Colours of Ostrava: 10 hudebníků, které neznáte, ale musíte je objevit
Osmnáctý ročník festivalu Colours of Ostrava už klepe na dveře. Většina návštěvníků je pochopitelně natěšená na hlavní hvězdy, nicméně hudební festivaly jsou také o objevování nové muziky, kterou si člověk zamiluje, aniž by to čekal. Hledání v programu vám může usnadnit našich 10 tipů na interprety, kteří nejsou příliš známí, zato slibují mimořádný zážitek. Od severského jazzu až po bratislavský postpunk.
1. Tęskno – čtvrtek v 19.00, Fool Moon stage
Zajímaví polští hudebníci jsou na Colours stálicí, v minulých letech organizátoři přivedli třeba mladé duo The Dumplings. Tentokrát to bude opět dvojice – klavíristka a zpěvačka, které si rozhodně získají milovníky tklivé a melancholické hudby. Vzdálený dreampop, záblesky elektroniky a nejniternější emoce, které jsou hmatatelné, třebaže nerozumíte jazyku. Největší síla dua spočívá právě v jeho jemné a citlivé energii.
2. BCUC – čtvrtek ve 21.30, Drive stage
Předměstí Johannesburgu stvořilo sedmičlennou kapelu BCUC. Hudba je to tak pozoruhodná a vzrušující snad právě proto, že v sobě mísí zdánlivě vzdálené kulturní vlivy, jako je jihoafrická domorodá hudba, blues, rap, hip-hop, soul, to vše okořeněné rockovou energií. V pozadí neustále zní nádherný ženský vokál, zatímco popředí vykresluje zpěvák a raper Jovi Nkosi. „Naše hudba čerpá ze zatím nezachycené domorodé duchovní tradice. Čerpáme z rituálů, bojových písní, čerpáme z blues, které přišlo z temných dní Jihu Spojených států. Obecně naše inspirace přichází z nepohodlí, bolesti srdce a z nálady, která připomíná to, co předchází a následuje po epické bitvě, která změní navždy civilizaci.” Kapela si klade za cíl mimo jiné demystifikovat „mandelovskou“ Jižní Afriku.
3. Ba:zel – středa ve 22.45, glo Fresh stage
Pod svícnem je největší tma, proto další pozoruhodný projekt přichází z domácí kotliny, i když duo čistě české není. Zpěvačka Ewelina Chiu, kterou doprovází audiovizuální umělec Daniel Vlček, je Polka s čínskými kořeny. Dvojice vytváří temně snovou atmosféru založenou na kontrastu křehkého vokálu a těžkých podtónů, kde Ewelinin hlas zní jako tajemné vábení, místy snad jako pohanská modlitba. „Nikdy jsem v žádném projektu nezpívala. Jen jsem hrála klasickou hudbu – třeba na klavír a flétnu. Jen pod vlivem trošky alkoholu jsem se v Be:zelu uvolnila a začala zpívat,“ říká hudebnice.
4. Moonlight Benjamin – středa ve 21.30, Drive stage
Bluesrocková zpěvačka je dozajista fascinující osobou nejen proto, že se stala voodoo kněžkou. Nenechte se vyděsit, voodoo ceremonie jsou pro Haiti, odkud Moonlight pochází, běžnou, ne-li nezbytnou záležitostí. „Voodoo je způsob, jak zůstat pozitivní. Negativita je stav mysli a brzdí vás. Vytváří strach. Pozitivní energie jsme my a je všude,” tvrdí zpěvačka, která si hudební kariéru vysnila už v sirotčinci, kde vyrostla. Vprostřed kariéry se odklonila od karibského jazzu, aby skrze voodoo rytmy a bluesrock ukázala mimo jiné pravou tvář Haiti.
