Německo si podmanil homosexuální transgender muslimský imigrant
Současná vlna politické korektnosti má svého krále. Je jím Mustafa Mokvar, muslimský imigrant z Iránu, který býval ženou. Mustafa si nechal změnit pohlaví, a jelikož ho přitahují muži, je logicky homosexuál. Mustafu jen těžko něco nebo někdo přebije. Zlatý grál politické korektnosti – homosexuální transgender muslimský imigrant – dostal klíč od města Berlín, a když si z něho někdo bude dělat srandu, půjde do vězení.
Mustafa se v Německu stal nedotknutelnou entitou. Všechno se mu musí přizpůsobit a všichni kolem něho našlapují po špičkách. „Je to něco neuvěřitelného. Mustafa je vyvolený. On změní svět. On ho nakopne k lepšímu,“ radovala se Irma Kleinová, aktivistka za práva žen, homosexuálů, bisexuálů, nekrofilů a pedofilů, která spolu s ostatními vidí v Mustafovi vyvoleného, díky kterému se politická korektnost stane všudypřítomným standardem a možná i zakotví v ústavě.
Průvod Gay pride několikrát za den
O Mustafovi toho zatím mnoho nevíme, protože přicestoval do Evropy bez dokladů, nicméně je více než jisté, že má minimálně vysokou školu, ne-li ještě něco víc. Jakmile byl Mustafa objeven, aktivisté mu ihned postavili mešitu, veškeré křesťanské symboly v dosahu pětiset metrů odstranili a několikrát denně kolem Mustafy proudí Gay pride – duhový průvod gayů a lesbiček – to aby se Mustafa cítil v bezpečí.
Celé Německo je na nohou. Jedni oslavují, druzí se bouří. Podle odpůrců politické korektnosti je Mustafa a to, co se kolem něho děje, prvním krokem ke konci celé naší civilizace. „Proč bychom kolem toho čmouda měli chodit po špičkách? Co je nám do něj? Je snad něco víc jenom proto, že je to muslim, předělaná ženská a homosexuál? To snad ne. Opět je nám podsouváno, že si máme z nějaké menšiny sednout na prdel. Takhle si to Adolf nepředstavoval,“ hřměl vlastenec Gunar Schwarz, který stejně jako část Německé společnosti nesouhlasí s aktivitami kolem Mustafy.
Na druhé straně barikády se však nachází spousta Němců, kteří Mustafu oslavují a přejí mu, aby se mu v jejich zemi líbilo. „Mustafa má právo být u nás. Je to hrdina. Takový člověk se narodí jen jednou za generaci. Zatímco před sto lety by byl pravděpodobně upálen nebo ukamenován, dneska je doba díky bohu někde jinde. Dnes bude místo toho uctíván. Mustafa se stane symbolem pokroku,“ plakala dojetím paní Miriam, která považuje Mustafu za požehnání pro celou společnost.
Hrdina německých měst s novináři nemluví
Zatímco se Mustafa ještě pořád neodpálil v metru, Německá města se předhánějí v tom, kdo mu dříve předá klíč od města. Jako první se svým klíčem přispěchal Berlín. Drážďany následovaly v těsném závěsu. K dnešnímu dni už Mustafa vlastní více než sto dvacet klíčů od německých měst.
Samotný Mustafa s novináři příliš nemluví. Možná proto, že neumí německy. I proto mu německá vláda již zajistila několik učitelů jazyka a postavila mu vilu speciálně upravenou pro osoby, které neovládají němčinu.
Smutná je skutečnost, že se již objevili nepřející, xenofobní a jinak hanební vtipálci, kteří si z Mustafy a jeho nelehkého životního údělu gaye, přeoperované ženy, muslima a imigranta dělají legraci. Tito lidé byli okamžitě odsouzeni na několik let ve vězení, neboť z Mustafy si legraci dělat nikdo nesmí. Mustafa zosobňuje pokrok vyspělého světa. Jestli jde o pokrok správným směrem, to již nechám na uvážení každého z vás.
