3 tipy na Ústecku
1) Hřebenovka Českým Švýcarskem
Úchvatnými proslulými i téměř neznámými místy v oblasti plné skalních měst, stěn a solitérů provede návštěvníky nově značená Hřebenovka Českým Švýcarskem. Projít po ní lze od úpatí Krušných hor až do prvních kopců Lužických hor. Nejkratší etapa Hřebenovky měří 11 kilometrů. Trasa Hřebenovky je zvolena tak, aby propojila co nejvíce pozoruhodných turistických cílů v oblasti. Celá trasa měří rovných 100 kilometrů a vede z Tisé do nádraží Jedlová. „Turisté se přitom nemusí bát, že přecení své síly. Cesta vždy po několika kilometrech prochází obcemi či městy, kde funguje veřejná doprava. Putování tak lze snadno plánovat, ale také ho kdykoliv přerušit a podle potřeby zase pokračovat – aniž by k tomu potřebovali auto. Takto koncipovaná zážitková trasa podporuje udržitelnou turistiku v regionu, zejména pak v měsících mimo hlavní sezónu,“ vysvětluje Jan Šmíd, ředitel obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko, která iniciovala vedení trasy a celý projekt organizačně zastřešila. Bohatá je také nabídka ubytovacích a stravovacích služeb, jež pěší najdou po celé délce Hřebenovky. Hřebenovka Českým Švýcarskem dává návštěvníkům vícero možností, jak si ji užít. Zdatní sportovci ji v rychlém tempu zvládnou za tři až čtyři dny. Jiní zase absolvují túru postupně, třeba během několika víkendů v roce, aby mohli obdivovat místní krásy v různých ročních obdobích.
Více informací o Hřebenovce i dalších tipech na výlety najdete na www.hrebenovka.com a webu ceskesvycarsko.cz.
2) Vernerův mlýn
Vernerův mlýn v Brlohu u Loun je historickým mlýnem o dvou složeních na vrchní vodu. V roce 2007 byl prohlášen za kulturní památku. Vznik brložského mlýna, součást vrchnostenského majetku cítolibského panství, je možno ohraničit první čtvrtinou 17. století (zřejmě kolem roku 1630). V jeho držení se vystřídaly čtyři významné mlynářské rody tohoto regionu – Kopřivovi, Haberzettlovi, Sochorovi a Vernerovi. Návštěvníci uvidí technologie z přelomu 19. a 20. století. Uvidí původní mlecí zařízení a poznají způsoby mletí obilí, žita i pšenice. Prohlídka začíná u mlýnského kola a postupně projde všemi patry. Srdce každého strojaře se zachvěje při pohledu na naftový motor Laurin a Klement z roku 1905.
3) Královské město Kadaň
Kadaň je starobylé město na řece Ohři, jehož základy byly položeny ve 12. století v malebné krajině na úpatí Krušných hor. Město bylo okolo roku 1259 povýšeno na královské, kterému po čase vévodil majestátní královský hrad. I dnes lze obdivovat mohutnost tohoto hradu a zbytky městského opevnění, historické centrum s rozlehlým náměstím, morovým sloupem a kašnou. Mimo památkovou zónu pak leží františkánský klášter s krásnou zahradou a kostelem Čtrnácti svatých pomocníků. Na Svatém vrchu nad městem pak lze shlédnout celou krajinu z rozhledny, jež se tyčí nad vrcholky stromů.
Kadaňský hrad se zrcadlí nad řekou Ohří na skále. Patří mezi naše nejlépe zachované městské hrady. Současně s městem jej založil Přemysl Otakar II. a byl včleněn do městského opevnění. V nedávné době byl hrad opravován, změnu tedy doznala střecha a fasáda. Ve východním křídle nalezneme městskou knihovnu s internetovou kavárnou a obřadní síní. Již několik let je na hradě v provozu Galerie Josefa Lieslera.
Dnešní tvář historického městského jádra, které je od roku 1978 městskou památkovou rezervací, zdobí množství měšťanských domů, církevních staveb i zbytků středověkého opevnění. Náměstí vévodí sloup Nejsvětější Trojice a kašna zvaná Šlikovský rybník, kde lze při ševelení fontány a osvěžujících vodních par příjemně pobýt za slunných dní. Obdélnému náměstí vévodí kostel Povýšení svatého Kříže, a především 53 metrů vysoká zářící věž radnice s galerií, kde naleznete stálou expozici kreseb kadaňského výtvarníka Karla Havlíčka. Jste-li všímaví, jistě naleznete při toulkách náměstím krásnou zářící ozdobu gotického domu čp. 185 v podobě zlatého slunce s obličejem.
Své toulky Kadaní můžete zpestřit zhlédnutím zachovalého barbakánu bývalé Žatecké brány, ležícího na jihovýchodě od Mírového náměstí. Toto předsunuté opevnění Žatecké brány zbořené v roce 1832 umožňovalo střelbu do stran, jak dokládají klíčové střílny. Barbakán patří k druhému pevnostnímu pásmu, který zpevňoval vnitřní opevňovací linii. Poté lze podél hradeb dojít ke katovně čp. 190, jež je součástí městského opevnění. Odtud vede přes bránu pro pěší – fortnu – úzká tmavá a tajemná tzv. Katova ulička na náměstí. Ponurou atmosféru dotváří kamenné zdivo s gotickými okenními otvory a s rozpínacími zděnými oblouky.
Ojedinělou vyhlídku či kruhový rozhled vám nabídne veřejnosti přístupná 16 metrů vysoká věž na Svatém vrchu. Přímo z náměstí vede modře značená turistická značka přes Mikulovickou bránu a Smetanovy sady k úpatí zalesněného Svatého kopečku. Odtud se vydáte nenáročným stoupáním až k místu vyhlídky, kde naleznete kamennou plošinu s ocelovou konstrukcí. Za krátký výstup po točitém schodišti jste odměněni širokým výhledem na centrum města a malebnou krajinu v okolí.
