Letošní předsevzetí o cvičení vydrželo lidem rekordně krátce. Můžou za to zavřená fitcentra
Tak jako každý Nový rok, tak i ten letošní se neobešel bez bohulibých předsevzetí, které si lidé na Nový rok dávají a které dodrží v průměru tak dva týdny.
Letošní dodržování předsevzetí jsou však jiná než ty v předchozích letech. Zatímco lidé, kteří si předsevzali, že nebudou chodit po večerech chlastat do hospod mají poměrně slušnou šanci, že toto své předsevzetí zvládnou minimálně měsíc, tak lidé, kteří si předsevzali, že na nový rok budou cvičit, končí se svými plány hned prvního ledna.
„Já jsem děsně moc chtěl chodit do posilovny. Fakt, že jo. Několik let jsem to odkládal a tak jsem si řekl, že letos to už udělám. A jako na potvoru jsou fitcentra zavřený. No, co se dá dělat. Osud mi nebyl nakloněn, tak to zkusím zase třeba za rok nebo za pět let,“ plánuje pan Jaroslav, který se šel přesvědčit osobně, že je fitcentrum kam chtěl začít od nového roku chodit posilovat opravdu zavřené. Když zjistil, že ano, viditelně se mu ulevilo, snědl půl kila bůčku jen tak na „stojáka“ a šel zase domů.
Pan Jaroslav není jediný, komu plány na lepší kondici zhatila pandemie koronaviru. Podle průzkumu agentury Modus bylo letos předsevzetí začít cvičit zdaleka tím nejčastějším.
„Lidé oproti minulým letům chtěli po novém roce začít cvičit mnohem více. Téměř každý třetí dotázaný tvrdil, že od ledna začíná cvičit. Ačkoliv v té době bylo velmi pravděpodobné, že fitcentra i posilovny budou zavřené, lidé z nějakého důvodu plánovali, že začnou cvičit a potom v lednu byla zklamaní, že nemají, kde,“ tvrdí Petr Klučina z agentury Modus, který se prý doposud s takto velikou statistickou změnou meziročně u žádného předsevzetí za svou kariéru nesetkal.
„Manželka mi pořád nadávala, že jenom sedíme doma a že nikdy nejdeme za kulturou. Rovněž si mě dobírala za mou nadváhu. Vzal jsem si předsevzetí, že od nového roku budeme chodit do divadla a já že budu cvičit. Je to ale škoda, že je všechno zavřené a já musím sedět doma. Chudák já. Manželka to chápe, že jsem se snažil, ale okolnosti mi nepřály,“ obeznamuje se situací pan František, který opravdu chtěl chodit do divadla a do posilovny, ale bohužel koronavirus, takže zase jenom sedí doma s lahváčem v ruce na gauči a dívá se v televizi na fotbal. Chudák on.
Bez zajímavosti není ani pokles počtu novoročních běžců. Zatímco první dva týdny v lednu minulého roku se to jimi venku jen hemžilo, letos jsou jejich počty skromnější. Opět za to může koronavirus. Lidé tvrdí, že by děsně moc chtěli běhat, fakt že jo, ale museli by běhat v roušce, popřípadě ji mít alespoň s sebou, což běh téměř znemožňuje, takže raději nebudou riskovat a budou sedět doma a dívat se na Netflix.
Divoký kačer je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně. Pravdou ale je, že seznam aktivit, které jsou zakázané je až nesmyslně dlouhý.
Audioknihy Dominika Landsmana si můžete poslechnout v našem Ikiosku >>>
