Ilustrační snímek

Ilustrační snímek Zdroj: Profimedia.cz

Novináři musí přes léto chodit na brigády. Není o čem psát a jíst něco musíme, stěžují si

Dominik Landsman

Léto některým profesím nepřeje. Pomineme-li vlekaře anebo instruktory lyžování, u kterých je nepřízeň léta na jejich profesi všeobecně známa, nesmíme zapomínat ani na nebohé novináře. Tito stateční lidé, kteří po celý rok díky svému nasazení a mravenčí práci odhalují různé kauzy, informují veřejnost o událostech, popřípadě trefně komentují aktuální dění, přes léto třou bídu s nouzí.

„Novinařinu dělám už dvacet roků a na ta léta jsem si ještě nezvykl. Od prvního července do posledního srpna, jako by se celý svět zastavil. Nic se neděje. Složenky ale nezajímá, že například Okamura místo aby zase zastavoval islám anebo popíral holokaust, odjel na dovolenou.

Složenky se prostě platit musí. No a když není o čem psát, nedá se nic dělat. Už patnáct let chodím přes léto do Tesca rovnat regály,“ postěžoval si pan Karel, letitý novinář ověnčený několika novinářskými cenami.

„Jak já to léto nesnáším. Jako politický komentátor jsem přes léto úplně vyřízený. Mám malého vnuka, a abych s ním a ženou mohl na týden do Beskyd, musím tajtrlíkovat na koupališti, kde dělám plavčíka. Podívejte, je mi skoro sedmdesát let. Jsem vážený novinář. Napsal jsem už sedm knížek. Tykal jsem si s Havlem. Dělal jsem rozhovor s Dalajlamou i Obamou. No ale teď přes léto sedím jak jantar na plastové židličce s píšťalkou na krku a hulákám na mládež, že z okraje bazénu se do vody neskáče. Je to nedůstojné, ale nedá se nic dělat,“ hudroval novinář a publicista Mirek.

Zatímco mnozí novináři se se svým letním údělem smiřují a bez řečí brigádničí například na farmách anebo právě na koupalištích, jistá skupina převážně mladších novinářů se s tím odmítá smířit.

„My jsme se rozhodli, že to tak nenecháme. Okurková sezona nás nezlomí. Neříkám, že ty události budeme přímo vytvářet. To ne. Na druhou stranu ale můžeme jít tomu štěstíčku trochu naproti,“ potutelně se usmíval pan Václav.

„Zrovna včera jsme s několika kolegy stanovali před Čapím hnízdem a čekali, jestli se neukáže Andrej Babiš. Když k večeru přijel, ihned jsme k němu přiběhli a šťouchali do něho klacky ve snaze ho rozdráždit, aby v návalu vzteku nekontrolovatelně čerpal nelegálně dotace anebo aby zase nějaké své dítě odvezl na Krym,“ dodal pan Václav.

Nutno podotknout, že pan Václav je ještě z té umírněnější části novinářů. Existuje totiž ještě malá skupinka radikálních novinářů, kteří se rozhodli, že ty události budou rovnou vytvářet.

„Včera ráno jsem zapálil v Orlických horách les a večer už jsem měl o tom dva články,“ chlubil se pan Jan, kterak nonšalantně vyřešil okurkovou sezonu.

„Přemýšlím, že zítra okradu nějakého seniora, o tom se dobře píše,“ přemýšlel nahlas.

Lidé často na novináře nadávají a nazývají je mediální žumpou. Věřte však, že to jsou obyčejní lidé jako vy, kteří mají navíc to letní období takové složité. Mějte proto pro novináře pochopení a přes léto na ně sbírejte víčka.

PS: Z kolegiality jsou v článku uvedena jen křestní jména novinářů a i ta jsou změněna.

Divoký kačer je fake news o skutečných událostech, které se sice nestaly, ale mohly by, jakkoliv znějí neuvěřitelně. Skutečností ale je, že Miloš Zeman po dvou měsících odvolal ministra kultury.