Více než polovina Čechů se bojí, že válka na Ukrajině ovlivní jejich finance. Vybírat hotovost je ale chyba
Kvůli válce na Ukrajině se o svoje finance bojí více lidí než kvůli růstu inflace nebo cen energií. Čtvrtina Čechů si dokonce myslí, že přijde o více než 10 % svých úspor. Jenom třetina dotázaných neplánuje změnit způsob, jakým ukládají své peníze, a 13 % z nich už si vybrala část úspor v hotovosti. To je ale chyba.
V reakci na dění na Ukrajině už více než třetina Čechů změnila svůj způsob nakládání s úsporami, dalších 38 % dotázaných o tom uvažuje. Nejčastěji lidé vybírají svoje peníze v hotovosti, udělalo to už 13 % respondentů a dokonce 18 % lidí do 26 let. Vyplývá to z průzkumu společnosti Generali Investments s 1100 respondenty. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
„Vybírat si úspory v hotovosti nyní rozhodně nedoporučujeme. Svou roli v tom může hrát i nižší hodnota koruny, která může být i přes devizové intervence České národní banky nestabilní. Kromě toho platí, že hodnota většiny investičních produktů je nyní na nízké úrovni vlivem nestabilních trhů, takže pokud z nich lidé svoje finance stáhnou nyní, skutečně o část finančních prostředků mohou přijít. Svým klientům proto radíme vyčkat, až se situace vyjasní a stane se lépe předvídatelnou. Většina našich fondů je navíc zajištěná proti měnovému riziku, takže úspory v nich uložené nepodléhají tak silně vlivům propadu koruny,“ vysvětluje Marek Beneš, finanční ředitel společnosti Generali Investments.
Celkem 95 % Čechů je v tuto chvíli nervózní ohledně svých financí. Nejčastěji za to může právě válka na Ukrajině, kterou označilo za hlavní zdroj svých obav 33 % dotázaných. Zdražování energií se nejvíce bojí 28 % respondentů a růstu inflace 27 %. Oproti tomu pouze 4 % Čechů označila jako hlavní důvod svojí finanční nejistoty pandemii Covid-19.
Skoro desetina lidí kvůli dění na Ukrajině odložila velké plánované výdaje jako koupi či rekonstrukci nemovitosti, 7 % jich přesunula více peněz do více konzervativních produktů jako jsou spořicí účty nebo fondy zaměřené na zlato.
„Aktuálně investoři přistupují ke zlatu jako k bezpečnému přístavu a zvýšený zájem tlačí cenu drahých kovů nahoru. A nutno podotknout, že také cenu energií nebo například pšenice. Pokud by ale globální trhy zachvátily panické výprodeje v reakci na další eskalaci, nezůstalo by v první vlně ušetřeno patrně ani zlato. Pod tlakem potřeby hotovosti by investoři realizovali část zisků a byli nuceni zlikvidňovat aktiva. Stejně se to stalo i během začátku pandemie před dvěma lety, anebo během finanční krize v roce 2008,“ komentuje finanční manažer Patrik Hudec.
S tím, že o část svých financí přijdou, počítá 63 % respondentů. Nejčastěji si myslí, že to bude maximálně o 5 až 10 procent, ale 25 % lidí se obává, že ztratí přes desetinu hodnoty svých úspor. Mladí lidé jsou ohledně svých úspor nejvíce pesimističtí, se ztrátou části úspor počítá 73 % respondentů do 26 let.
Jak by měli Češi reagovat na současnou situaci na Ukrajině v oblasti svých financí?
Nepanikařit – tak jako v každé jiné situaci, i nyní je zapotřebí především zachovat klidnou hlavu
Vyčkat – situace na finančních trzích je nyní velmi neklidná, není proto vhodné činit unáhlené kroky, jejichž důsledky teď není možné předvídat
Poradit se – před každým velkým finančním rozhodnutím je důležité se poradit se svým bankovním či investičním poradcem Právě mladí lidé také nejčastěji vnímají současnou situaci jako investiční příležitost. Více investovat nyní začalo přes 8 % dotázaných do 26 let, 6 % z nich zase nakoupilo kryptoměny.
„Současné dění je důkazem toho, co ukázal již náš loňský projekt Lví podíl. Mladí Češi jsou ohledně financí nervóznější než ostatní a znejistí již při nízkém poklesu hodnoty svých investic. Jsou ale mezi nimi i mladí lvi, kteří se o investice zajímají, jsou ochotní riskovat a zkoušet nové cesty, jako jsou třeba ETF, kryptoměny nebo investice prostřednictvím aplikací,“ popisuje Beneš.
„Tento odvážný přístup k investování ale samozřejmě není pro každého. Všem, kdo jsou nyní kvůli svým úsporám nervózní, proto můžu doporučit především poradit se se svým bankovním nebo investičním poradcem a nedělat ukvapená rozhodnutí,“ uzavírá Beneš
