejmě v té nejvyšší kvalitě.