Důkaz spekulačního tlaku na korunu: Kvůli intervencím vlastní skoro polovinu státních dluhopisů ČR cizinci
V pátek je poslední den tvrdého závazku národní banky držet českou měnu slabší než 27 korun za euro. Stejný den také ministerstvo financí zveřejnilo statistiku státních dluhopisů. Podle ní vlastní „nerezidenti“ 42 procent českých státních dluhopisů.
Ptáte-li se, jaký podíl vlastnili nerezidenti před zahájením oslabování koruny v listopadu 2013, pak vězte, že v říjnu 2013 to bylo necelých 11 procent. Došlo tedy ke zčtyřnásobení.
Zajímavé ale je, že ještě před rokem to bylo 24,6 procenta. Za poslední rok se tedy podíl nerezidentů zvýšil víc než za předchozí dva a půl roku.
Důvod je jasný. Hlavně zahraniční subjekty se s blížícím se termínem konce kursového závazku snaží naskočit do vlaku a ještě stihnout na očekávaném posílení koruny vydělat.
Právě proto letos čelí ČNB zdaleka největšímu tlaku a „tiskne“ nejvíc peněz za celou dobu trvání kursového závazku. A právě proto i teď ještě podíl nerezidentů vlastnících státní dluhopisy ČR rychle roste.
Co se z toho dá usoudit?
Právě nerezidenti vytvoří hlavní zpětný tlak na kurs koruny. Budou ji prodávat, a tím znovu oslabovat. Mimochodem oněch 42 procent v rukách nerezidentů reprezentuje 600 miliard korun.
„Lze předpokládat, že zahraniční investoři spekulující na posílení koruny po konci kursového závazku poptávali zejména dluhopisy kratších splatností, jejichž výnosy se tak dostaly do výrazně záporných úrovní,“ říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler s tím, že objem emitovaných dluhopisů od poloviny roku 2015 se záporným výnosem dosáhl 242 miliard, což představuje skoro dvě třetiny z celkové emise dluhopisů ministerstva financí od poloviny roku 2015.
