Niš není jen místo k přespání na cestě: Srbské město nabízí spoustu unikátních historických památek
Pokud plánujete cestu autem na dovolenou v Řecku či Bulharsku, doporučil bych vám zastavit se v srbském městě Niš, které leží u dálničního spojení směrem na Bulharsko, Severní Makedonii a Řecko. Osobně jsem město navštívil během svých cest po Balkáně několikrát. Když vyrazíte z České republiky, pohodlně jedete celou cestu po evropské dálniční síti až k městu Niš. Já osobně hotely v tomto městě využívám k přespání na cestách díky vcelku velmi nízkým cenám a kvalitnímu, pohodlnému přespání. V samotném městě ovšem naleznete také spoustu zajímavých míst, například stěnu s useknutými hlavami srbských národních hrdinů bojujících proti okupaci Osmanskou říší.
Město Niš je třetí největší srbské město a má velmi starobylou historii. Ve starověku na místě dnešního moderního města Niš stávalo město zvané Naissus. Město založili ve 3. století před n. l. Keltové a roku 75 před n. l. toto keltské město dobyli Římané, kteří městu dali jeho starověké jméno Naissus a učinili z něj jedno z nejdůležitějších míst na Balkáně. V roce 274 n. l. se v oblasti Niše narodil pozdější římský císař Konstantin, který legalizoval v Římské říši křesťanství a v pravoslavné církvi je ctěn jako svatý.
Město Niš bylo po rozpadu římského impéria součástí Byzantské říše a v 6. století n. l. se v jeho okolí začali usazovat první Slované, kteří mu dali jeho dnešní jméno – Niš. Vojska muslimské Osmanské říše poprvé město Niš obléhala v roce 1386 a nakonec ho natrvalo dobyla v roce 1454. Od té doby byla Niš pod kontrolou muslimů a teprve na takzvaném Berlínském kongresu konaném v roce 1878 bylo evropskými mocnostmi rozhodnuto o přidělení Niše zpět Srbsku, což se také stalo. Niš pak byla ještě okupovaná Bulharskem za 1. světové války a Německem za druhé světové války, kdy německé okupační úřady ve městě zřídily koncentrační tábor. Ve městě jsou taky památníky leteckého bombardování města jednotkami NATO v roce 1999, kdy ve městě zahynulo několik desítek civilistů.
Stáhnuti z kůže a zazděni
Na okraji města stojí archeologické muzeum Mediana, což je místo vykopávek luxusní římské vily postavené císařem Konstantinem I. zhruba v roce 306 n. l. Vila byla opuštěna po nájezdech Hunů v roce 442 n. l. Archeologové při vykopávkách objevili množství cenných artefaktů a podlahových mozaik, které ukazují na původně luxusně zařízenou vilu. Bohužel, od července 2019 je toto místo pro veřejnost uzavřeno.
Když od tohoto archeologického naleziště půjdete pořád rovně podél hlavní silnice směrem do města, zhruba po 2,4 kilometrech naleznete po levé straně silnice park s malým kostelíkem. Jedná se o Ćele kula (Věž lebek) a jde o připomínku Čegarské bitvy (odehrála se u kopce jménem Čegar nedaleko Niše) z roku 1809 mezi muslimskými osmanskými jednotkami a srbskými křesťanskými povstalci, převážně sedláky. Muslimské jednotky Srby porazily a tehdejší muslimský velitel Hurud paša nařídil poraženým Srbům uřezat hlavy, stáhnout je z kůže a zazdít do speciálně postavené zdi u cesty vedoucí kolem Niše do Istanbulu jako výstrahu pro další případné odpůrce muslimské nadvlády nad Srbskem. Postupem doby se však z místa bitvy a zdi s lebkami stalo poutní místo pro křesťany a srbské vlastence, takže po vyhnání osmanské okupační moci byla kolem zdi s lebkami v roce 1892 postavena kaple. Již tehdy byla ovšem zeď poškozená a ze zhruba 952 zazděných lebek se jich dodnes dochovalo jen 54.
