Video placeholder
Slavnostní zakončení 56. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech
Slavnostní zakončení 56. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech
Slavnostní zakončení 56. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech
Slavnostní zakončení 56. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech
Slavnostní zakončení 56. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech
72 Fotogalerie

Festival ve Varech skončil: Rush skákal radostí a zdravil Brno, del Toro děkoval přátelům, Polívka dojímal

Vojtěch Rynda

Zakončení 56. MFF Karlovy Vary bylo do velké míry české: tuzemské filmy dostávaly ceny, česky mluvili i zahraniční hosté, vzpomínalo se na vliv české kutury. Křišťálový glóbus za nejlepší film připadl kanadsko-íránskému Nadějnému létu, bodovaly i domácí snímky Zkouška umění, Slovo či PSH Nekonečný příběh. A tentokrát na pódiu neslavil narozeniny Geoffrey Rush.

„Pojďme skákat radostí, pojďme za ní běžet,“ přeložil do slov choreografii tanečně-ohnivého úvodu závěrečného ceremoniálu karlovarského festivalu z dílny bratří Cabanů jeden z jeho hvězdných hostí, australský herec Geoffrey Rush. Pár tanečních kroků si na pódiu taky vyzkoušel a svou česky mluvenou vsuvku zakončil větou „A taky dobrý večer, Brno,“ čímž Velký sál hotelu Thermal odboural.

Rush, jenž převzal Cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii, na pódiu zavzpomínal na své české inspirace: na černé divadlo Jiřího Srnce, na to, jak hrál v inscenaci Ze života hmyzu bratří Čapků, na filmy Miloše Formana, které hltal v pařížské Cinematéce, na představení Bolka Polívky a Borise Hybnera v režii Ctibora Turby, jež viděl rovněž v Paříži, na Václava Havla i na natáčení v Praze na Barrandově...

Česká tvorba z velké části ovládla i udělené ceny. Už na úvod večera získal Diváckou cenu deníku Právo tuzemský dokument PSH Nekonečný příběh. Vtipný portrét rap'n'rollové kapely Peneři strýčka Homeboye režiséra Štěpána FOK Vodrážky vedl divácké hlasování prakticky po celou dobu přehlídky.

Další český dokument Zkouška umění režisérů Adély Komrzý a Tomáše Bojara pak po zásluze zvítězil v sekci Proxima. Suverénní snímek a už teď jeden z českých filmů roku získal už dříve cenu kritiků FIPRESCI. Mezi tuzemskými tituly šlo o favorizovaný film: zatímco jiné české snímky kritiky polarizovaly, tento nesmírně poctivě natočený, humorný i neokázale hluboký titul o přijímačkách na AVU u všech vzbuzoval jen chválu. Komrzý vedle spolupracovníků poděkovala AVU za otevřenost, Bojar pak byl jedním z těch, kdo během večera připomněli stále probíhající ruskou agresi na Ukrajině.

Hned dvě ceny si odnesl český film Slovo scenáristky a režisérky Beaty Parkanové – za mužský herecký výkon Martina Fingera a právě za režii. Upřímný snímek o síle i tíze daného slova, odehrávající se na pozadí událostí roku 1968, to od tuzemské kritiky naopak drsně schytal; taky že se o to herec i filmařka ve svých děkovačkách nenápadně otřeli. Parkanová ale ve svém proslovu na téma výhry přešla s přehledem i nadhledem od humoru („byla jsem tlusté nemotorné dítě“, které na táborech vítězilo jen v disciplíně pojídání suchého rohlíku) k vznešenosti: „Vyhrála jsem strašně cenné lidi kolem sebe,“ zakončila jednu z nejkrásnějších řečí večera.

Krásná i dojemná byla také děkovačka k filmu Vlastní pokoj, snímku o životě mileniálů v současném Tbilisi i o vlivu patriarchálního uvažování na gruzínskou společnost. Herečky Taki Mumladze a Mariam Khundadze, které získaly cenu za ženský herecký výkon ex-aequo, byly výhrou tak konsternované, že ze sebe chvíli nemohly vypravit ani větu. Mumladze pak ještě víc rozhodilo, když se nečekaně zjevil režisér filmu Ioseb Bliadze a věnoval jí puget k jejím dnešním narozeninám. K těm jí zazpíval blahopřání celý Velký sál, podobně jako tři dny před tím Geoffreymu Rushovi.

„Krásný mladík je hříčka přírody, ale krásný stařec je umělecké dílo,“ ocitoval Goetha ve své děkovné řeči Bolek Polívka, jenž Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary za přínos české kinematografii převzal z rukou svého přítele ještě z dob jejich „krásného mladictví“, Jiřího Bartošky. „Nevím, co za ní stojí. Možná štěstí, možná talent, možná scénáře. Moje filmografie je dílem lidí, kteří ve mě věřili, i když jsem v sebe nevěřil já sám,“ ohlédnul se za svou kariérou americký herec Benicio Del Toro, který si přijel pro Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary.

Zvláštní cenu poroty soutěže Proxima dostal argentinský režisér Eduardo Casanova za snímek Pieta o toxickém vztahu mezi matkou a synem trpícím rakovinou. Svérázný tvůrce v růžovém oblečku poděkoval mimo jiné svému psychologovi a psychiatrovi a věnoval cenu „každému, kdo hledá svobodu“. Zvláštní uznání v sekci Proxima pak získal chorvatsko-srbský film Strýc, zvláštní cenu poroty Hlavní soutěže dostala španělská konverzačka Musíte se přijet podívat.

Půvabná delegace dvou žen a dvou mužů dorazila pro Křišťálový glóbus za nejlepší film. Kanadsko-íránský snímek Nadějné léto vypráví o jiskřivém spojenectví mezi závodním plavcem a jeho novým trenérem, které je trnem v oku jejich okolí. „Žijeme ve světě plném násilí, ale já doufám, že naše příběhy divákům přinesou mír,“ řekla dojatá režisérka Sadaf Foroughi.

56. MFF Karlovy Vary se zúčastnilo 10 592 akreditovaných návštěvníků – z toho 8 717 s festival passy, 414 filmových tvůrců, 931 akreditovaných filmových profesionálů a 530 novinářů. V průběhu festivalu se uskutečnilo 453 filmových představení a bylo prodáno celkem 121 015 vstupenek. Začátek dalšího, 57. ročníku MFF Karlovy Vary vyhlásil prezident festivalu Jiří Bartoška ve svém závěrečném poděkování a rozloučení na 30. června 2023.