Ředitelka Muzea Leviho Strausse Tanja Roppeltová s džíny podepsanými kancléřkou Angelou Merkelovou

Ředitelka Muzea Leviho Strausse Tanja Roppeltová s džíny podepsanými kancléřkou Angelou Merkelovou Zdroj: DAVID TURECKÝ

Nejslavnější a nejžádanější džíny světa:  Levi’s 501, pojmenované kdysi podle čísla skladiště, odkud byly rozváženy do světa
Knoflíky a nýtky firmy Levi´s bývají z mědi nebo z hliníku. Jejich design i velikost se v čase mění, protože na detailu prostě záleží.
Až roku 1983 se na základě dopisu z amerického Milwaukee zjistilo, že se Levi Strauss narodil právě v Buttenheimu. Místní radnice jeho rodný dům koupila roku 1987; během rekonstrukce jej prohlásili kulturní památkou a v září 2000 zde otevřeli Muzeum Leviho Strausse.
3 Fotogalerie

V kolébce Leviho Strausse: Před dvěma staletími se začala psát džínová historie

Kateřina Kadlecová

Jeho dědeček obchodoval s dobytkem, tatínek s látkami. A sám LEVI STRAUSS se stal obchodníkem se sny – právě on totiž vymyslel džíny, alespoň v západním světě zřejmě nejpopulárnější kus oblečení vůbec, který pro lidi symbolizoval kromě pohodlí a trendu také svobodu, touhu a dobrodružství. Za „štrauskami“ nebo později „leviskami“ jsme se vypravili do rodného domu Leviho Strausse, kde dnes sídlí zajímavé muzeum. Přečtete si naši reportáž v Excellentu, který vychází dnes, vložený v Reflexu. Nebo se inspirujte tipy na výlet v tomto článku.

„Kdykoli si natáhnete levisky, oblékáte si kus historie. Nejspíš každý příslušník mladých subkultur, od hippies přes punkery po hiphopery, nosil levisky, aby s jejich pomocí vyjádřil nebo podtrhl svůj názor. Všichni ideoví vůdci i popkulturní ikony je někdy nosili a nosí; různých střihů a stylů a barev. A právě to z džínů obecně a z levisek obzvlášť udělalo kult,“ vysvětluje Tanja Roppeltová, která je už šestnáctým rokem ředitelkou Muzea Leviho Strausse v bavorském Buttenheimu.

Jeli jsme za paní Roppeltovou a jejím malebným muzeem z Prahy rovných tři sta kilometrů, ale nelitujeme. Po zhlédnutí expozice (vyčleňte si na tu sondu do místní židovské komunity, těžkého života imigrantova, cestu k pramenům textilního půmyslu a do džínového pravěku aspoň půlhodinku) vyslechneme v muzeální kavárničce zajímavé džínové historky a taky se dozvíme, co dál dělat „v týhle díře“. Nenechte se mýlit, Buttenheim není trpasličí víska mezi ničím a ničím. Svůj výlet rovných 300 kilometrů od Prahy (a 140 km od českých hranic, konkrétně od Rozvadova) si užijete i po odchodu z Muzea Leviho Strausse.

Můžete…

 …se jít kulturně kochat!

Pouhých sedmnáct kilometrů od Buttenheimu je starobylý Bamberk, město nazývané pro své památky Francký Řím a zařazené do světového dědictví UNESCO. Najdete tu půvabné domečky na obou březích řeky a křivolaké uličky vedoucí k monumentálnímu gotickému dómu nebo ke světoznámé soše Bamberského rytíře z první půli 13. století. Starší ročníky tu pak rády zavzpomínají na slavnou českou bamberskou aféru, v níž se roku 1995 jistý Miloš Zeman na schůzce právě zde v Bamberku zapletl s podnikatelem Vízkem, který chtěl ČSSD dát stamiliony výměnou za pár křesel ve vládě… No a pak ta vláda padla.

…se skvěle najíst!

Jen v samotném Buttenheimu mají tři pivovary s poctivými restauracemi, čímž by český turista mohl být uspokojen. Když vás prohlídka a následná pivka zmůžou v takovém pivovaru Löwen Bräu, můžete si tu dát excelentní zvěřinu, místní ryby a v sezóně i chřest a pak se svalit do postele v některém z parádních hostinských pokojů. O kousek dál v pivovaru Svatého Jiřího, St. Georgen Bräu, si dáte k speciálnímu Leviho prazdroji geniální pivní pochoutky a vaše děti si zatím pohrají na pivovarském hřišti.

 …se protáhnout na čerstvém vzduchu!

Nezapomeňte, že se nacházíme ve vyhlášené turistické oblati Franckého Švýcarska. Romantický přírodní park láká především krasovými jeskyněmi, parádními stěnami pro lezce, hrádky, zříceninami a všudypřítomnými (zaplaťpánbůh!) pivovary.