Filmová linka ve Švandově divadle

Filmová linka ve Švandově divadle Zdroj: Archív

Filmová linka ve Švandově divadle. Propojení divadla a filmu má ve „Švanďáku“ dlouhou tradici

Veronika Strnadová

Realizace filmových titulů má na scéně pražského Švandova divadla dlouholetou tradici. Žánrové rozpětí je široké, od severských filmů až po nejnovější francouzskou komedii Klec bláznů. Inscenace Daniela Hrbka Kdo je tady ředitel? (autor Lars von Trier), kterou tento trend začal, dosáhla světového rekordu v počtu repríz daného titulu (415). Legendární norskou černou komedii Kurz negativního myšlení (Bård Breien) pak divadlo uvedlo v roce 2010 ve světové premiéře a pokračuje ve skandinávské tradici i v současné době stejnojmennými adaptacemi kultovních filmů Adamova jablka Anderse Thomase Jensena (premiéra 2021) a Chlast Thomase Vinterberga (premiéra 2023). Obě představení spojuje absurdní mix psychologického dramatu se sarkastickou černou komedií, skrze které můžeme zkoumat hranice každodennosti. Ve stejném duchu se odvíjel i příběh upírské romance Ať vejde ten pravý (derniéra 2023), v němž se představili jako ústřední dvojice Oskar Hes a Denisa Barešová.

K tématu se vyjadřuje člověk nejpovolanější, ­Martina Kinská z dramaturgie Švandova divadla:

Propojení filmu a divadla je na vaší scéně očividné. Je to cílený dramaturgický záměr? A jak to celé vzniklo? Proces získání práv asi také není snadný…

MK: Dramaturgická linka adaptací severských filmů vznikla někdy v roce 2006 z potřeby nalézt současný komediální titul (ideálně pro dvojici Michal Dlouhý a Kamil Halbich), který bude zpracovávat i nějaká vážnější témata. Mezi původními dramatickými texty jsme nic nenalezli, a tak jsme se uchýlili k rozhodování mezi adaptacemi filmů Kdo je tady ředitel?Kurz negativního myšlení. Oba jsou stavěny v sevřeném časoprostoru, což je pro dramatický, potažmo divadelní tvar ideální, a oba nabízejí silné a originální situace i témata. Nakonec se na jeviště dostaly oba tituly, a to hned ve dvou sezónách po sobě. Trilogii měla třetí sezónu uzavřít adaptace Adamových jablek, tam se ale premiéra nakonec kvůli získání práv oddálila skoro o deset let.

Některá představení (Klec bláznů,Ať vejde ten pravý)mají dokonce dvě filmové předlohy. Nakolik se jimi inspirujete? Nebojíte se srovnávání?

MK: Srovnání se nevyhnete. Někdy povědomí o filmové verzi může pomoci – vzbudit zvědavost, „co si s tím počnou na jevišti“. Jindy může filmová podoba zůstat v divákovi natolik zakořeněná, že už jinou verzi ani vidět či přijmout nechce. Pokud se jedná o adaptaci filmového scénáře, film většinou zhlédneme. Pokud je film už sekundární – třeba v případě adaptace divadelní hry, románu apod., bývá situace různorodější. Někdo z tvůrců zhlédne vše, co je dostupné, jiný se tomu záměrně až do premiéry vyhýbá, aby nebyl ovlivněn.

Nejnovější titul s filmovým předobrazem Klec bláznů uvádějí u Švandů od února v režii Daniela Hrbka. Kultovní francouzská komedie dramatika Jeana Poireta je českému publiku známá i díky dvěma filmovým adaptacím. Francouzský originál se zařadil mezi nejúspěšnější snímky 70. let, a tak není divu, že se dočkal i amerického remaku pod názvem Ptačí klec.

Na scéně nočního klubu Klec bláznů se muži proměňují v oslnivé ženské bohyně, které na vysokých podpatcích roztáčejí svůdné tance. Show by pokračovala dál, kdyby na scénu nevstoupil hlavní hybatel děje Laurent v podání Oskara Hese. Oskar, nejmladší člen souboru, je již zavedeným filmovým a seriálovým hercem. Za jednu z titulních rolí ve filmu Bratři získal nominaci na Českého lva. Na podzim se můžete těšit i na jeho taneční kreace v soutěži StarDance.

Byla vám role Laurenta z Klece bláznůblízká? Jak ji vnímáte? Potřebujete se s postavou ztotožnit, nebo ji spíš zkoumáte?

OH: Laurent je z rodiny umělců, v tom si nejspíš rozumíme. Vnímám ho jako citlivého, upřímného kluka, který si ovšem není vždy vědom následků svých činů. Každou roli se snažím maximálně prozkoumat, nastudovat její background a následně promíchat její esenci s tou mou. Tímto mixem pak vlastně vznikají nové unikátní postavy či osobnosti. Když máte štěstí a představení se hraje déle, třeba několik let, máte možnost se svou postavou růst a vyvíjet se. Doufám, že tohle bude příklad i naší Klece bláznů.

Proč byste pozval diváky na toto představení? Na co se můžou těšit?

OH: Na kvalitní komedii s prvky drag queen. Můžete se těšit na brilantní výkony hlavních představitelů Filipa Rajmonta a Tomáše Petříka. Na úžasné tanečnice a tanečníky, kteří pod vedením Martina Talagy ovládli tanec na vysokých podpatcích, což je velmi náročná disciplína. A v představení nechybí ani živý pěvecký výstup Filipa Rajmonta. Myslím si, že se nám daří představení postupně „usazovat“ a že si v něm každý z herců nachází postupně větší klid a uvolnění. Přál bych si, abychom naši Klícku hráli alespoň dvacet sezón.

Co připravujete nového v divadle, ale i ve filmu a v televizi?

OH: Dotáčím šestou řadu Kriminálky Anděl, která by měla jít do vysílání na podzim tohoto roku. Dál bych rád zmínil druhou řadu KráleŠumavy, která bude mít premiéru letos 30. října.