Dubaj Frame: Největší zlatý rám na světě, kde vám zadělají na závrať a ukážou budoucnost lidstva
Je to zvláštní paradox. Když přilétáte do Dubaje, máte pocit, že vidíte jen mrakodrapy a poušť. Ale po vystoupení z letadla zjistíte, že jak pulzující metropole, tak celý emirát toho nabízí mnohem víc. Občas se místu hanlivě přezdívá pouštní lunapark pro dospělé, jenže zredukovat ho na tuto nálepku by byla škoda. K přemýšlení vás tu nabádá každá druhá stavba a je překvapivé, jak moc tu všichni hledí do budoucnosti. A tím nemyslím jen pár let, ale celé dekády. Přispívá k tomu i Dubaj Frame, šest let starý zlatý rám obrazu, který stojí mezi tzv. Starou a Novou Dubají.
Dubaj si za svou lunaparkovou pověst může tak trochu sama. Vždy když tu něco staví, musí to být největší na světě. A teď nejde jen o největší budovu Burj Chalifa či největší obchodní dům Dubaj Mall. Velké, spektakulární a dechberoucí tu musí být všechno. Důvod? Turismus. Na rozdíl od ostatních emirátů i okolních arabských zemí je Dubaj poměrně chudá na ropu a své hlavní příjmy tak získává z turistického ruchu. A když už turisty v zemi máte, pokoušíte se je udržet, aby vás nevyužívali jen jako kratochvíli při dlouhém letu a přestupu na jiné letadlo. A Dubaji se to daří.
Kromě toho, že se do emirátu stahují světoví byznysmeni i nejrůznější technologické firmy, se tu snaží klást důraz na přemítání o budoucnosti. A má to velmi pragmatický lokální důvod. Když se podíváme na historii Dubaje, je velmi rychlá a dynamická. Transformace Dubaje v moderní metropoli začala v 60. letech 20. století s objevem ropy v roce 1966. Příjmy z ropy umožnily tehdejšímu vládci šejchu Rashidu bin Saeed Al Maktoumovi investovat do rozvoje infrastruktury, jako byly přístavy, silnice a letiště, což přilákalo zahraniční investory a pracovní sílu. V roce 1971 se Dubaj stala součástí nově vzniklých Spojených arabských emirátů. V následujících desetiletích město diverzifikovalo svou ekonomiku, zaměřilo se na obchod, finance, turistiku a technologie, což vedlo k rychlému růstu a výstavbě ikonických staveb, jako je Burdž Chalífa a Palm Jumeirah.
Stručně, ještě v sedmdesátých letech žijete v hliněném domě v oáze uprostřed pouště a o padesát let později máte mrakodrapy, dálnice a s trochou nadsázky létající taxíky. Nedávnou minulost připomíná tzv. Stará Dubaj, která odkazuje na historické čtvrti města, zejména oblasti Deira a Bur Dubai, které se rozkládají kolem zátoky Dubai Creek. Tyto čtvrti jsou charakteristické úzkými uličkami, tradiční architekturou a autentickými trhy, známými jako súky. Návštěvníci zde mohou zažít atmosféru původního města, prozkoumat historickou čtvrť Al Fahidi s tradičními větrnými věžemi (věže postavené nad ložnicemi domů, které sloužily jako klimatizace) a navštívit Dubajské muzeum v pevnosti Al Fahidi, které poskytuje vhled do bohaté historie a kulturního dědictví Dubaje.
Mezi starým a novým leží právě Dubaj Frame. Přesných 150 metrů vysoká stavba ve tvaru obrazového zlatého rámu s výtahy po stranách navržená nizozemským architektem Fernandem Donisem. Postavila se za pět let a otevřena byla v roce 2018. V jedné z věží je umístěno muzeum, které představuje historii Dubaje, zatímco druhá věž nabízí pohled do budoucnosti města. Horní spojnice vám díky prosklené podlaze zadělá na pořádnou závrať. Výhled je ale dechberoucí a obě části města tu máte jako na dlani.
Teď pár zajímavosti ke stavbě: Dosahuje výšky 150 metrů a šířky 95 metrů, což z ní činí největší rám na světě. Při stavbě bylo použito přes 9 900 m³ železobetonu, 2 000 tun oceli a 2 900 m² vrstveného skla. Současná podoba byla vybrána z více než 900 architektonických návrhů. Celkové náklady na výstavbu dosáhly 230 milionů dirhamů (přibližně 1,4 miliardy Kč). Vnější fasáda je zdobena efektním zlatým ornamentem, který odkazuje na logo Expo 2020. Vnější plášť rámu je pokryt více než 15 000 m² nerezové oceli se zlatým zbarvením.
Zatímco muzeum minulosti vám nabídne klasiku – archeologický průzkum i simulaci dávného života, v oddělení budoucnosti patří drony i roboti k historickým artefaktům. V holografické projekci se sní o zdravotnictví, které bude lidem vracet ztracené končetiny a o strojích, které budou vyrábět levné jídlo i energii. Zní to jako utopická pohádka, ale to byly pro místní na konci 60. let i dálnice a mrakodrapy. Dubaj aspiruje na to, být světovým inovačním centrem, a dělá všechno pro to, aby přitáhla chytré mozky z celého světa. Dubaj Frame není jedinou stavbou odkazující na budoucnost. Ve městě se nachází i stavba s názvem Muzeum budoucnosti. To bylo otevřené 22. února 2022 a představuje futuristické technologie a vize světa v roce 2071. Jeho architektura ve tvaru torusu zdobená arabskou kaligrafií symbolizuje propojení tradice s moderními technologiemi.
