Český Ness má za sebou nejúspěšnější rok v historii

V loňském roce se vaší společnosti výrazně dařilo. Jaké máte plány pro letošní rok?

Růst očekáváme i letos, protože zájem o digitalizaci ze strany veřejného i soukromého sektoru je enormní. Jako technologicky nezávislý systémový integrátor chceme zákazníkům pomáhat s digitalizací na všech úrovních od návrhu řešení až po jeho realizaci tak, aby byli efektivnější, a tím pádem konkurenceschopnější ve svém byznysu. V součtu tak během dvou let plánujeme téměř 50% zvýšení příjmů, což je zhruba půl miliardy korun.

Co konkrétně stojí za tak mohutným nárůstem?

Za prvé jde o důsledek naší dlouhodobé strategie zaměřené na velké projekty ve státní správě s důrazem na geoinformatiku. Komerční sektor navíc z pohledu velkých IT projektů prochází určitou transformací. Historicky byly našimi hlavními zákazníky primárně velké společnosti typu bank či telekomunikačních operátorů. Dnes už ale tyto organizace stále častěji budují vlastní IT oddělení, která nám konkurují, a IT služby si dodávají sami. Potenciál zde stále vidíme ve speciálních implementacích, kdy si zákazníci nebudou sami vytvářet tým na jednorázové implementace technicky náročných řešení, jako například SAP, billingu či jiného specifického řešení.

Na druhou stranu je zde velké množství středních firem z výroby, stavebnictví či retailu, jež chtějí digitalizovat, protože v tom vidí konkurenční výhodu. Jsou ochotné investovat, ale nemají k tomu vlastní IT zdroje, interní týmy ani zkušenosti a s tím jim umíme pomoci.

Které velké projekty ve státní správě se nejvíce podepsaly na hospodářském výsledku?

Jedním z tahounů našeho růstu je realizace programu v oblasti Digitálních technických map, které jsou součástí digitalizace stavebního řízení. Máme v této oblasti více projektů – například pro Správu železnic, Ředitelství silnic a dálnic nebo hlavní město Prahu, celkově přesahují tyto zakázky 1,5 miliardy korun.

Pokračujeme také v dlouhodobé spolupráci s Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním. ­Konkrétně podporujeme jeho tři hlavní informační systémy do roku 2027. Mezi ně patří i Registr územní identifikace, adres a nemovitostí, který je součástí čtyř základních ­registrů veřejné správy a měsíčně vyřídí přes pět miliónů požadavků.

Vyžádal si rozvoj aktivit změny v organizaci a fungování firmy?

V souvislosti s růstem jsme kromě rozšiřování týmů museli upravit i naši vnitřní strukturu a procesy. Vrátili jsme se k modelu, který jsme měli před 10 lety, tedy k samostatným divizím se zodpovědností za řízení obchodu i realizaci dodávek. Doposud totiž fungovala oddělení obchodu a realizace na úrovni celé firmy odděleně.

Došlo i na personální změny?

Restrukturalizace posílila pozici středního managementu a zavedla roli divizních ředitelů. Nově vzniká pozice operačního ředitele (COO), na niž přechází z pozice ředitele divize veřejné správy Martin Broskevič, dlouholetý člen vedení českého Nessu. Divizi veřejné správy vede nově Pavel Šubrt, který zodpovídá za klíčové projekty v celkové hodnotě dvou miliard korun. Ředitel divize pro komerční sektor Michal Bulánek se chce soustředit na nové technologie a digitální transformaci. Adam Melichar jako ředitel divize mezinárodního obchodu chce těžit ze zapojení do projektů pro globální klienty a spolupráce s naší mateřskou globální organizací Ness Digital Engineering.

V roli ředitele českého Nessu jste dva roky a ve firmě dvě desetiletí. Dokázalo vás ještě něco překvapit?

Během 20 let jsem prošel v Nessu mnoha pozicemi, od analytika a konzultanta přes delivery manažera a ředitele jednotky až po ředitele firmy. V každé fázi jsem si říkal: kdybych byl můj šéf, tak některé věci budu dělat jinak. Až ve vedoucí pozici pak člověk pochopí, proč některé věci fungují právě tak či onak.

Kdybych měl být konkrétnější, tak například jsem nikdy nerozuměl důvodům, proč různé divize nefungují se stejnými pravidly, procesy a podobně. Ale ukázalo se, že právě unikátnost je jejich důležitou předností. Takže dnes tuto diverzitu spíše podporujeme a jen se zaměřujeme na posílení spolupráce mezi divizemi, místo abychom se snažili o úplnou celofiremní unifikaci.

Přede dvěma lety jste se stali součástí globální investiční skupiny KKR. Co to pro vás znamenalo?

Pro naše dosavadní zákazníky se nic nezměnilo. Pro ně jsme stále místní českou firmou s lokálním řízením, vizí i místními lidmi. Na druhou stranu máme stabilní zázemí globální společnosti a přístup k silnému know-how, jež využíváme při mnoha příležitostech v našem strategickém plánování, operativním řízení i návrzích a dodávkách řešení pro naše zákazníky.

Díky celosvětovému působení Nessu však plánujeme vyšší aktivitu v zahraničí a využití našich kompetencí a zdejšího know-how i v dalších zemích Evropy či USA. Současně ale nemyslím, že by se nějakým způsobem změnila naše dlouhodobá vize a strategie na českém trhu.

Jsme součástí celosvětové firmy Ness Digital Engineering, ale většina rozhodování, pravidel a procesů je u nás. Také proto si udržujeme atmosféru rodinné firmy. Dokážeme spoustu věcí probrat, rozhodnout a schválit nebo zamítnout lokálně s ohledem na náš byznys.

Kde vidíte v zahraničí největší potenciál?

Velký zájem jsme zaznamenali o naše největší projekty, jmenovitě digitální technické mapy, a tak už pracujeme na rozšíření za hranice. Nabízí se samozřejmě Slovensko, ale v hledáčku máme i Německo a Rakousko. V rámci EU je totiž problematika digitalizace stavebního řízení či digitálního katastru velmi podobná. Celosvětově je pak ze strany Ness Digital Engineering a zákazníků poptávka po našich kompetencích v oblasti řešení SAP.

Máte centrálu v Praze, pobočky v Brně a v Ostravě. Přináší vám to nějaké výhody?

Dokážeme daleko lépe oslovovat lidi nejen z těchto měst, ale i z jejich okolí, protože vzdálený způsob práce je dnes běžný. U zákazníků myslím, že máme také velkou výhodu, protože řada z nich se vlastně nachází ve stejné situaci, kdy i oni mají své zaměstnance a pobočky po celé republice. Takže ocení, že máme filiálku poblíž a dokážeme k nim snadno dorazit.

Jak se po pandemii covidu-19 změnila vaše pracovní kultura?

Během pandemie jsme zredukovali plochu pražských kanceláří a nastavili plně vzdálený režim. Nyní fungujeme v hybridním módu se třemi dny v týdnu v kanceláři a dvěma dny práce z domova. Samo­zřejmě záleží na povaze projektu a typu práce každého pracovníka, ale snažíme se o co nejpříjemnější pracovní podmínky. V principu momentálně fungujeme z poloviny v kanceláři a z poloviny vzdáleně. Dlouhodobě takový poměr plánujeme udržet.