Pevnost hostící filmový festival
V centru samotného města Niš naleznete pevnost s impozantními hradbami. Nachází se na pravém břehu řeky Nišava a byla postavena nejspíše počátkem našeho letopočtu. Na základech antické pevnosti pak muslimští Osmané vystavěli v 18. století vlastní moderní pevnost. Muslimové začali pevnost stavět hlavně kvůli osvobození Bělehradu habsburskou armádou v roce 1717. V areálu pevnosti se nacházejí turecké lázně, prachárna a Bali-begova mešita. Pevnost měla čtyři brány a dnes je hlavní branou směrem přes řeku do centra města Niš Stambolská brána. Během první světové války pevnost využívali k věznění srbských vlastenců bulharští okupanti. Od roku 1966 se v areálu pevnosti pořádá světoznámý nišský filmový festival.
V centru města Niš je k vidění také funkční mešita jménem Islam-aga, která byla vystavěna v roce 1720. Původně bylo mešit v oblasti Niše údajně dvacet, ale dodnes je funkční pouze tato. V roce 2004 během občanských nepokojů v Niši byla mešita podpálena. Několik tisíc Srbů tak tehdy reagovalo na útoky kosovských Albánců na křesťanské budovy a kostely. K útokům na muslimské budovy a mešity tehdy došlo v celém Srbsku.
Válku přežilo jen 25 místních židů
Nedaleko mešity se nachází také synagoga postavená v roce 1925 jako náhrada za dvě zchátralé synagogy, které se tehdy v městě Niš nacházely. Dnes rekonstruovaná budova synagogy slouží ke kulturním akcím a není využívaná pro židovské obřady. Židovská komunita v Niši před druhou světovou válkou čítala několik set členů, a když bylo srbské vládě zřejmé, že cílem Němců je vyvraždit židy v Evropě, srbský premiér Dragiša Cvetković (rodák z Niše) nabídl židům v roce 1939 možnost uprchnout s pomocí srbské vlády do Turecka, což židé odmítli.
Po útoku Němců na Jugoslávii tak byli židovští muži odesláni do koncentračních táborů a později je následovaly i ženy a děti. Mnohé židovské ženy a děti byly zavražděny Němci a jejich chorvatskými spojenci v koncentračním táboře Sajmište, nejspíše za pomoci speciálně upravených nákladních vozů využívajících k udušení vězňů výfukové plyny. Likvidace byla strašlivá – po druhé světové válce žilo v městě Niš pouze zhruba 25 židů.
Smutnou vzpomínkou na dobu německé okupace je i památník koncentračního tábora zvaného Červený kříž, ke kterému se dá pohodlně dojít z nišské pevnosti. Německá okupační správa v táboře věznila nejen židy, partyzány a politické odpůrce, ale i rukojmí z řad srbského civilního obyvatelstva. Koncentrační tábor vznikl v budovách bývalého vojenského skladiště. Táborem prošlo zhruba 30 tisíc lidí a přibližně polovina z nich byla Němci zavražděna nebo zemřela na následky mučení a nemocí.
Tři betonové pěsti namířené k nebi
Pokud budete v Niši trávit víc než pár hodin, doporučil bych vám k večerní či ranní procházce park s památníkem Bubanj, který se nachází nedaleko centra města a v dobách německé okupace sloužil jako místo poprav srbských rukojmích a vězňů z koncentračního tábora Červený kříž. Němci v oblasti parku povraždili postupně přes 10 tisíc partyzánů, politických odpůrců, židů a srbských civilistů – rukojmích. Po válce jugoslávské úřady v parku vybudovaly pomník a místo připomínky německé okupace a německých zločinů. Jedná se o tři betonové pěsti namířené směrem k nebi a vyjadřující symboliku celých rodin povražděných na tomto místě Němci; proto mají pěsti různé velikosti, aby symbolicky vyjadřovaly muže, ženy a děti.
Závěrem bych chtěl doporučit, že za pozornost stojí i nedaleké lázně Niška Banja, které leží zhruba 9 kilometrů od centra města Niš. Osobně jsem je ještě nenavštívil, ale podle recenzí na internetu se má jednat o jedny z nejnavštěvovanějších srbských lázní, které nabízí termální koupele s obsahem radonu. V oblasti měly být archeology nalezeny důkazy využití termální vody již v druhém století našeho letopočtu a v dobách jugoslávského království z počátku 20. stol. n. l. bylo místo známým centrem setkávání srbské společenské a kulturní elity.
