Deník Colours Of Ostrava: Bylo to na palici
Poslední den na Colours všechno směřovalo k dešti. Neodvrátil ho ani usedavý cikánský pláč, který provozovalo Loyko, ruské trio vedené houslistou Sergejem Erdenkem, ani pejsek s kočičkou, jinak též Afro Celt Sound Systém. Mnohačetné spojení irské zakouřené melodiky se šamanským bubnem fungovalo, multikulti rytmus bláznil Dolní Vítkovice, ale nad areálem stejně převážilo ticho před bouří, což se promítlo i do mého zdravotního stavu. Nízký tlak, únava čtvrtý den značná, desítka Radegast teče už i z uší, které začínají bolet.
Mimochodem, nevím, zda jsem si toho všiml jenom já, ale neustále se zdokonalující zvuková aparatura udělala z Colours tak trochu kolodějskou pouť. To byla taková ta pouť mého dětství, kde na obou stranách Lužnice rozbily stan dvě konkurenční maringotky a jejich track listy se na hladině řeky míchaly a vstupovaly do naší psychiky. Vskutku, mezi stages přibylo míst, kdy jsem toho slyšel víc, než jsem chtěl. Stojím u dunivého reklamního stánku kapitána Morgena, za zády na pódiu, kde si může každý půjčit kytaru, týrá amatér Boba Dylana, a zpoza cesty hučí produkce AncelorMital stage. Dost vjemů na jednu palici.
Na Reflex Music Alarm stage jsem ten den přivítal Jaromíra Švejdíka, který kdysi vetnul kresebnou podobu Aloisi Nebelovi, ale do Ostravy přijel zahrát z poslední desky své skupiny Priessnitz. Jmenuje se Beztíže a fandové na ni čekali celých deset let. Jaromír je navíc nepotěšil, když se svěřil, že je mu třiapadesát a že je to zřejmě poslední nahrávka jeho srdeční kapely. Připomněl jsem mu, že Leonard Cohen po padesátce nahrál ještě osm alb, na což neměl Jaromír co říct, a tak nás seznámil s svými plány do budoucna. Pracuje na grafickém románu o bratrech Mašínech podle knihy Jana Nováka Zatím dobrý, a společně s Kafka bandem se stane součástí inscenace Kafkovy Ameriky v divadle v německých Brémách.
Beseda skončila a Jaromír odešel hrát. Bard z nevlídného kraje Jeseníka, pověstný drsným počasím i lidmi, tentokrát otočil setrvaný běh dějin. Zatímco on vystupoval v teple zastřešeného Gongu, okolní areál se zmítal pod vládou dočasné vichřice zahalen provazy deště.
Já mu to přál.
