Gottwald a Chramostová, ale i současní neslyšící. Scénáře oceněné Filmovou nadací již nevězí v minulosti
Filmová nadace během festivalu v Karlových Varech jako každoročně vyhlásila vítěze scenáristické soutěže. Skoro tři čtvrtě milionu korun bylo rozděleno mezi čtyři projekty. Polovina z nich se odehrává v minulosti, polovina nyní; odklon od historických látek je vítaným posunem.
Filmová nadace udělila ceny ve dvou kategoriích: v hlavní a v kategorii Hvězda zítřka určené autorům do třiatřiceti let bez realizovaného celovečerního scénáře na kontě. Nejvyšší částku, 250 tisíc Kč, získal scénář Les Petra Kazdy a Tomáše Weinreba. Dvojice podepsaná pod psychologickým thrillerem Já, Olga Hepnarová (2016) o vražedkyni, která v roce 1973 zabila osm lidí nákladním autem, se tentokrát obrací do současnosti nebo dokonce do nadčasového prostoru venkovské krajiny. „Scénář je o jedné rodině, do jejíhož života zasáhne přírodní katastrofa,“ řekli autoři. Původně soudržná rodina otce Libora prochází postupným rozkladem. Titulní les je nejen metaforou sepětí člověka s přírodou, ale zároveň odrazem našich činů, ideálů, omylů a selhání.
V současnosti se odehrávají i Neposlušné děti, za něž scenárista David Semler získal v kategorii Hvězda zítřka 150 tisíc Kč. Drama s prvky ironické komedie vypráví o (ne)komunikaci mezi rodiči a dětmi, slyšícími a neslyšícími, zamilovanými a těmi, kdo milovat nechtějí nebo neumějí... „Tlumočnice do znakového jazyka Lucie dostane nového klienta, který je ve vězení. Je slyšící, ale má neslyšícího syna a neumí se s ním domluvit,“ říká Semler. „Pomocí tlumočnice se mezi nimi rozvíjí vztah: Lucie se mezi nimi snaží kromě komunikace vytvořit i pouto. Sama se ale nevěnuje velkému nepořádku ve vlastním životě...“ Autor scénáře o neobvyklém milostném trojúhelníku vystudoval anglistiku-amerikanistiku na FF UK a scenáristiku a dramaturgii na FAMU.
Do minulosti se obrací projekt Vlasta, za nějž Pavel Gotthard dostal 180 tisíc Kč. Autor scénářů k seriálu První republika (2014-2018) nebo minisérie Herec (2020) se inspiroval osudy herečky Vlasty Chramostové. „Ta byla známá jako disidentka, ale v roce 1992 se její jméno objevilo v Cibulkových seznamech spolupracovníků StB,“ vysvětluje autor. Příběh vede diváka po klíčových momentech Vlastiny minulosti a vykresluje síť motivací, rozhodnutí a důsledků, které ji dovedly do extrémních životních momentů. Impuls k projektu vzešel od režiséra Jaroslava Brabce, jenž film také natočí.
A historický základ má i scénář Dance Macabre, oceněný částkou 150 tisíc Kč. Autor scénáře Viktor Polesný (tématům z minulosti se věnoval například v televizních projektech Zločin v Polné, 2016, nebo Monstrum, 2017) v něm vypráví o posledních dnech komunistického prezidenta Klementa Gottwalda – zločince, který měl na rukou krev mnoha nevinných lidí. Gottwaldovo okolí se tehdy ocitlo ve směsici zmatku a lží, bez kompetencí, zato s neutuchající schopností podvádět. „K napsání Danse Macabre mě přivedla doba, ve které žijeme,“ říká Polesný. „Ten scénář je o manipulaci: obávám se, že se blížíme k něčemu podobnému, jako se dělo tehdy.“ Autor scénář vystavěl na dlouho utajovaných svědectvích Gottwaldových lékařů.
Zakladatelem Filmové nadace je Barrandov Studio ve spolupráci s energetickou firmou innogy, hlavním mediálním partnerem je Česká televize. Za 17 let trvání nadace podpořila 117 scenáristů částkou téměř 12,5 milionů Kč. Dosud mělo premiéru 16 filmů podle scénářů oceněných nadací. Zatím posledním bylo drama Kryštof. „Letos počítáme s uvedením dvou snímků, jejichž scénáře nadace dříve ohodnotila. Diváci se můžou v říjnu těšit na drama Běžná selhání a na historickou životopisnou fresku Il Boemo. V příštím roce by se měl ve filmové podobě představit nadací oceněný scénář Alberta Hospodářského nazvaný Brutální vedro,“ řekla Helena Uldrichová, členka správní rady Filmové nadace a vedoucí Filmového centra České televize.
