CSG rozjela podporu obranných technologických start-upů. Nový fond už vybral první tři

Průmyslová a technologická skupina CSG se v rámci podpory inovací rozhodla vložit významné finanční prostředky do technologických start-upů ze zemí NATO a jeho spojenců. Tyto investice má na starost fond Presto Tech Horizons, který plánuje zainvestovat až 150 milionů eur (3,7 miliardy korun). Do portfolia už zařadil první tři projekty, další aktuálně procházejí audity. Typickým příkladem pokročilých technologií uplatnitelných v obranné a bezpečnostní oblasti, jež vyvíjejí začínající firmy, jsou například drony.

„Vývoj války na Ukrajině ukazuje, jak se technologie mění a jak se zároveň v kontextu války vyvíjejí. Ve válce obvykle vítězí ten, kdo si udrží technologickou převahu,“ říká viceprezident pro vývoj a výzkum CSG Aerospace a bývalý rektor Univerzity obrany v Brně Bohuslav Přikryl. Podle něj je pro tyto technologie charakteristické vysoké tempo inovací, které má původ ve výzkumné a akademické sféře, ale zejména v soukromém obranném průmyslu. Ten je schopen jak generovat množství potřebných zdrojů, tak i provádět vlastní průmyslový a experimentální výzkum a vývoj. Přikryl upozorňuje na změnu paradigmatu: Dříve výzkum a vývoj klíčových armádních technologií supervizovaly státy, které dnes naopak vy­užívají až výsledky práce soukromého sektoru. Ten se tak stává jednoznačným tahounem obranného oboru.

Akademici, vojáci a byznysmeni u jednoho stolu

Vzhledem ke změně postojů Spojených států je Přikryl přesvědčen, že je nutné, aby si Evropa včetně Česka začala klást otázky, jak se v nové situaci zachová. „Potřebujeme robustní, moderní a technologicky vyspělý obranný průmysl, který je schopen reagovat na aktuální i budoucí bezpečnostní výzvy a přispívat k ekonomické stabilitě ČR. Potřebujeme zdroje. Podle studie společnosti EY je Česká republika jednou z posledních zemí Evropské unie ve výši investic do vývoje a výzkumu, a to zejména obranného,“ říká Přikryl a připomíná doporučení NATO, aby členské země dávaly na vojenský výzkum a vývoj alespoň dvě procenta ze svých obranných rozpočtů. To jsou v případě Česka tři miliardy korun ročně, v posledních letech ale země investuje jen stamiliony. „Musíme vygenerovat obrovské množství prostředků na rozvoj technologií a práci s nimi,“ apeluje Přikryl.

V rámci NATO Science & Technology Organization (organizace NATO pro vědu a technologie) hovoří odborníci o větším využití umělé inteligence, robotických systémů, kosmických technologií nebo kvantových technologií. Na rozvoji těchto oblastí se ministři zemí NATO dohodli už v roce 2019. Státy, které kontrolují globálně využívané technologie, získávají významnou strategickou výhodu. „Sedmdesát procent světového HDP tvoří data, tedy velká data. Jejich velké objemy potřebujeme pomocí AI zpracovávat a analyzovat. Efektivní budeme jen tehdy, pokud to dokážeme,“ dodává Přikryl.

Partner fondu Presto Tech Horizons Přemysl Rubeš vidí budoucnost ve spolupráci rizikového kapitálu s podniky obranného průmyslu. Právě proto se společnost Presto Ventures loni spojila se skupinou CSG Michala Strnada, globálním koncernem s klíčovými výrobními podniky v Česku, na Slovensku, ve Španělsku, Itálii, Indii, Velké Británii a ve Spojených státech, který své výrobky exportuje do celého světa. „Rizikový kapitál zaměřený na start-upy v obranném průmyslu téměř neexistuje, zároveň investice do nových technologií v obraně s výjimkou kyberbezpečnosti klesly o 30 až 40 procent. To hodláme změnit,“ přibližuje hlavní cíl fondu Rubeš. „U jednoho stolu by měli sedět akademici s vojáky a byznysmeny, aby definovali, jaké technologie budou v příštích letech nezbytné,“ dodává Přikryl.

Podle Rubeše je pro velké soukromé korporace mnohem výhodnější investovat pomocí rizikového kapitálu do začínajících nadějných firem než vynakládat finanční prostředky do vlastního výzkumu a vývoje. „Efektivnější je zainvestovat start-up, který se daným problémem už zabývá. Podpoříme až padesát start-upů a z toho třeba patnáct uspěje v globálním měřítku. Naše investice se tak zdesetinásobí,“ popisuje dlouhodobé záměry Presto Tech Horizons Rubeš.

