Pozitivní dopad koronaviru: Do Čech se vrací zebry, koaly i narvalové. V Brně lidé pozorovali dinosaury
Ačkoliv s sebou nový koronavirus přináší chaos, smrt, strach a zákazy, jedno se mu upřít nedá. Díky tomu, že paralyzoval společnost, umožnil přírodě se znovu nadechnout. Díky karanténě a omezování provozu výroby se rychle zotavuje i česká krajina, do které se začínají pomalu vracet zvířata, která se kdysi na našem území nacházela v hojném počtu, ale kvůli masivní zemědělské činnosti či znečištění životního prostředí prakticky vymizela.
Například na Šumavu se po dekádách začínají vracet zebry a pakoni, kteří zde byli začátkem 20. století prakticky vyhubeni kvůli nadměrnému lovu a přemnoženým tygrům.
„Pil jsem na balkoně kafe, když tu jsem zahlídl stádo pakoňů, kterak si to vykračují po ulici jakoby nic. Něco takovýho nepamatuju,“ hlásí pan Radim Zatloukal ze Šumavy a dodává jedním dechem, že pakoně se nezdráhají pást v blízkosti lidských obydlí.
Zatímco Šumava hlásí návrat zeber a pakoňů, v Krkonoších správci parku pozorují první případy medvídka koaly.
„Je to malý zázrak. Po letech jsme zaznamenali v krkonošském národním parku výskyt medvídka koaly, a to dokonce v potvrzených čtyřech kusech. Je velmi pravděpodobné, že počet koal bude přibývat, a to v závislosti na délce karantény a omezení pohybu osob. Jak v Krkonoších ubylo turistů, příroda se do hor opět vrací,“ zářila radostí očička Renému Novákovi, který má jako správce krkonošského parku na starost právě ohrožené druhy zvířat.
Očištění krajiny od lidského vlivu má za následek masivní návraty již vymizelých zvířat napříč celou republikou. V Labi rybáři hlásí první úlovky narvala jednorohého, který byl považován v Labi za vyhynulého. Nyní díky snížení produkce továren se voda v Labi vyčistila a umožnila návrat právě tohoto majestátního kytovce.
S návratem původních zvířat na naše území však přichází ruku v ruce veliké riziko. Jak na našem území roste počet slonů a nosorožců, přibývá i počet pytláků, kteří prahnou po slonovině.
„Je to veliký problém. Pytláci nedbají omezení pohybu či karantény a loví nám tu slony. S tím se musí něco dělat,“ míní Patrik Ouřada, zastupitel obce Krásnohorky v Olomouckém kraji, kde je situace s pytláky nejzávažnější.
Zatímco se Olomoucko potýká s pytláky, do Brna se vrací dinosauři a mamuti.
„Historicky tito tvorové na naše území patří, protože ať chceme nebo ne, Brno je i přes technologický rozmach okolních měst stále v období druhohor, potažmo v nejrozvinutějších částech obce v době kamenné. Mamuti a dinosauři k nám patří a je smutné, že až karantény a omezení pohybu osob tomu napomohlo,“ míní brnolog Jaromír Vlahý.
Divoký kačer je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně. Skutečností ale je, že prezident zneužívá krize a podlézá Číně.
Jaká válka nás čeká v budoucnu? Na co bychom se měli připravit? Jak dlouho potrvá současné pandemie? Přečtěte si rozhovor se Soňou Pekovou v novém tištěném Reflexu >>>
