Káhirský objev sochy Ramesse II. má potenciál znovu nastartovat egyptský turismus
Učebnice dějepisu napsané po roce 2017 zcela jistě přinesou o jednu ilustraci památek starověkého Egypta navíc. Německo-egyptský tým archeologů tento týden odhalil osmimetrovou sochu, která s největší pravděpodobností zobrazuje faraona Ramesse II., vládnoucího egyptské říši ve 13. století před naším letopočtem. Experti objev označují za jeden z nejdůležitějších vůbec. Části sochy jsou nyní postupně vyzvedávány z podzemí slumu ve východní Káhiře. Ve starověku se v oblasti nacházel komplex paláců znamý jako Heliopolis. Ten byl zničen během řecko-římských dob.
Ramesse II. je považován za jednoho z nejdůležitějších egyptských panovníků. Proslavil se jako pilný stavitel, ale také dobyvatel a diplomat. V českých učebnicích je připomínán především jako jeden ze signatářů první mírové smlouvy v dějinách. Tu Ramesse II. uzavřel s Chetity v roce 1269 př. n. l. poté, co se po léta pokoušel rozšířit egyptský vliv do Palestiny a Kadeše (oblasti dnešní Sýrie). Doba vlády Ramesse koliduje s největším rozmachem egyptské říše, po jeho smrti v roce 1213 př. n. l. již nastává postupný úpadek.
Kromě kvarcitového kolosa Ramesse II. archeologové na místě našli také osmdesáticentimetrovou část vápencové sochy Ramessova vnuka, faraona Setiho II. Heliopolis byl v představách starověkých Egypťanů místem stvoření světa. Tyčily se zde chrámy, kolosy i obelisky, královská rodina zde však nikdy nebydlela – místo měl obývat bůh slunce Re. Chrámový komplex, který ve své době velikostí dvakrát předčil luxorský Karnak, byl zničen během řecko-římských dob. Stavby byly rozebrány pro potřeby nové káhirské výstavby.
Experti se nyní pokusí nalezené sochy zrestauravat. Pokud se jim to podaří, budou umístěny u vchodu do nového Velkého egyptského muzea v Gíze, jež má být otevřeno v roce 2018. Egypt dlouhodobě požaduje navrácení všech historických artefaktů, které byly ilegálně vyvezeny ze země především v průběhu 19. století. Britské národní muzeum, mezi jehož nejvzácnější artefakty patří Rosettská deska, a německé Neues Museum, které vlastní slavnou bustu Nefertiti, žádost v minulosti jednoznačně odmítly.
Úžasný objev má potenciál Egyptu pomoct s nastartováním turismu, jež byl v minulých letech těžce poškozený politickou nestabilitou země. Po svržení Husního Mubaraka v roce 2011 se počet turistů meziročně propadl téměř o 30 %. Další ránu nosnému pilíři egyptské ekonomiky zasadil bombový útok na ruské civilní letadlo v říjnu 2015. V následujícím roce zemi navštívil jen poloviční počet turistů.
