Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech je opět po roce tu. Na 58. ročníku rozvinuli červený koberec. Mezi špičky české i evropské kinematografie dorazili i Geoffrey Rush a Viggo Mortensen. Ve velkém sále hotelu Thermal je přivítala velkolepá show s choreografií bratří Cabanů i projevy moderátora Marka Ebena a prezidenta festivalu Jiřího Bartošky. Ten je v čele festivalu letos po třicáté. Dění na červeném koberci i v sále Thermalu glosovali živě Vojtěch Rynda, Martin Bartkovský a Jan Studnička.
Alena Mihulová vystoupila za potlesku se svou partnerkou z vozu. Partnerka má lepší oblek než většina gentlemanů, tleskám.
Livia Klausová vypadá fantasticky, ale její šaty by se za pravicové jistě označit nedaly.
Manželé Rambovi jsou, co se looku týče, jako jejich jmenovec John J. Absolutně neporazitelní.
V doprovodu policie přijíždí hlavní hvězda letošního ročníku Viggo Mortensen! Podepíše pár fotografií, pár výtisků Pána prstenů a pak už dovnitř. One does not simply walk into Thermal!
Tak jsme opět v Karlových Varech. Vždycky po těch deseti dnech zabalíte kufr, uložíte obleky do futrálu a říkáte si, jak moc si za ten rok odpočinete. A než se nadějete, hvězdy znovu najíždějí na červený koberec. Ve Varech je pocitově dvěstě stupňů nad nulou. Já a kolem stojící muži v dresscodu black tie kondenzujeme. Na červeném koberci je právě Livia Klausová, Mirek Donutil a nějaká žena z Love Islandu. Je to tady!
Nemělo by se zapomenout, že vedle Pána prstenů Mortensen hrál taky ve fenomenálních Východních příslibech, Kapitánovi Alatristovi nebo v Cestě podle knihy Cormaca McCarthyho. Tu si dejte, pokud chcete strávit léto v depresi.
Hana Vagnerová, Petra Nesvačilová a Stanislav Majer vystupují po červeném koberci k Thermalu a... nic proti Viggovi, ale Návrat krále a královen si ukradla tahle trojice.
Na lahev Möetu dostanete plastový náhubek ve zlaté barvě, do Mattonky černé brčko. Brutalistní Thermal se z omšelého obchodního domu stane centrem kulturního Česka. Tam, kde bývá second hand, jsou akreditace, v koutku kde se prodávají nevkusné suvenýry se uhnízdil festivalový protokol. Luxus na devět dní odšpuntován.
Tklivá hudba, kterou KVIFF TV pouští k červenému koberci pochází z filmu Americká krása. Což je humorné, protože jsem v publiku zahlédl dámu, která chtěla nahého Mortensena zasypat růžovými lístky.
Holky Geislerovic nemohou na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech chybět. Můžete s tím nesouhlasit, můžete proti tomu dokonce protestovat, ale to je tak všechno, co s tím můžete dělat.
Malý velký festival. I když mají Vary akreditaci nejvyšší kategorie, tedy A, dějí se tu malé lidské věci, které jsou podle mě možne jen v Česku. Na ulici jsem jen tak potkal Geoffreyho Rushe, který po Varech prováděl manželku a ukazoval ji, kde co je. Při setkání prohodil tiché „oh hello”. Loni s ním Reflex natočil velký rozhovor, který najdete na našem webu. S Miroslavem Donutilem jsme zase na recepci hotelu zjistili, že nás ubytují až za 3 hodiny. Žádné speciální zacházení pro nikoho. On šel na oběd, já na pivo.
Viggo mluví o svém novém westernu Až na konec světa a o tom, jak je v něm obtáhnuta role žen v žánru. A to je všechno pěkný, ale kdybyste chtěli super badass dámský western a nejste zrovna na fesťáku, dejte si Rychlejší než smrt od Sama Raimiho.
Jiří Macháček nikdy neztratí svůj lidový šarm. I na červeném koberci, i kdyby měl na sobě frak s cylindrem a vypadal jako kapitalista ze socialistické propagandy konce devatenáctého století, stále byste si s ním chtěli dát pivo.
Oskar Hes na rudém koberci! Když si vygooglíte Oskara, vyskočí na vás, že hrál Rudolfa Hrušinského v seriálu Iveta. Což jen dokazuje, že český film je maličko zacyklen.
Zatímco Petra Nesvačilová s Hanou Vagnerovou vysvětlují bulvárním novinářkám, od koho mají šaty, za nimi Viggo Mortensen říká České televizi, jak se mu líbí v Česku. Vypadá spokojeně. A pořád stejně. Po Orlandu Bloomovi druhý člen Společenstva prstenu, který nestárne.
