Turecká krása: Okolí turistického centra Kemer nabízí posvátnou horu, antická města i samovzněcující se plyn
Turecko patří mezi země nejčastěji navštěvované českými turisty. Je to země s tisíciletou historií a kulturou, v níž se přes dominantní prvek islámu mísí i pozůstatky předislámské kultury a křesťanství, které kdysi dominovaly na území dnes obydleném Turky. Na podzim se mnohdy dají sehnat vcelku levné zájezdy do Turecka a já osobně jsem toho využil k návštěvě pobřežního turistického centra Kemeru a přilehlých památkových oblastí.
Samotné turistické centrum Kemer je tvořeno městečkem stejného názvu a několika vesnicemi a leží zhruba 45 kilometrů od pobřežního centra města Antalya. Kemer patří spíše k dražším centrům vyhledávaným hlavně německými a ruskými turisty. V době mé návštěvy již bylo po hlavní turistické sezoně, a tak již šlo o celkem klidné místo, ale podle množství restaurací, barů a diskoték bylo vidět, že v hlavní sezóně se jedná o lokalitu s rušným nočním životem.
Poblíž Kemeru leží čtyři turisticky hojně navštěvovaná místa, která jsem navštívil a jejichž návštěvu doporučuji každému, kdo do této části Turecka zavítá. Prvním místem je hora Olympos (2365 metrů, turecky Tahtalı Dağı), vede na ni moderní kabinková lanovka (délka dráhy je 4350 metrů a překonává výškový rozdíl 1639 metrů). V dávných dobách byla hora uctívána jako sídlo bohů. Jízda lanovkou vám umožní nádherný výhled do oblasti pobřeží a vzhledem ke strmosti výjezdu jde i o celkem vzrušující zážitek.
Obchod vždy na prvním místě
Druhým místem, které bych vám doporučil navštívit, jsou trosky antického města Phaselis, které se nachází zhruba 15 kilometrů od Kemeru. Město Phaselis bylo nejspíše založeno v 7. století před Kristem a jeho trosky se vcelku dobře zachovaly. Dominantou města jsou trosky akvaduktu. V městě krátce pobýval i Alexandr Veliký, který ho nemusel dobývat, neboť se mu město vzdalo bez boje. Což vlastně vystihuje i pověst obyvatel Phaselis jako lidí, kteří se moc nezajímali o politiku a jejichž hlavním zájmem byl obchod s kýmkoliv, u něhož mohli vydělat – a příliš se nezaobírali ani obchodní morálkou.
Město bylo po jistou dobu i sídlem pirátů a mezi jeho nejznámější rodáky patří básník Theodectes (380 před Kristem až 340 před Kristem), který byl žákem Platóna a přítel Aristotela. Je mu připisován tento zlomek básně:
„Osudem všeho mezi lidmi je zestárnout
a přiblížit se konci svého vymezeného času
s výjimkou, jak se zdá, zla samého:
s tím, jak se rozšiřuje rasa smrtelných,
stejnou měrou činí totéž, den po dni, zlo.“
Po prohlídce Phaselis jsem se vydal zpět do Kemeru pěšky přes rozsáhlou nekropoli nacházející se na útesech, z nichž byl překrásný výhled na moře. Šel jsem po trase takzvané Lykijské stezky, což je zhruba 509 kilometrů dlouhá turistická pěší trasa procházející touto oblastí a jejími zajímavostmi. Trasa začíná v městě Fethiye a končí v městě Antalya, je značená dvěma pruhy (červeným a bílým).
Pláž, na které hnízdí želvy
Třetím místem, které v okolí Kemeru doporučuji navštívit, jsou trosky antického města Olympos. Město se nacházelo na pobřeží v údolí mezi dvěma hřebeny a před jeho dnešními troskami najdete překrásnou pláž, kde hnízdí i želvy. Město Olympos bylo větší než Phaselis, ale jeho trosky nejsou tak dobře zachovalé. Nacházejí se po obou úbočích kopců svírajících údolí, v němž se dnes nachází laguna s vyznačenými chodníky pro turisty. U vstupu do trosek města jsou vystaveny dva sarkofágy (patřily lodnímu kapitánu Eudemovi a rodině jistého Aureliuse Zosimose). V samotném městě najdete ještě další vystavené sarkofágy a celkem rozsáhlé pohřebiště.
Od Olympu se poté můžete vydat směrem ke čtvrtému místu, které doporučuji navštívit – k plamenům Chimery (turecky Yanartaş), což je oblast vývěrů zemního plynu, který se samovzněcuje. Vývěry jsou známy již několik tisíc let a v dávných dobách si lidé vytvořili báje o tom, že planoucí vývěry plynu, které byly v minulosti mnohem silnější a bylo možné je pozorovat i z plujících lodí, jsou plameny Chiméry uvězněné v podzemí poté, co ji porazil Bellerofontés.
Plyn vyvěrá na ploše zhruba 5 tisíc metru čtverečních a v zimě je vývěr silnější než v létě. Na místo pozorování vývěrů plynů (které lidé také sami zapalují, aby nemuseli čekat na samovznícení) doporučuji jít raději v noci nebo při soumraku. Vezměte si s sebou svítilnu, neboť místo není nijak osvětleno a výstup na horu místy vede po kamenité stezce, na níž by vám ve tmě hrozil úraz.
Na místa v okolí Kemeru, která rozhodně stojí za navštívení, se podívejte v naší fotogalerii:
