Údolí motýlů, staré židovské město a poklady antiky. Co nesmíte minout při cestách po Rhodu
Rhodos, řecký ostrov s tisíciletou historií, patří mezi časté cíle letních dovolených. Návštěvníky uchvacuje nejen svou překrásnou přírodou, ale i bohatými dějinami, které zanechaly na ostrově výrazné stopy. Podle antického básníka Pindara (522–446 př. n. l.) je vznik ostrova spojen s vládcem bohů Diem a jeho dělením země mezi ostatní bohy. Sluneční bůh Hélios byl opomenut, a když se domáhal svého právoplatného podílu, souhlasili ostatní bohové s tím, že mu dají zemi, která se sama vynoří z moře. A když se z moře vynořil ostrov Rhodos, zalil jej bůh Hélios sluncem a učinil z něj nejkrásnější ostrov v Egejském moři.
K Rhodu se sluší také říct, že se zde narodilo několik zajímavých postav antického světa. Například jeden z prvních humanistů, stoický filozof Panaitios, který je jedním z prvních hlasatelů idejí humanity rozvíjené v duchu lásky a spravedlnosti. Nebo básník Apollónios z Rhodu, autor příběhu o cestě Argonautu za Zlatým rounem.
Ostrov Rhodos je obydlen od doby kamenné a nachází se na něm pozůstatky několika významných starověkých měst (Lindos, Ialysos a Kamiros). Z historie je ještě zajímavé například to, že byť obyvatelé Rhodu byli vůči Římské říši přátelští, tak Římané se k nim zachovali krutě a poté, co ostrov vyplenil a zdevastoval jeden z vrahů Julia Caesara, jistý Gaius Cassius Longinus (85 př. n. l. – 42 př. n. l.), byl ostrov definitivně připojen k Římské říši jako provincie za císaře Diokleciána (244 n. l. až 312/316 n. l.), který tak dokončil úpadek ostrova.
Po různých změnách vlád se roku 1306 stal ostrov Rhodos společně s ostrovy Kós a Leros majetkem rytířů Řádu sv. Jana Jeruzalémského (u nás známých jako Johanité), a to až do dobytí ostrova muslimskou Osmanskou říší roku 1522. Muslimové vládli na ostrově Rhodos až do roku 1912, kdy ostrov během italsko-osmanské války dobyli Italové (hlavně díky pomoci místních křesťanů). Ze začátku byly vztahy Italů s místními Řeky dobré, ale s nástupem fašismu k moci v Itálii došlo k zhoršení vztahů a Řekové zahájili partyzánský odboj proti italské okupaci. Roku 1948 se naplnily sny místních Řeků a ostrov Rhodos se stal součástí Řecka poté, co po porážce Itálie v druhé světové válce ostrov krátce spravovala Velká Británie.
Mezi turisticky a historicky nejzajímavější místa na ostrově patří staré město v hlavním městě Rhodu, které se jmenuje stejně jako ostrov – Rhodos. Město Rhodos se nachází na samém severovýchodním konci ostrova a bylo založeno přibližně roku 408 před naším letopočtem, kdy se spojily tři městské státy Lindos, Kamiros, Ialyssos a založily společné obchodní centrum s městem – Rhodos, aby tak posílily své postavení vůči městskému státu Athény. Historické jádro města Rhodos patří k nejzachovalejším v Evropě. Město má také mezinárodní přístav jménem Mandraki a kousek od něj leží mezinárodní letiště.
Staré město Rhodos je obehnáno důmyslným systémem hradeb, které jsou velmi mohutné a chytře navržené tak, aby znesnadňovaly ostřelování dělostřelectvem. Procházka po opevnění s obrovským příkopem je turistům doporučována i kvůli tomu, že ve stěnách lze nalézt vchody do starověkých chodeb, které byly odhaleny při hloubení příkopu ve středověku a dodnes jsou mnohé otevřené.
Mezi nejzajímavější památky v starém městě Rhodos patří Palác velmistrů řádu johanitů zbudovaný ve 14. století, hodinová věž a množství kostelů, z nichž některé nesou znaky přestavby na mešity v dobách, kdy ostrov okupovali muslimové. S muslimy je spojena i přítomnost několika mešit, z nichž je minimálně jedna stále využívaná. Také je zde knihovna muslimského hodnostáře Hafize Ahmeda Agha z roku 1793, která uchovává víc než tisíc historicky cenných knih a map.
V Paláci velmistrů řádu johanitů je dnes výstava různých starověkých mozaik a archeologických nálezů nejen z Rhodu, ale i okolních ostrovů. Obdobně je nedaleko stojící archeologické muzeum plné zajímavých nálezů; cesta k němu vede od Paláce velmistrů tzv. Rytířskou ulicí.
Synagoga zvaná Kahal Shalom (Synagogue of the Holy Congregation of Peace) je z 16. století n. l. a nachází se v La Juderia, což je bývalá židovská čtvrť starého města Rhodos. Původně bylo ve starém městě více synagog, ale do dnešní doby přežila pouze tato. Židé žili na Rhodu již zhruba 300 let před Kristem a největšího rozkvětu se židovská komunita dočkala v době muslimské nadvlády, kdy na ostrově Rhodos našli nový domov židé vyhnaní ze Španělska. Poté, co Itálie za druhé světové války kapitulovala a moci se na ostrově chopili Němci, došlo k odeslání více než tisíce pěti set zde žijících Židů do vyhlazovacích táborů v Polsku, kde většina byla Němci povražděna. Bohužel i na Rhodosu mají strach z útoků muslimských extremistů, a tak jsou návštěvníci synagogy při vstupu podrobeni bezpečnostní prohlídce.
Místní zajímavostí je také katedrála svatého Františka z Assisi, která byla postavena ve 30. letech 20. století za italské okupace ostrova podle návrhu architekta Armanda Bernabitiho a nachází se mimo staré město. Kousek od katedrály je brána svatého Atanáše umožňující vstup do starého města. Katedrálu jsem osobně navštívil v neděli během konání bohoslužeb a byl jsem příjemně překvapen tím, že mši konající kněz krátce kázal v několika jazycích včetně češtiny. Po mši jsem při prohlídce katedrály nalezl i informační brožurky v češtině o aktivitách místní farnosti. Jak jsem také zjistil, tak na mši bylo přítomno i několik rodin z Polska, které trávily svou dovolenou na Rhodu.
Ostrov Rhodos jsem navštívil v říjnu 2019 a rozhodně bych doporučil návštěvu každému zájemci o historii, ale i těm, kdo hledají krásnou přírodu, protože na Rhodu lze v tzv. Údolí motýlů najít místo, kde žijí sezonně tisíce motýlů přástevníka kostivalového (Callimorpha Quadripunctaria). Protože je tento druh motýla nočním, tak přes den v údolí spí na kmenech stromů a někteří návštěvníci záměrně tleskají, aby motýly probudili a viděli jejich krásna křídla v letu. Bohužel tím však nejspíše motýly stresují, a proto rok od roku motýlů v údolí ubývá. V údolí je také muzeum motýlů a v okolí množství restaurací.
