Petr Švec, generální ředitel společnosti epet: Elektřinu v Česku zdražuje hlavně cena její distribuce
Máte solární panely a vyrábíte víc energie, než potřebujete? Dříve byste ji poslali zpět do sítě, dnes ji mohou využít třeba vaši rodiče na druhém konci republiky. Od loňska to totiž umožňuje takzvaná komunitní energetika. Díky schválení novely Lex OZE III, bude možné s takovou energií naložit ještě jinak, a dokonce si i vydělat. „Zapojování obnovitelných zdrojů je pozitivní věc, protože máme zelenou energii. Současně je ale třeba modernizovat distribuční síť a to s sebou ponese větší náklady,“ říká Petr Švec, generální ředitel společnosti epet.
Co je dnes v rámci komunitní energetiky možné?
Je to úplně nový model fungování trhu. Základem je, aby se komunita, tedy občan, obec nebo firma, zaregistrovala u Energetického datového centra. Pak může začít se sdílením. Jen je třeba energii sdílet a spotřebovávat v okamžiku, v němž vznikne přetok, jak se v našem oboru říká přebytku energie. Nemůžete si ji schovat na později.
Kdy se to vyplatí?
Cena je smluvní. To znamená, že nikdo z obchodníků nezasahuje do toho, za kolik korun energii pošlete jinému subjektu. V každém případě je ale třeba zaplatit za distribuci, protože tok tam pořád je. Potom už záleží, jaký je váš záměr. Jedna věc je, když chcete jen sdílet své přebytky. To se ale, když o tom přemýšlíte trochu ekonomicky, vyplatí hlavně klientům s fixními cenami. Pokud je prodejce i příjemce na spotových cenách elektřiny, které se v průběhu dne mění podle aktuální ceny na energetické burze, žádný finanční přínos nevznikne. Protože v době přebytku se energie odebírá za zápornou cenu a je výhodná i nabídka od obchodníka.
Je o sdílení přesto zájem?
Registrace začala probíhat až někdy v polovině loňského roku, protože dlouho chyběly potřebné informace. Do konce roku se zaevidovalo přes pět tisíc subjektů a přibývají další. Nemyslím, že jich příští rok bude třeba sto tisíc, ale zájem poroste.
Někoho možná odrazuje nutnost spotřebovat přebytky v reálném čase. Bude se to do budoucna nějak řešit?
Je třeba nepřetržitě vyrovnávat bilanci sítě, takže co vyrobíte navíc a nespotřebujete u sebe nebo neuložíte do svých baterií, to odchází pryč. Jinak to nejde, protože by byl obrovský problém s cenami. Není například možné si na chatě vyrobit elektřinu za pár korun a pak ji až za šest hodin využít v bytě ve městě. To už je úplně jiná cena komodity i distribuce. Až bude možná agregace a flexibilita, což jsou věci, jež přináší Lex OZE III, časem nejspíš začnou některé firmy pracovat s virtuálními bateriemi a tuto věc nabídnou. Aby ale mohly vyrovnávat bilanci v síti, budou k tomu potřebovat víc odběrných míst.
Novela by měla umožnit zapojit firemní nebo domácí baterii do systému vyrovnávajícího elektrickou síť. Co to přesně znamená?
Lex OZE III definuje několik pojmů a vymezuje legislativní rámec nejen pro větší bateriová úložiště ve smyslu jejich připojení a využití, ale také řeší takzvanou agregaci flexibility. To znamená, že pokud budete mít větší zdroj a pomůžete obchodníkovi nebo přenosové soustavě s vyrovnáváním bilance, za tuto službu dostanete zaplaceno. ČEPS nebo obchodník si domluví několik zdrojů, na které se může spolehnout ve chvíli, kdy mu bude chybět elektrická energie. A než aby ji draze nakupoval na denním trhu, využije rezervovanou kapacitu v bateriových úložištích svých zákazníků. Výhodné to tak bude i pro zákazníka, ale samozřejmě záleží na kapacitě. U malých baterií to smysl příliš nedává, bude se to týkat spíš subjektů, jež se tímto byznysem zabývají na denní bázi a budou mít tisíce bateriových úložišť.
Jak je na takové množství nových zdrojů česká přenosová soustava připravená?
