50 syrských sirotků bylo připraveno v Česku stavět mešity a odpalovat se v metru, tvrdí rozvědka
Velkou prozřetelnost a předvídavost předvedl před několika málo dny premiér Andrej Babiš, který razantně odmítl přijetí padesáti syrských sirotků. Jak se totiž ukázalo, sirotci měli s naší zemí ty nejtemnější plány.
Premiér Andrej Babiš byl tento víkend ve společnosti za nelidu, co odmítá pomoci sirotkům. On ale věděl své. Musel snášet nadávky od neinformovaných občanů, i když věděl, že pravda je na jeho straně. S jistou mírou nadsázky by se dal Babiš označit za Kazmu tohoto víkendu. Stejně jako on musel strpět nepřiměřené reakce rozhořčené veřejnosti. I s číslovkami to měli podobné. Zatímco Kazmovo 1/10 je již dnes notoricky známé, Babišovo 0/50 si tu cestičku mezi lidi musí ještě najít. Andrej Babiš rovněž v postprodukci zazpíval kousek refrénu do písničky Cizí zeď, která upozorňuje na nehezké chování na sociálních sítích, kde lidé povětšině konají v afektu hnáni návaly emocí.
Dehonestace a vláčení bahnem Andreje Babiše by jistě pokračovaly, kdyby neunikly na veřejnost informace, které nasbírala česká rozvědka. Jak se totiž ukázalo, oněch padesát syrských sirotků ve věku od dvanácti do sedmnácti let bylo připraveno systematicky ničit naši kulturu.
„Máme informace, že všech padesát syrských sirotků bylo ohrožení celé naší republiky, naší kultury a našich hodnot,“ potvrdil Vojtěch Obrman, tiskový mluvčí rozvědky České republiky.
„V čele skupiny sirotků stojí nám velmi dobře známý třináctiletý Abdul Akanadyn. Z dostupných zdrojů víme, že když byl mladší, odmítl několikrát papat svou večeři a při hraní na pískovišti mezi minami bral ostatním dětem hračky z velbloudího trusu. Postupem času se radikalizoval a dost nevybíravě odmlouval dospělým. Byl přistižen při masturbaci a jednou s kamarády při hraní fotbalu vysklil okno nedaleko zaparkovaného automobilu, utekl a nepřiznal se. Při nedávné razii v uprchlickém táboře byla dokonce pod jeho matrací ze slámy a zoufalství nalezena pornografie. Takový toxický jedinec je pro naši společnost velmi nebezpečný,“ přemítal nahlas Vojtěch Obrman.
Třináctiletý Abdul Akanadyn je v hledáčku české rozvědky již dlouho a není náhodou, že měl být ve stejném balíčku sirotků, jako jsou Mohamed Talkan a Bin Omantra. Tito dva šestnáctiletí výtečníci jsou považováni za hlavní náboráře sirotčí odnože Islámského státu, jimž se podařilo přemluvit několik desítek dětí ke kouření.
„Já už to říkal od začátku, že je nemáme brát. Oni by ti sirotci nepřišli sami. Přišli by s nimi i jejich rodiče,“ nebál se vyslovit zásadní myšlenku Tomio Okamura, který se přes víkend raději držel stranou, ale když vyplula na povrch pravda, neváhal a přihřál si polívčičku.
„Já nejsem nelida. Jen jsem dohlédl dál než zbytek republiky. Tak to velcí muži mají,“ vysvětloval Andrej Babiš na pondělní tiskové konferenci.
„Měl jsem nějaké informace, že děti z uprchlických táborů hodlají stavět mešity. My se nesmíme dívat na zahraniční děti naší optikou. Ony tam děti nekecají, ale makají. Za to je na jednu stranu uznávám. Podívejte se například na Asiaty. Například takoví Vietnamci už od útlého věku v továrnách vyrábějí peněženky. No a muslimové, mnohdy již v předškolním věku, stavějí mešity, odpalují se v metru a ničí křesťanské hodnoty,“ přibližoval Andrej Babiš rozdílnou mentalitu muslimských dětí.
Jak je vidno, opět a znovu projevil Andrej Babiš cit pro republiku. Pro to, aby vše zůstalo tak, jak je. Byl za zloducha, ale kdo se směje teď? Andrej Babiš dokázal, že i takové nepřijetí padesáti syrských sirotků může zachránit republiku.
