Už dávno nejsme best in covid. Není tak od věci podívat se na jiné evropské země, ve kterých panují podobné podmínky jako v České republice, ale počty nakažených a počty úmrtí jsou v nich výrazně nižší než u nás. Co tam udělali jinak? A jak pomáhají obyvatelům, které koronavirová krize zasáhla nejcitelněji?
Výsledný počet případů nákazy nebo úmrtí na covid-19 jistě nejde brát čistě jako výsledek zaváděných opatření. Vývoj epidemie významně ovlivňují také faktory, se kterými vlády prostě nepohnou a přitom na nich epidemická čísla závisí. Jde o demografické odlišnosti. Pokud má nějaký stát například o 10 % více starších lidí než jiný, mohlo by to pro něj také znamenat více obětí s koronavirem.
Vybrali jme země, které jsou součástí Evropské unie a mají s Českem podobnou životní úroveň, hustotu zalidnění a podíl lidí starších 65 let. V čem se naopak liší, jsou nižší počty nakažených a mrtvých s covidem. Časový úsek, ze kterého pocházejí použité údaje ECDC ohledně počtu nakažených a úmrtí, je 2. a 3. týden roku 2021. Data o testování jsou od WHO.
Během 2. a 3. týdne roku 2021 se v Česku potvrdilo 982 případů nákazy koronavirem na 100 000 obyvatel a 205 úmrtí s covidem na milion. Testovat se podle statistiky MZČR během ledna nechávalo týdně přibližně 35 lidí z 1000.
2. a 3. týden v lednu 2021
| Nakažených na 100 000 obyv. | Úmrtí na milion obyv. | Testovaných na 1000 obyv. | |||
| ČR | 982 | 205 | 35 | ||
| Dánsko | 217 | 71 | 110-140 | ||
| Rakousko | 246 | 246 | 50-100 | ||
| Polsko | 231 | 109 | 5-10 |
Dánsko: Testování, trasování, očkování
V Dánsku je podle počtu nových nákaz a úmrtí s covidem šíření viru pod kontrolou více než u nás. Během ledna zde prošlo testem přibližně 110 až 140 lidí z tisíce. Ve sledovaném druhém a třetím týdnu zemřelo na covid-19 71 lidí z milionu. Dánsko je v testování, trasování i očkování proti covidu-19 jednou z nejvýkonnějších zemí v Evropské unii.
Už na začátku krize uvolnila dánská vláda na pomoc hospodářství 300 miliard dánských korun (v přepočtu více než bilion českých korun). Právě dánské modely kompenzací pro podnikatele a jiné sektory zasažené krizí viděla v prvních měsících pandemie jako inspiraci také česká vláda.
Kvůli prudšímu šíření koronaviru platí přísná plošná opatření v Dánsku od 15. prosince a zahrnují zavřené bary, restaurace, kulturní zařízení jako divadla, kina nebo muzea. Žáci druhého stupně, středoškoláci a vysokoškoláci přešli na distanční výuku. Během Vánoc se v Dánsku uzavřela nejdřív velká nákupní centra a postupně také maloobchod. Po novém roce se do školy nevrátily ani děti z prvního stupně a zavřely také služby jako kadeřnictví. Kvůli britské mutaci koronaviru se může setkávat maximálně 5 lidí. Přísná opatření se zatím prodloužila do konce února, až na výjimku výuky nejmladších žáků – první stupně základních škol se opět otevřely na začátku února.
Štědré kompenzace
Ohledně podpory oblastí postižených krizí se Dánsko řadí mezi štědré státy. Poskytlo státní záruky úvěrů, poslalo zasaženým podnikatelům, živnostníkům a firmám přímé finanční kompenzace a také prodloužilo lhůty daňových odvodů. Konkrétněji k těmto kompenzacím, společnosti, které zaznamenaly kvůli pandemii mezi březnem a červnem pokles příjmu o více než 40 %, mohly požádat o náhradu škody. Ta stojí především na částečné nebo úplné dotaci fixních nákladů. Jedna společnost z tohoto programu může získat v přepočtu maximálně 8 milionů eur. Menší a střední firmy podpořila dánská vláda odkladem nebo jinou úlevou platby DPH a daně ze mzdy. Případně firmy mohly využít bezúročných půjček na již zaplacené daně. Na podporu živnostníků šlo z dánského rozpočtu asi 93 milionů eur do všech možných odvětví kromě finančnictví. Schválený byl také program, v rámci kterého se mohou zasažené firmy ze všech sektorů (až na finančnictví) ucházet o podporu, která pokryje od 75 do 90 % výdajů na platy zaměstnanců. Tento program má zatím trvat do června 2021. Dánsko nezapomnělo na kompenzace pro dodavatele nebo pořadatele akcí, které kvůli opatřením nemohly proběhnout, ani na společnosti, které měly nadále potíže i v létě, kdy se část omezení v zemi uvolnila.