To souvisí s celým pojetím moderní energetiky jako takové. Zapojování obnovitelných zdrojů je pozitivní věc, protože máme zelenou energii. Současně je ale třeba modernizovat distribuční síť a to s sebou ponese větší náklady. V konečném důsledku tak pravděpodobně dojde ke zvýšení poplatků za distribuci. To je ostatně vidět už na aktuálních cenách.
To je důvod, proč máme v Česku drahou elektřinu?
Nemyslím si, že máme drahou energii jako komoditu. Navíc produkty většiny firem vycházejí ze spotových cen, které jsou v Evropě plus minus podobné. Poměrně výrazně se ale liší právě výše distribuční části ceny, protože severské a některé další země mají zavedený systém dotací. Distribuční složka je u nich sice také drahá, protože do modernizace je třeba investovat, ale dotuje ji stát. V Česku tvoří distribuční část kolem čtyřiceti procent celkové ceny, což nám elektřinu zdražuje.
Co z toho, co přináší LEX OZE III, vítáte?
Novela obsahuje několik důležitých věcí z titulu zákazníka i obchodníka. Například omezení smluvní pokuty, kterou může obchodník účtovat při předčasné změně dodavatele u smluv na dobu určitou. Také zavádí povinnost informovat zákazníka o jakékoli změně ceny a poskytnout mu detailnější předsmluvní informace. A definuje i novou podnikatelskou činnost ve smyslu stavby a využití úložišť elektřiny. Přináší jasné poplatky a definice, také by měla vést k jednoduššímu stavebnímu řízení. Myslím, že to bude velká podnikatelská příležitost pro řadu firem, a předpokládám, že aktivita v této oblasti poroste.
Koncem roku došlo v novele ke změnám, jež zvedly vlnu nevole. Pojďme pro čtenáře shrnout, které byly podle vás ty nejdůležitější a které nejspornější.
Na poslední chvíli se k novele připojily poněkud kontroverzní vládní návrhy. Týkají se kontroly solárních elektráren z let 2009 a 2010 a měly by se zaměřit na přiměřenost jejich ziskovosti. Kromě toho počítají s osekáním jim vyplácené podpory. Tyto návrhy nakonec prošly jen z poloviny. I přes odpor ministerstva financí pak prošlo osvobození bioplynových stanic od platby spotřební daně z plynu, který není přímo spotřebován k výrobě elektřiny. Neprošel naopak návrh pirátských poslanců umožnit nabízet lidem dynamické ceníky elektřiny odvozené od aktuálních cen na spotovém trhu ani návrh upravující pozici takzvaných tipařů, kteří by bez licence od ERÚ mohli lidem doporučovat výhodnější nabídky energií. Hlavní problém ale vidím v tom, že tyto návrhy na sebe strhly veškerou pozornost a původnímu obsahu novely se nikdo příliš nevěnoval.
Rozvoj obnovitelných zdrojů, který Lex OZE III podporuje, by měl přispět k větší nezávislosti na plynu. Jak se podle vás bude vyvíjet jeho cena?
Od ledna vypršela dohoda mezi Gazpromem a Naftohazem o tranzitu plynu přes Ukrajinu, takže teď už k nám touto cestou nic neproudí. Kromě zkapalněného LNG a cest vedoucích přes západní Evropu zůstává jediná trasa, a to Turkstream přes Turecko. Vliv na cenu to bude mít určitě, protože LNG je dražší. A je to vidět i na současných cenách plynu, jež se na další období pořád mírně zvyšují. Letos v zimě jsou nižší teploty, takže i zásobníky jsou vyčerpanější a náklady rostou.
Může dodávky zkapalněného plynu zkomplikovat politická situace ve Spojených státech?
Naopak se říká, že v tomto ohledu by to mělo být lepší, protože nová administrativa chce zvýšit těžbu, a tedy i produkci zkapalněného plynu. To by znamenalo, že na nabídku to bude mít pozitivní vliv a ceny by se mohly srovnat. Otázkou ale zůstává, jak dopadne vyjednávání ohledně vývozních cel. Také se pořád řeší poplatky za emisní povolenky, jimiž by ropa i zemní plyn měly být zatíženy od roku 2027.
