Hugo Rosák: Podpora Ukrajině musí zahrnovat i kulturní život, který se v napadené zemi zastavil
Hugo Rosák, šéf Industry oddělení varského festivalu, k podpoře Ukrajiny říká: „Jsme přesvědčeni, že široká solidarita s válkou zasaženou zemí musí zahrnovat i podporu jejího kulturního života, který byl v této chvíli téměř zastaven. Jako filmový festival jsme proto hledali cesty, jak podpořit ukrajinskou kinematografii, a jsme rádi, že se společně s filmovým festivalem v Oděse podařilo najít formu spolupráce, která má smysl.“
Mezinárodní filmový festival se na Ukrajině koná také v Kyjevě, má název Molodist. Proč si Vary k podpoře vybraly právě Oděsu?
Festival, který Anna Machukh vede, je jedním z největších ve východní Evropě, s každoroční účastí kolem 100 000 diváků. Jeho těžištěm je národní soutěž ukrajinských filmů a debutů tamních mladých talentů. Nechtěli jsme ve Varech pořádat nějakou obří retrospektivu ukrajinských filmů, myslíme si, že bude přínosnější, když částečně pomůžeme vzniku nových snímků, a tudíž jejich lokální kinematografii. Ukrajina je velká země, vzniká tam každoročně dost dobrých filmů a jejich výroba je teď samozřejmě zastavena.
Vy sám jste v Oděse byl?
Byl, před čtyřmi lety. Je to nádherné město, tamní festival má navíc profesionálně a efektivně organizované právě prezentace tamního programu Works in Progress. V Oděse mají také krásné divadlo, ideální pro filmové promítání. I Oděsa jako město je moc hezká, všude po ulicích vidíte staré stromy v podivných, zkroucených tvarech. Tím, že je město u moře, získává filmový svátek dovolenkovou atmosféru, v centru je velká pouť, lunapark… V prostorách tamních bývalých filmových studií se mohly konat právě jejich produkčně dobře promyšlené industry akce.
Jste s ukrajinskými filmaři v kontaktu?
Mnoho z nich je na frontě, často také pracují jako dokumentaristé: tím, že mají kameru, mohou dokumentovat válečné zločiny. Na festivalu v Cannes jsem teď potkal ukrajinského filmaře, který byl ve Varech součástí programu Works in Progress před třemi lety. Výjimečně jej pustili na služební cestu do Cannes, jinak na Ukrajině pracuje v tajných službách a zažívá, jak mi vyprávěl, dost drsné věci. Myslím, že festival v Cannes byl pro něj i ostatní ukrajinské umělce docela bizarní: dívat se najednou se skleničkou vína na canneské jachty a nezávazně konverzovat… A pak zase jet vlakem zpátky na Ukrajinu.
Co konkrétně letošní spolupráce Varů s oděským festivalem obnáší?
Works in Progress se budou konat v rámci dnů Industry Days MFF Karlovy Vary od 3. do 6. července, projekty pak budou představeny 5. července, prezentace každého z nich zabere maximálně 15 minut. Nechali jsme ukrajinské kolegy vybrat si nové snímky, o kterých si oni sami myslí, že by neměly zapadnout a mají dostat šanci na dokončení. Ta šance tu, myslím, je: filmoví obchodníci stále berou Vary jako kvalitní inkubátor pro východoevropské filmy, ostatně proto k nám jezdí. Nejlepší ukrajinský film, jenž bude ve Varech vybrán, ocení Barrandov cenou 10 000 eur, které budou filmaři moci použít právě na dokončení snímku.
Kolik ukrajinských filmařů do Varů v rámci sekce Works in Progress přijede?
Osm delegací, vždy po dvou lidech, tedy vždy jen producent a režisér. Asi jim budeme vybavovat autobus z Kyjeva, někteří jsou rozmístěni i různě po Evropě.
Kdo ve Varech určí cenu pro nejlepší nový ukrajinský film?
Tříčlenná porota vytvořená z hostů festivalu, rozumějte z našich neukrajinských industry hostů. Doufáme, že nejen pro potenciálního vítěze se ve Varech najdou postprodukční studia, která filmy pomohou technicky dokončit a pustit je do světa. To je naše hlavní vize: aby ukrajinské projekty nezůstávaly nedodělané v trezoru. Protože každý film má svůj čas, a když zůstane ležet bez diváků, za pár let už třeba nebude mít takovou relevanci.
Plánujete podobnou „oděskou větev“ karlovarského festivalu i příští rok?
Proč ne, pokud se ukáže, že je to nutné. Ale samozřejmě bych byl radši, aby si mohli všechno od příštího roku už znovu organizovat sami. Doma, v Oděse. Přál bych jim to.