Média, cestovky i chovatelé norků
Už na jaře 2020 udělalo Dánsko vstřícný krok vůči médiím a kultuře. Podpořilo je balíčkem v přepočtu přes 660 milionů českých korun. Média, kterým klesly kvůli krizi příjmy z inzerce, bylo podle dánské vlády nutné podpořit, aby mohla dále poskytovat důvěryhodné informace. Na dánské cestovní kanceláře šel kompenzační balíček v přepočtu 2,5 miliardy českých korun. Za období od konce ledna do konce května 2020 z něj dánská vláda vyplácela za zrušené zájezdy až 100 % ze ztrát. V září byly dále schválené přímé dotace pro letecké společnosti a letiště postižené krizí. Peníze z dánského rozpočtu šly také na kompenzace pro chovatele norků, zvířata totiž vláda nechala na podzim kvůli šíření mutace viru vybít a letos už je jejich chov v Dánsku zakázaný.
I Rakousko více testuje
V Rakousku jsou aktuálně zavedená velmi podobná opatření jako u nás, přesto jsou počty případů nákazy a úmrtí s covidem oproti Česku mnohem nižší. Za sledované dva týdny v lednu se v Rakousku objevilo podle dat ECDC 246 případů nákazy na 100 000 obyvatel, 83 úmrtí s covidem na milion obyvatel a testovat se nechalo dokonce mezi 50 až 100 lidmi z tisíce. V několika regionech země od ledna pobíhá hromadné testování; Rakousko testuje nejvíc v Evropě hned po Dánsku.
Od 26. prosince platil v Rakousku už třetí lockdown, při kterém musely být zavřené restaurace, bary a některé obchody. Skončil 8. února. V aktuálním režimu zůstávají pohostinství dále zavřená; hotely nejsou přístupné pro turisty. Kulturní zařízení jako divadla, kina nebo také bazény se stále navštívit nedají, ale je možné jít s respirátorem FFP2 do obchodů, knihoven, do zoo nebo do muzeí. Lidé starší 14 let navíc musejí povinně respirátor nosit na veřejných místech už od 25. ledna. Ve všech uzavřených prostorách je pak povinnost nosit alespoň roušku. Rozestupy jsou stanovené na 2 metry. Využít služeb, jako je kadeřnictví, zákazníci mohou, pokud doloží čerstvý negativní test. Na rozdíl od Česka jsou rakouské skiareály otevřené. I zde však lidé musejí nosit respirátor a dodržovat další přísná opatření. Ve Vídni a Dolních Rakousech jsou první stupně základních škol od 8. února znovu otevřené a starší žáci se budou ve škole střídat ve dvoudenních směnách. Také ve školách jsou respirátory povinné a žáci navíc musejí dvakrát týdně podstoupit antigenní test. Přísnější opatření než ve zbytku země dále platí v Tyrolsku, kde se šíří jihoafrická mutace viru.
50 miliard eur na záchranu ekonomiky
Rakouská vláda se rozhodla pro dostatečnou podporu ohrožených sektorů i za cenu schodku státního rozpočtu 9,5 % HDP. Na výdaje v souvislosti se záchranou ekonomiky má jít za roky 2020 a 2021 asi 50 miliard eur. V rámci kompenzací zavedlo Rakousko kurzarbeit, kdy stát dotuje mzdy zaměstnanců za neodpracované hodiny z 80 až 90 %. V roce 2020 šlo na kurzarbeit 6,8 miliardy eur. Podnikatelům a živnostníkům vláda slíbila v listopadu podporu ve výši 80 % tržeb ze stejného měsíce předešlého roku. V prosinci už kompenzace dosahovala jen 50 % tržeb. Na tuto podporu, která představuje minimálně 2300 eur měsíčně, dosáhnou přímo i nepřímo zasažení podnikatelé, kterým oproti stejnému období v předchozím roce klesla tržba o více než 40 %. Tento program jde v Rakousku zkombinovat také s kurzarbeitem. Zároveň se ke kompenzacím za ušlé tržby přidala v Rakousku další podpora, která malým firmám poskytne až 90% náhrady ztrát a velké a střední firmy dosáhnou až na 70% náhradu. Kromě toho vláda podporuje podniky příspěvkem na fixní náklady až ve výši 800 000 eur a zasaženým firmám přispívá na náklady spojené s kurzarbeitem. Rakousko také během pandemie podpořilo leteckou společnost Austrian Airlines, které poskytlo státní záruku na půjčku 600 milionů eur a přímý grant 150 milionů eur.