5. 47Soul – čtvrtek ve 23.00, glo Fresh stage
Nevšední kombinace západní elektroniky, hip hopu, reggae a tradičních arabských zvuků slibuje nevšední zážitek pod ostravským nebem. Čtveřice muzikantů pochází z palestinské diaspory, každý z nich vlastní jiný pas, ale svou hudbou společně odkazují k historickému území Levante, které zahrnovalo dnešní Libanon, Palestinu, Jordánsko, Izrael i Sýrii. Tradičními bubny a flétnou mijwez se vracejí ke společným hudebním kořenům těchto zemí. Nenechte se však zmást, muzika je to až drze taneční a reflektuje současné západní trendy.
6. Tuyo – pátek v 19.30, glo Fresh stage
Hudba brazilského tria – dvou sester a jednoho muže – se těžko zařazuje do nějaké škatulky. Lahodit bude rozhodně těm, kteří mají raději tesknější melancholickou hudbu se silnými emotivními vokály. I když třeba nebudete portugalštině rozumět, rozhodně ucítíte tíhu slov vyzpívaných s lehkým nádechem africké tradice. Jak říkají sami Tuyo, vzhledem k současné situaci v Brazílii jinou hudbu ani tvořit nemohou. V jejich melodiích – částečně akustických a částečně modelovaných syntezátory – uslyšíte třeba prvky R&B, hip hopu, ale i decentního vzdušného popu.
7. TOKiMONSTA – sobota ve 23.00, glo Fresh stage
Pokud si ve Vítkovicích chcete dopřát taneční elektroniku, nevynechte TOKiMONSTA, ženu, která tvoří oduševnělou snivou muziku evokující bezčasí třetí hodiny ranní. Album Lune Rouge (Rudá luna čili úplné zatmění měsíce) je popsáno životním příběhem hudebnice, které byla diagnostikována vzácná choroba Moyamoya. Po četných operacích se žena učila dokonce znovu chodit a komunikovat. „Ta deska je příběh o tom, jak sama stojím na prahu smrti a rozhodnu se ji obejít," popisuje umělkyně. Na jedné skladbě s ní spolupracovala třeba i Selah Sue.
8. Mathias Eick – sobota v 16.30, Cylinders Gong stage
Jednoho z nejlepších hráčů na trumpetu na světě, který je považován za jazzový zázrak, doprovodí ještě baskytarista, bubeník a houslista. Čtveřice spolu bude tvořit hudbu tíhnoucí spíše k intimnímu rozjímání a melancholii. Dříve mu někteří kritici vytýkali snad jen přílišnou šablonovitost a nedostatek invencí. Jak se s těmito nedostatky popral na posledním albu Ravensburg, jehož tématem je rodina a nejbližší, můžete zhodnotit v Ostravě.
9. Degradace – středa v 16.30, Drive stage
Na závěr jeden český a jeden slovenský tip. Kapela Degradace je svázaná přímo s Ostravou, je pravověrně punková a na první pohled zaujme svými texty – někdy zahalenými do humoristického kabátu, jindy otevřeně kritickými. Punkeři společně fungují už dvacet let, a to od adolescentských časů. A tehdy stejně jako dnes prý punkovou subkulturu postrádají a cítí se být na scéně sami. Degradace podává syrové a pravdivé svědectví o životě. „S textem se můžeš ztotožnit, a to ti pomáhá v tom, že si nepřipadáš v problému sám, text tvůj názor potvrzuje,“ myslí si člen kapely Alec. Mainstreamová hudba v rádiích podle něj slouží spíše k vypnutí než k přemýšlení.
10. 52 Hertz Whale – středa v 17.00, Fool Moon stage
Bratislavská postrocková či postpunková kapela samu sebe pokřtila podle nejosamělejší velryby, která vysílá signály v tak vysoké frekvenci, že je její druhové ani jiní tvorové v oceánu nejsou schopni zachytit. Drásavý zpěv Dominika Proka jako by opisoval osud této velryby. Ostatně emocionalita je asi nejsilnější zbraní pětice mužů, kteří při hraní působí, že se žalem hodlají rozervat na kusy. Poslední album I’ve Met a Lot of People je žánrově těžko uchopitelné. A není se čemu divit, komplexním skladbám prý předchází řada neshod, kdy si každý z členů představuje výsledek jinak. Finální podoba však lahodí uchu.
Kompletní program festivalu naleznete zde
