Beata Hlavenková o Zátopkovi a své filmové hudbě, o ženské síle i o distanční výuce skladby a produkce
Pianistka, skladatelka, zpěvačka, aranžérka a producentka Beata Hlavenková je jednou z nejvýraznějších současných hudebnic, experimentátorek, hledaček dokonalého zvuku, nových přístupů i nástrojů a dalších výrazů ženského já. V pátek ve čtyři na Colours hrála pro de facto dvě publika – zaplněná Glo stage volně přetekla na přilehlou louku, před obří obrazovku se záznamem z pódia – a pak přišla k rozhovoru na stage Reflexu.
Beata Hlavenková léta hlavně seděla za klavírem a počítačem, případně tvořila část vokálního sboru, ale před třemi lety začala zpívat sama. Ocenění za alba Sně a Žijutě na sebe nenechala dlouho čekat. A víc než dřív se vrhla na scénickou hudbu, na hudbu divadelní a filmovou – za soundtrack k Zátopkovi byla nominována na filmovou cenu Český lev 2021 a už předchozí hudbu, tu k televiznímu filmu Davida Ondříčka Dukla 61, si kritici i publikum nemohli vynachválit.
„Je sama sebou, má všechno, je vědomá, je tady, horoucí,“ zpívá ve své písni Žena z alba Sně; zpívá o sobě? Za svoji šestou desku, Žijutě, byla nominována na Cenu Anděl v kategoriích Interpretka roku a Jazz. Na čem pracuje teď? Soudě podle koncertního plánu zveřejněného na jejím webu po zásluze odpočívá po sklizených vavřínech, ale zdání možná klame… Podívejte se na videozáznam z debaty a těšte se na její další filmovou hudbu; že by opět něco pekla s Davidem Ondříčkem? Stay tuned!
