Nikdo už nepracuje, všichni jen demonstrují. Praha má nejvyšší počet demonstrací na člověka na světě
Doby, kdy se jezdilo do Prahy za prací, dávno odvál čas. V současné době se do Prahy jezdí za demonstracemi. Nejsou to však jen lidé z různých koutů republiky, kdo v Praze s gustem demonstruje. Jsou to především samotní Pražáci, kteří jdou z jedné demonstrace do druhé.
Ať už to jsou mediálně pokryté demonstrace proti chudobě, za snížení rychlosti nebo všelijaké pochody na podporu samoživitelek. Jsou to především také každodenní menší demonstrace všeho druhu, jako jsou například demonstrace za podélné parkování, za hezčí servírky nebo za levnější kebab.
Náplň každodenních činností běžného Pražáka se během posledních pár let dramaticky změnila.
„Žít v Praze je poslední dobou dost náročné. Ráno před obědem mívám jednu až dvě demonstrace. Náplň se každý den liší. Po demonstracích často bývá ještě nějaký pochod, který se protáhne až do odpoledne. Tím pádem nestihnu oběd a až do večera jsem o hladu. Odpoledne potom stíhám už jenom jednu menší demonstraci a večer se vracím domů strhaný jak pes, abych si to kolečko dal příští den znovu. Nevím, jak dlouho tohle vydržím,“ stěžuje si pan Antonín, který v Praze žije celý život, ale posledních pár perných měsíců ho nahlodalo a vážně přemýšlí, že se z Prahy odstěhuje, protože tolik demonstrací ho ubíjí. Navíc mu docházejí úspory a je jen otázkou času, kdy nebude mít peníze na nájem.
Pan Antonín rozhodně není sám. Další a další Pražáci pod tíhou každodenních demonstrací přemýšlí, že změní město.
„Ze začátku to bylo pár demonstrací za měsíc, potom za týden a teď chodím na demonstrace denně. Jakmile do toho vlaku naskočíte, není cesty zpět. Jestliže vynecháte několik demonstrací, hrozí demonstrace proti vám. Praha se změnila. V práci jsem nebyla už dva měsíce a podle mě ta firma, kde jsem pracovala, už neexistuje, protože všichni zaměstnanci včetně vedení nemají na práci čas, protože musí chodit na demonstrace,“ vzlykala paní Jana, která ještě před pár měsíci pracovala v úspěšné marketingové firmě. Ta stejně jako další pražské firmy de facto přestala existovat, protože zaměstnanci kvůli demonstracím nemají čas pracovat.
Pražský magistrát připupustil, že v Praze už nikdo nepracuje. Všichni jen demonstrují. Mluvčí pražského magistrátu Václav Zavařil potvrdil, že to je problém.
„Praha se z ekonomického hlediska úplně zastavila. V každodenní činnosti nám musejí vypomáhat okolní města. Jídlo nám dovážejí z Kolína nebo Kladna. Dovážíme rovněž učitele, policisty i lékaře. Je však jen otázkou času, než se i oni připojí k demonstracím,“ krčil rameny Václav Zavařil, který rozhovor záhy ukončil, protože musel na demonstraci.
Nespokojenost Pražanů s vysokým počtem demonstrací podle pozorovatelů časem vyústí k demonstracím proti demonstracím, což však povede jenom k dalším demonstracím. Je to začarovaný kruh. Praha je ztracená.
Divoký kačer je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně. Skutečností ale například je vyhlášení literárních cen Magnesia Litera.