I malá firma může ovlivnit bojiště

Jeden ze tří projektů fondu se týká bezpilotních prostředků. Fond investoval do start-upu Bavovna AI, jehož americko-ukrajinský tým vyvinul hybridní navigační systém řízený umělou inteligencí, který dronům umožňuje autonomní pohyb i v prostředí, kde je dálková navigace znemožněna. Určený je pro operace v oblastech s rušeným GPS signálem, najde ale uplatnění také v logistice takzvané poslední míle, kdy doručovaný produkt přechází na stále menší přepravní prostředky až k cílovému zákazníkovi.

Ve fondu Presto Tech Horizons je dále nově start-up Vidar Systems, jenž se zabývá přenosnými akustickými lokalizátory nepřátelských prostředků. Další projekt BlueQubit vyvíjí platformu, která umožňuje využití kvantových algoritmů a simulací v kryptografii, logistice nebo ve vývoji léků. Fond ale klade důraz hlavně na obranné technologie. „I malá firma může výrazně ovlivnit bojiště. Na Ukrajině jsou stovky start-upů a malých podniků, které pomáhají obráncům. Dronové technologie se tam posouvají ohromnou rychlostí, vznikají mimo jiné akustické lokátory různých objektů protivníka včetně jeho bezpilotních letounů,“ uvádí Rubeš.

Podle jeho zkušenosti platí, že čím je stát blíž frontě, tím více do start-upů investuje. Typickým příkladem je Estonsko, které vnímá ohrožení Ruskem mnohem intenzivněji než Česko, a právě proto ze všech sil podporuje vznik military start-upů. Pobaltská země ale nemá více než stoletou průmyslovou a technologickou tradici včetně technického vysokého školství, jakou disponuje Česko. I proto má tuzemsko mnohem lepší předpoklady stát se ideálním prostředím pro zrod a rozvoj inovativních firem. Aby se to ale podařilo, musí politická reprezentace vycházet potřebám start-upů vstříc a vytvořit jim vhodné podmínky.

Nejen investice, cestou je také akvizice

CSG považuje za zásadní dostat se v technologických inovacích na světovou špičku. „Vedle našeho vlastního výzkumu a vývoje jsou právě investice do start-upů a spolupráce s nimi logickým krokem,“ uvádí David Chour, místopředseda představenstva a výkonný ředitel skupiny CSG. „Podpora talentovaných technologických podnikatelů je také nejlepší způsob, jak dlouhodobě zajistit bezpečnost západního světa. Už první měsíce našeho partnerství s Prestem a první portfoliové firmy společného fondu potvrzují, že jdeme správnou cestou.“ Fond Presto Tech Horizons ve spolupráci s CSG dosud ohodnotil více než 1500 start-upů z patnácti zemí, rozhlíží se mimo jiné také v Izraeli. Padesát nejlepších firem si vybral pro hlubší analýzu a do zmíněných tří už vložil peníze.

Rubeš připomíná, že pro mladé, technologicky pokročilé společnosti je mnohdy těžké najít správného investora. Přitom zájem těchto firem i investorů vstoupit do oblasti obrany a bezpečnosti v posledních letech významně roste. Technologické podnikatele ale brzdí složité regulace, časová náročnost a nutnost splnit řadu formálních kritérií. „Pro investory je zase největší vstupní překážkou nedostupnost sektorové expertizy k vyhodnocení kvality technologie a jejího komerčního uplatnění. Cílem našeho spojení s CSG je pomáhat překonávat právě tyto bariéry a rizika,“ dodává Rubeš.

CSG se nezaměřuje jen na pomoc perspektivním mladým podnikatelům, některé startu-py i přímo začleňuje do své struktury. Například divize CSG Aerospace nedávno koupila startupový produkt smARtoo, který umožňuje provádět servis různých zařízení a strojů takzvaně na dálku. Součástí této divize je už více než rok také společnost Pocket Vir­tuality, jejíž řešení smARtoo vhodně doplňuje. Spojením know-how a produktů obou firem vznikl systém Lumnio a zároveň nejvýznamnější hráč zaměřený na rozšířenou realitu v Česku. Plánuje zahraniční expanzi a za čtyři roky obrat ve výši 250 milionů korun ročně.