„Když je člověk vnímavý, nějak to pochopí sám,“ říká Roden o roli muže pečujícího o matku s Alzheimerem
Karel Roden, Regina Rázlová a Antonio Šoposki excelují v trojgeneračním rodinném dramatu Tancuj, Matyldo, které se prezentovalo v rámci festivalu v Karlových Varech. Film o náročném soužití s člověkem, jenž trpí Alzheimerovou chorobou, napsala scenáristka a producentka Nataša Slavíková na základě vlastních zkušeností.
Tancuj, Matyldo je příběhem exekutora Karla Jaroše (Roden), jeho matky Matyldy (Rázlová) a jeho syna Pavla (talentovaný Antonio Šoposki, pro něhož jde o celovečerní debut). Bývalá sborová zpěvačka Matylda onemocní Alzheimerovou chorobou a začne se chovat nevypočitatelně, následkem čehož přijde o luxusní byt. Její citově rezervovaný syn si ji musí vzít k sobě domů, i když s matkou po léta udržoval kontakt jen ze smyslu pro povinnost a jejímu bohémskému založení nikdy nerozuměl. Ještě problematičtější vztah má Karel s Pavlem, který otcem kvůli jeho práci pohrdá a má mu za zlé jeho chování v minulosti.
Alzheimer je zákeřný, ale nejtěžší pozici ve filmu má přece jenom Karel, protože se ocitá mezi dvěma mlýnskými kameny: matka mu rozvrátí celý jeho uspořádaný život a on se ještě k tomu musí hádat se synem. Roden souhlasí: „Vnímám to podobně, že to má těžké, mně ho bylo líto. On se to všechno snaží vydržet, ale nemá to jednoduché.“
Nataša Slavíková psala role Rodenovi a Rázlové role takzvaně na tělo. Herec měl prý možnost si text přizpůsobovat. „Já ke scénáři vždycky něco říkám. Vlastně si už ani nevzpomenu, jak moc jsem zasahoval do tohohle, ale všechno jsme rozhodně dělali v takovém souladu,“ vzpomíná na natáčení Tancuj, Matyldo.
První čtená zkouška herců s režisérem Petrem Slavíkem se podle Šopoského konala na Rodenově zámku Skrýšov, ale poté práce na snímku probíhala z velké části v bytovém domě na Barrandově, kde prý kvůli proskleným stěnám a letnímu počasí panovala extrémní výheň. Šoposki vzpomíná, že si s hereckými kolegy a s režisérem i přes hrozbu nedodržení harmonogramu a přesčasů třeba i hodinu jen tak povídali o scéně, kterou šli točit. „Já to mám takhle rád. Myslím si, že je lepší si před tím, než se začne točit, na chvilku sednout a věci si vysvětlit. Ono to vlastně ve výsledku pak tu práci urychlí, oproti tomu, kdyby se člověk pouštěl do něčeho, čemu pořádně nerozumí,“ říká Roden.
Těžké téma Alzheimerovy choroby, o které se veřejně pořád ještě nemluví tak otevřeně, jak by se mělo, pro Rodena nebylo důvodem k přijetí role. „Já bych to nenazýval těžkým tématem. Mně se prostě líbil ten scénář, ve kterém je silné téma,“ říká. Neuvažoval také o možnosti konzultovat postavu Karla a jeho chování s odborníky na nemoc a na to, jak ji mohou zvládat rodinní příslušníci pacientů. „Neměl jsem externí konzultace. Když je člověk vnímavý, tak to nějak pochopí sám. My jsme o tom hodně mluvili, ale mezi sebou,“ zmiňuje spolupracovníky. „Že by přijel nějaký doktor a vysvětloval mi, jak se co dělá, tak nic takového jsem nepodniknul.“
K Regině Rázlové, která v Tancuj, Matyldo předvádí podobně fantastický výkon jako ve svém předchozím snímku Žáby bez jazyka, Rodena pojí i jiný než jen pracovní a kolegiální vztah. „Ona mě na škole učila hrát divadlo, byla moje pedagožka na DAMU. Navíc ji mám rád a vždycky ji rád vidím, takže to bylo hezké,“ vzpomíná herec na natáčení.
Tancuj, Matyldo v českých kinech poběží od 23. listopadu.
