Aneta Langerová: Pořád jsem se hledala a budu se hledat asi do konce života. Ale zlobila jsem potichu
Aneta Langerová je na scéně právě dvě dekády. Do světa popmusic ji katapultoval jediný moment: v roce 2004 vyhrála první řadu hudební talentové soutěže Česko hledá SuperStar. Patnáctého března vydala dvojalbum – kompilaci Zázračná písně krajina 20 LET. Musela hodně přemýšlet, jaké písničky na tu desku dát? Kdy se cítila nejvýš a kdy naopak nejníž? A byli v SuperStar skutečně tak dobrá parta, jak to bylo divákům prezentováno? O tom všem hovořila na úplně nacpané stagi Reflexu druhý den festivalu Colours of Ostrava a po hodinové debatě se trpělivě podepisovala a vyfotografovala s každou ze špalíru zhruba dvacítky čekajících příznivkyň.
Ačkoli byl vstup Anety Langerové do hudebního světa přirozený a hladký, jako by tam odjakživa patřila, musela si ho vysoutěžit. Televizní Doremi vyhrála spolu se svojí o jedenáct let starší sestrou Denisou, v Rozjezdech skončila druhá za Janou Fabiánovou, dcerou Nadi Urbánkové a zásadní postavou českého #metoo. Aneta Langerová obecně ráda soutěží, je ze sportovní rodiny. V roce 2010 se umístila na druhém místě ve Stardance; přitom byla náhradnicí za Taťánu Medveckou. Testuje vlastní limity nejen co do fyzické stránky: hrála hlavní roli v životopisném filmu 8 hlav šílenství režisérky Marty Novákové, který popisuje pohnutý osud básnířky Anny Alexandrovny Barkovové.
SuperStar? Nebyla tam žádná šílená rivalita
"V SuperStar jsme všichni byli vhozeni do té samé vody, takže jsme drželi opravdu při sobě; to není tak, že bych tady fabulovala, že jsme byli skvělí kámoši. To tak nějak vzniklo, jako když jedete s někým na tábor. Spojíte se v jedno těleso, kde jde všem o jednu věc, třeba zazpívat to ten večer dobře. Myslím, že tam ani nebyla nějaká šílená rivalita, že bychom se prali o to, kdo bude víc vidět nebo tak. Protože tlak zvenku byl velký, museli jsme držet víc při sobě," zavzpomínala. "My jsme spolu trávili skoro každý den, byli jsme půl roku mimo domov, a kdo studoval, musel přerušit školu, pak jsme to různě doháněli. Bydleli jsme na hotelu, v šestnácti sedmnácti letech, bylo to perfektní," říká dnes jedna z tuzemských populárních zpěvaček. "Byly to strašný kotrmelce, ale hezký," dodává o svých dvou dekádách v muzice. "Já jsem se pořád hledala, hledám se dodnes, budu se hledat asi do konce života. Poznatky a uvědomění, kým člověk je, pořád přibývá."
Na brigády s Lenkou Dusilovou
Při sestavování kolekce devětatřiceti písní alba Zázračná písně krajina 20 LET prý měla docela problém s výběrem: "Dvacet let je opravdu docela dlouhá doba, když člověk žije hudbou, když jí věnuje svůj život. Vznikají písně, ty písně přinášejí vzpomínky... Jsou za nimi zážitky a příběhy, které člověk nechce vyřadit ze svého dvacetiletého bytí. Mrzelo mě vyřadit pár alternativnějších písní, ale pořád je hrajeme a myslím, že na ně ještě někdy jindy přijde řada."
Aneta Langerová chce celý tenhle rok projezdit po koncertech s největšími hity, vybranými písničkami z každého doposud vydaného alba; včerejší večerní vystoupení v Gongu bylo jedním z několika desítek. V říjnu s Janáčkovou filharmonií Ostrava odehraje hned pět výjimečných koncertů, v Praze, Brně a v Ostravě, opět přímo v Gongu. Sama před dvaceti lety poslouchala a v rozhovorech jako své vzory zmiňovala Alanis Morissette nebo Lenku Dusilovou; tyto umělkyně jsou jí stále blízké: "Poslouchám Lenku Dusilovou už hodně dlouho. Když jsem jezdívala z domova, z Říčan, na brigády do skláren do Sázavy, poslouchávala jsem ve walkmanu v autobuse Lenčiny kazety pořád dokola, nemohla jsem s tím přestat, bylo mi to velmi blízké. Takhle jsem jezdívala na brigády s Lenkou." Už léta poslouchá Petera Gabriela, Joni Mitchell, Nicka Cavea, Radiohead nebo PJ Harvey: "Asi jsem trochu oldschool, ale budiž. Mám ráda tu škálu hudební svobody, která z jejich tvorby čiší. Tihle tvůrci jdou autenticky za tím, co cítí."
Chovat se k sobě hezky
Aby Aneta Langerová zvládala životní rytmus muzikantů a vypětí na koncertní šňůře, musí se k sobě "chovat hezky": "To znamená chodit spát a takové ty běžné věci, které se nám zdají banální, ale jsou nesmírně důležité. Vzhledem k tomu, že jsem noční typ, se mi po koncertech usíná velmi těžce, takže do sebe cpu různé bylinkové kapky. Pak se půl hodiny vznáším nad postelí a čekám..." Vzpomínala též na svou hlasovou koučku, profesorku Ivanu Vostárkovou: "Vysvětlila mi, že se člověk nesmí bičovat, nesmí na sebe moc tlačit, musí se umět uvolnit, tělo nelze obelhat. Učila mě psychické pohodě a klidu, aby se potenciál hlasu mohl projevovat."
O tom, jak Aneta Langerová pečuje o svůj hlas, jaké to je, mít za manažera o deset let staršího bratra, a jaké ze svých písní má zpěvačka nejraději, se dozvíte z videozáznamu naší debaty.