Aby pomohlo studentům a žákům na distanční výuce, vytvořilo Rakousko webový portál Eduthek. Platforma nabízí online učební materiály a procvičování pro děti od 3 let až po středoškoláky. K dispozici jsou na stránkách i materiály pro učitele a rodiče. V Česku vytvořilo ministerstvo školství portál Na Dálku, který poskytuje tipy a zdroje na již existující výukové stránky, ale na rozdíl od rakouského Edutheku stránka necílí přímo na žáky. Její obsah je určený pro učitele, případně pro rodiče. Na Dálku navíc nenabízí ucelenou učební koncepci, ale poskytuje spíše seznamy webů a jiných zdrojů, které se při výuce mohou hodit.
Polsko otevřelo lyžařská střediska
Také Polsko si ohledně koronaviru vede lépe než my. Za druhý a třetí týden roku 2021 v zemi přibylo podle dat ECDC 231 nakažených na 100 000 obyvatel a s covidem zemřelo přibližně 109 lidí z milionu. Testovat se během ledna nechalo mezi 5 až 10 lidmi z tisíce.
V Polsku platí celostátní karanténa od 28. prosince, kdy se zavřely hotely, lyžařská střediska a obchody kromě potravin nebo lékáren. Na všech veřejných místech lidé musejí nosit roušky nebo respirátory. Některá přísná opatření se však už na začátku února uvolnila. Otevřely se obchody v nákupních centrech, a dokonce mohla začít znovu fungovat některá kulturní zařízení. Hotely, divadla a kina se pak otevřely 12. února. Začala také opět fungovat lyžařská střediska. Tělocvičny, fitness centra, aquaparky nebo bary ale ještě zavřené zůstanou. Restaurace mohou jídlo prodávat s sebou. Oproti Česku zůstala v zemi otevřená knihkupectví a některé obchody s nábytkem. V Polsku bylo i v posledních měsících možné navštívit služby jako kadeřnictví nebo kosmetické salony, i když fungují za speciálních hygienických podmínek. Žáci prvních až třetích ročníků prvního stupně chodí do školy, starší studenti se ale dál učí distančně.
Dotace, úvěry i úlevy
Polsko v reakci na dopad koronavirových omezení spustilo poměrně rozsáhlou ekonomickou pomoc. Polská centrální banka mimo jiné třikrát snížila základní úrokovou sazbu na rekordně nízkých 0,1 %. Na podporu ekonomiky uvolnilo Polsko z rozpočtu už v jarní vlně 212 miliard zlotých (asi 47 miliard eur), což představuje také více než 9 % z HDP Polska. Soustředí je především na zaměstnance a malé firmy, banky a veřejné investice. Podpora je kombinací přímých dotací, dotovaných úvěrů, daňových úlev nebo státních záruk. Když se podíváme na některé konkrétní sektory, v lednu Polsko například schválilo pomoc zasaženým oblastem, jako jsou gastronomie, fitness, trhy, divadla, film nebo rekreace. Cílí na podniky všech velikostí, u kterých byla ztráta více než 40 % nebo jim příjem poklesl o více než 40 % oproti stejnému období předešlého roku. Podpora má v těchto případech formu přímých grantů nebo prominutí příspěvků na sociální či zdravotní pojištění. Kompenzace pro jednu společnost může být podle evropského rámce nejvýše 800 000 eur. Také v Polsku vláda zachraňuje aerolinku, na leteckou společnost LOT má jít asi 400 milionů eur ve formě dotovaného úvěru a dalšími 250 miliony eur vláda navyšuje kapitál firmy.
Polsko s podporou nezapomnělo na skiareály, které byly od 28. prosince do 17. ledna mimo provoz. Na střediska má jít suma ve výši skoro 156 milionů eur. Podle plánu by navíc měla každá horská obec dostat až 80 % ze ztrát, které jí způsobil výpadek příjmů z prominutých daní z nemovitosti. Česká vláda se rozhodla vyčlenit na podporu skiareálů 1 miliardu korun, což je asi 39 milionů eur. Dotace je limitovaná částkou 800 000 eur podle dočasného evropského rámce.
