Vrabel mění strategii. Po debaklu s demonstrací, kam nikdo nepřišel, bude chodit demonstrovat k lidem domů
Aktivista s podmínkou Ladislav Vrabel, který byl svého času vycházející hvězdou populistické a dezinformační scény, mění v současné době svou strategii. Člověk, který dokázal na podzim a v lednu takřka zaplnit Václavské náměstí, nyní tvrdě narazil. Na jeho víkendovou demonstraci dorazilo totiž oproti těm minulým opravdu jen pár zoufalců.
„Rajchl mi sebral práci,“ rozčiloval se Vrabel, když nervózně procházel prostorem před pódiem, kde se v tu dobu nacházela jen hrstka vlastencům oděná do ruských vlajek. Narážel tak na Jindřicha Rajchla, který po něm převzal žezlo, a nyní to je on, kdo si vodí masy nespokojených občanů ve snaze urvat si na nich trochu toho svého štěstíčka.
Ani plejáda dechberoucích řečníků, jako je například Jiří Paroubek nebo předsedkyně komunistů Kateřina Konečná, nedokázala přitáhnout davy.
„Když pořádáte akci, na které bude řečnit mimo jiné veterán Jan Kavan nebo bourák a sympaťák Lubomír Volný, a nepřijde vám tam aspoň milion lidí, je čas na změnu strategie,“ rozhodl se Vrabel, že nebude házet flintu do žita a pojede dál. Nyní jenom trochu jinak.
„Na veřejné demonstrace mi lidi přestávají chodit, takže je čas, abych já začal chodit demonstrovat za lidmi,“ představil Vrabel svou strategii na svolané tiskové konferenci, kam nepřišel žádný novinář, takže to vzal do svých rukou a začal chodit k novinářům domů, aby jim oznámil, že změnil strategii.
„Mohu potvrdit, že tu pan Vrabel byl. Zrovna jsme s rodinou obědvali, když někdo bouchal na dveře. Otevřel jsem a za dveřmi Vrabel. Bez pozdravu vešel ke mně domů, oznámil mi, že mění strategii a že bude teď chodit k lidem demonstrovat k nim domů, načež mi z botníku sebral z nějakého důvodu boty a odešel,“ řekl novinář, který si nepřál být jmenován.
Jakmile Vrabel navštívil několik novinářů u nich doma a sebral jim boty, doznal, že je jeho změna strategie dostatečně mediálně pokrytá, a začal čekat, až si ho někdo pozve domů.
„Každé začátky bývají těžké. I ty moje. Na svůj Facebook jsem vyvěsil ceník a časový rozvrh svých domácích demonstrací. Hodina demonstrace u vás doma vás vyjde na pět tisíc plus samozřejmě náklady na cestu a stravu. Pokud k tomu budete chtít i Jiřího Paroubka, připlatíte si další tři tisíce. Pro někoho to může být dost, ale rozhodně se to vyplatí,“ přiblížil Vrabel svou revoluci na poli demonstrací.
Přestože podle něho jsou začátky vždycky těžké, podle všeho se mu ty jeho domácí demonstrace začínají rozjíždět.
„Nemám moc čas jezdit do Prahy na demonstrace, takže nabídka pana Vrabela mi přišla zajímavá. Mít vlastní malou demonstraci z pohodlí domova znělo dobře. Zaplatil jsem si tedy hodinovou demonstraci s Vrabelem a připlatil jsem si i za pana Paroubka. S manželkou jsme se moc těšili, ale ve finále to bylo zklamání. Pan Vrabel sice přivezl vlastní transparent a v obýváku deset minut nadával vládě, ale potom se nám pokoušel prodat nějaký filtr na vodu. A pan Paroubek? Ten přijel spolu s panem Vrabelem. Dal nám svou podepsanou fotku a potom šel kadit k nám na záchod. Byl tam půl hodiny, a když dokadil, tak bez rozloučení odešel. Za ty peníze bych čekal profesionálnější domácí demonstraci,“ postěžoval si pan Marek z Ostravy, který prý o další domácí demonstraci pana Vrabela neuvažuje.
Divoký kačer je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně. Skutečností ale například je, že demonstrování se stalo našim národním sportem.
