Dívka s jehlicí: Hororové drama inspirované vražedkyní vlastních dětí
Černočerný thriller inspirovaný skutečnou dánskou vražedkyní malých dětí Dagmar Overbyovou je nutným doplňkem půlnočního festivalového programu. Dětská pečovatelka Overbyová řádila v letech 1913 až 1920 a počet jejích obětí kolísá mezi devíti a pětadvaceti; některé z nich byly jejími vlastními potomky. Po dopadení strávila zbytek života ve vězení, kde zemřela zjara 1929. Historická událost zaujala švédsko-polského režiséra Magnuse von Horna, který okolo skutečné postavy vytvořil fiktivní hororové drama. A to takové, které zločinnou Dagmar překvapivě spíš upozaďuje.
Snímek se odehrává v Dánsku po první světové válce. Karoline (Vic Carmen Sonne) se rmoutí pro manžela Petera (Besir Zeciri), který se nevrátil z války. Pracuje v tkalcovské továrně, sužuje ji chudoba a špína. Karolině svitne naděje na změnu, když se zalíbí mladému majiteli továrny Jørgenovi (Joachim Fjelstrup). Jørgen dokonce slibuje, že si ji vezme za ženu, pokud mu zplodí potomka. To už se však na prahu objevuje veterán Peter s obličejem deformovaným válečným zraněním. Karoline ho odmítá, ovšem brzy bude sama odmítnuta. V zoufalství vidí jedinou naději v potratu, které jsou však v zemi v té době nelegální. Útěchu pak nachází u zmiňované Dagmar (Trine Dyrholmová), která zoufalým ženám slibuje, že za úplatu najde jejich miminkům adoptivní rodiče.
Magnus von Horn naposledy zaujal sarkastickým dramatem Sweat (2020) z prostředí fitness tréninků a sociálních sítí. Křiklavě barevné prostředí tentokrát vystřídala striktní černobílá paleta, sportující těla pak špinavé trosky bojující o přežití a svalující vinu na ještě větší chudáky. Během filmu jsem často uvažoval nad tím, že děj se sice odehrává před sto lety, ale snímek svou beznadějí a špínou působí, jako kdyby vycházel z temného středověku.
Von Horn ve stylizaci pracuje s odkazem evropských pohádek: „Zrůda se srdcem dobráka, hrdinka, která žije na půdě, čarodějnice v cukrárně,“ říkal mi na festivalu v Cannes, kde měl film premiéru v hlavní soutěži. Samotný příběh dánské vražedkyně jej pak zaujal tím, „že ve mně dokázal vyvolat strach. Mám totiž dvě děti. Tehdy byly fakt malinké a já se bál, aby se jim něco nestalo. A tenhle strach jsem přetvořil do práce. Zároveň jsem vždycky chtěl udělat hororový film – a tohle byla šance!“ Režisér, který pochází ze Švédska, ale založil rodinu v katolickém Polsku, ve filmu také tematizuje interrupce, čímž se trefuje do jednoho z palčivých míst tamní společnosti.
Režie: Magnus von Horn
Dánsko / Švédsko / Polsko 2024
