Je to příběh jako z Hollywoodského filmu. Z otloukánka a naprostého outsidera se stal nakonec suverénní šampion. Řeč je o České republice a právě probíhajícím mistrovství světa v Covidu.
Zatímco při jarní části se Ćeská republika krčila kdesi úplně ve spod tabulky, po letní přestávce v podzimní části do toho šlápla a nakonec Češi urvali zlato.
„Já to beru jako takovou satisfakci za tu práci a dřinu. Na jaře jsme ještě tápali. Pak jsme ale zabrali a našli své tempo. Začali jsme co nejdříve rozvolňovat a zrušili roušky. Otevřeli jsme úplně všechno a zavedli semafor, chytrou karanténu a E-roušku. Základem bylo nikomu nevysvětlit, jak funguje chytrá karanténa a taky jsme dbali na to, aby si E-roušku skoro nikdo nestáhnul. Stačilo opět E-roušku nikomu nevysvětlit, aby lidi nevěděli, k čemu je dobrá a že vůbec neexistuje,“ nastínil Andrej Babiš po předávání medailí taktiku Českého týmu.
„Samozřejmě alfou a omegou toho celého úspěchu je nedůvěra občanů ve vládní kroky. Museli jsme si to odpracovat od píky. Základem bylo chaoticky a bez vysvětlení rozvolňovat, abychom po letních prázdninách opět bez nějakého vysvětlení pomaličku začali zase zakazovat a zavírat. Podařilo se nám lidi otrávit a zmást natolik, že začínají být apatičtí, žádnou nákazu neřeší a klidně si tak chodí hromadně demonstrovat nebo na bleší trhy. Je jim to prostě a jednoduše jedno.
Podařilo se nám rovněž vytvořit živnou půdu pro různé konspirační teorie tipu, že virus je jenom výmysl, nebo že to celé řídí Bill Gates a podobně. To si myslím, že rovněž vedlo k úspěchu,“ zamyslel se s úsměvem od ucha k uchu Andrej Babiš.
„Já si samozřejmě velmi cením úspěchu a skromně bych dodal, že to je převážně můj úspěch. Musím však říci, že si nemůžu s čistým svědomím uzmout všechny zásluhy. Samozřejmě, že se na tom úspěchu podílel celý tým.
V první řadě se musím zmínit o bývalém ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi, který byl krásně tvárný a servilní, za což mu děkuju.
Určitě nesmím zapomenout na takové ostřílené borce a harcovníky jako je například Roman Šmucler nebo Soňa Peková, kteří nám pomohli rozšířit názor, že vlastně o nic nejde a že je všechno v pořádku a tím snížit ostražitost a přehnanou hygienu či ochranu některých občanů. Za to jim patří velký dík.
Rovněž musím pochválit sám sebe. Nenechal jsem se pobláznit rostoucími čísli ani tím pesimistou Maďarem. Držel jsem linku „Covid tady už skoro není“ a hlavně jsem si to pohlídal před volbama, aby lidi nebyli naštvaný, že jsem jim třeba něco zavřel nebo je nutím nosit roušky.
Přiznám se, že až do poslední chvíle nebylo jisté, jestli to vítězství urveme. Byli tu i jiní borci typu Belgie, Izrael nebo Francie, kteří nám dýchali na záda.
A právě v tom úplném finiši rozhodli zkušenosti a klíčoví borci. Doslova pár sekund před koncem to vzal Roman Prymula na sebe a společně s Faltýnkem se nechali vyfotit, jak vychází z hospody, která má být zavřená a navíc nemají roušky. Toto si myslím, definitivně rozhodlo a nikdo už nebere vládu, vládní nařízení ani covid vážně. Vyhráli jsme. Jsme best in covid. Tohle je kurva druhý Nagano,“ křičel nadšeným Andrej Babiš se zlatou medailí kolem krku, který se už neubránil pocitům a veselí a začal upíjet šampaňské z poháru.
Divoký kačer je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně. Pravdou ale je, že "best in covid" bohužel opravdu jsme a přes to si z toho evidentně zase tolik neděláme.
