Češi do Chorvatska začali jezdil už za Rakousko-Uherska a patřili vždy mezi nejoblíbenější hosty

Češi do Chorvatska začali jezdil už za Rakousko-Uherska a patřili vždy mezi nejoblíbenější hosty Zdroj: Profimedia.cz

Písečné pláže jsou zde také, ale rozhodně je jich menšina
Jedním ze znaků jadranských pláží jsou betonová mola
Pokud se vydáte do Chorvatska v létě, musíte počítat s vysokou koncentrací lidí
Kouzlo relativně čistého, teplého a bezpečného Jadranu spočívá v tom, že se tam našinec i díky podobnému jazyku cítí jako doma
4 Fotogalerie

To naše moře: Proč Češi na Chorvatsko nadávají, ale pořád tam jezdí?

Adéla Knapová

Nejvíc Čechů i letos strávilo dovolenou v Chorvatsku. Přestože tam za poslední roky stouply ceny téměř všeho, pláže bývají přeplněné a často jsou kamenité, či dokonce vybetonované, cestuje se tam v dlouhých kolonách a čím dál víc turistů si stěžuje na špatné služby a aroganci místních.

„Vezeme s sebou letos pár plechovek barvy. Vybrala jsem blankytně modrou,“ říká Lenka S., šestapadesátiletá podnikatelka z Prahy. Je to rázná žena, která vyžaduje jak v práci, tak doma splněné úkoly a efektivitu.

Vydělává nadprůměrné peníze (stejně jako její manžel, zaměstnanec největší české automobilky). A jen jednou byla s mužem na dovolené mimo Evropu – v Thajsku. Nenadchlo je to, připadali si ztracení a závislí na delegátce cestovní kanceláře, i když ona ovládá angličtinu a její muž němčinu. Zato na jih Chorvatska k Dubrovníku jezdí s manželem a dalšími dvěma manželskými páry přes osmnáct let. „Tam mi každý rozumí,“ říká napůl žertem.

Jako doma

Její vztah k Jadranu začal ještě před sametovým převratem, kdy se do této části tehdejší Jugoslávie prý doslova zamilovala. Bylo to její první setkání s mořem a svým způsobem také západním způsobem života, protože i když Jugoslávie patřila do socialistického bloku, reálně se v ní žilo svobodněji a poněkud nekomunisticky.

„Přivezla jsem si odtamtud ­první džíny. Pravé…,“ zasní se paní Lenka a pak se usměje a dovysvětlí, proč kufr jejich auta při cestě do Chorvatska připomíná vybavení majitelů chalupy, kterou je třeba opravit.

 

„Ona tam za celé ty roky vůbec nic neudělala. Květináče jsou popraskané, fasáda oprýskaná, zábradlí loni upadlo, postele musel manžel s kamarádem sešroubovat a… vlastně jsme tam i sehnali nějaké laťky na podbití pod matrace, aby se na nich dalo spát. Letos bych ráda nalakovala zahradní židle a stolek,“ vypočítává.

Dodá, že nechápe, jak může být někdo tak líný jako jejich domácí. Když pracují na jejím domě, většinou se prý dívá z balkónu. A ještě jim do toho kibicuje. Její syn se zase zjeví jen tehdy, když zavoní z grilu maso.

Máme to rádi

 

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!