Lenka Vlasáková a Jan Dolanský vedle hlavní hvězdy zatím největší potlesk. Srdíčku davu se poručit nedá.
Dykovi jsou tady. A z respektu k vám si tradiční každoroční dyk-joke odpustím. Nemáte zač!
Na místě jsou sestry Geislerovy. Obě v černém, obě velmi elegantní.
Hana Vagnerová a Petra Nesvačilová stále popisují, odkud mají šaty. Mortensen zmizel s Jiřím Bartoškou ve VIP salonku.
Dagmar Havlová přijíždí se širokým úsměvem. První dáma navždy. I když hvízdá přes prsty. ... Obzvlášť, když hvízdá přes prsty.
Jenovéfa Boková, držitelka Českého lva a hosulová virtuózska se rozhodla poctít nás svou návštěvou. Nejsme hodni.
Na festivalu se vždycky pozná, kdo je na světla reflektorů zvyklý a kdo nikoli. Červený koberec vás vždy prozradí. Ředitelky a ředitelé partnerských brandů a organizací, jejích manželé a manželky, všichni vždycky trochu znejistí, což obzvlášť křičí, když za vámi stojí taková Aňa a točí se špendlíku, aby si ji každý mohl vyfotit ze sto a jednoho úhlu.
Na slavnostní zahájení se vždycky těším. Pokaždé je to trochu dojemné, trochu humorné, všichni vypadaj skvěle a v posledních letech máte téměř zaručeno, že Marek Eben plácne nějakou pitominu. Nemůžete šlápnout vedle!
Hlavní hvězdou letošní znělky by měl být Benicio del Toro. To zní slibně, ten člověk je jako latino Brad Pitt. Neskutečně charismatický a fenomenální herec. Mám takové tušení, že by se letošní znělka mohla zařadit mezi alltime greats jako je Malkovich v taxíku, šílený Gibson, Harvey Keitel se zlámanou hnátou... a především Josef Somr, co strouhá jabka.
Znělka s Beniciem del Toro vznikla v Berlíně během pouhýcb několika hodin a natočil ji jako obvykle Ivan Zachariáš.
Pokud jste pravidelnými návštěvníky Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, jistě vás potěší zpráva, že nahrbený gentleman, který skládá stojan na mikrofon, odvede svou práci i letos. Potkal jsem ho pár hodin zpátky v lobby hotelu Thermal. Šel o holi a vypadal, že by si už rád vyhlédl vhodného nástupce. Chtěl jsem se přihlásit, ale to bych musel vytáhnout starodávný stojan z kamene a to zní jako práce.
Hodně lidí řešilo, v jakém stavu je Jiří Bartoška. Hlásím přímo z místa, že je úplně v pohodě, hýří vtipem, nonšalantně rozdává rozhovory, smalltalkuje s obchodními partnery i herci. Směje se. A s velkou chutí kouří. Tedy vše při starém, můžete být v klidu. Prezident je tady a je v pohodě.
Pan pokladač Petr Folprecht do Varů jezdí půl století. Jednu dobu ho festival od jeho funkce dokonce odstavil, protože aplaus věnovaný jemu býval daleko delší než potlesk pro hvězdy, ale zjevně došlo k dohodě a tradice pokračuje.
Když jsme u znělky Harveyho Keitela - celá její premisa je postavená na tom, že si Harvey zlomí prsty na noze poté, co mu na ni spadne varská festivalová cena. Tím se trochu obloučkem vracíme k Viggu Mortensenovi. Velice slavně si totiž při natáčení Pána prstenů zlomil hned dva prsty na noze. Ve scéně, kde Aragorn spatří scénu masakru, při níž nejspíš umřeli jeho dva hobití kámoši (Smíšek a Pipin), nakopne skřetí přilbu. A Viggo ji tenkrát nakopl řádně!
Black tie dress code je u mužů striktně vyžadován. U žen je to volnější. Turban očividně zakázán nebyl. Soucítím s diváky, kteří za touto ženou sedí. A i s těmi nad nimi…
Festival spojuje. Právě kolem mě prošel zubař Šmucler i epidemiolog Smejkal. Zatímco v TV se chtějí zabít kvůli covidu, tady vedle sebe spokojeně cucají sekt.
Sošky, tedy Křišťálové glóby, letos pořádně zhubly, o 1,8 kg. Asi aby už nikomu nelámaly nohy. A taky se zmenšily, výškově teď lícují s Oscary. Vyrábí je už 24 let sklárna Moser.
Večer začíná v duchu oslav 30 let Bartoškova prezidentování.
A už jede ceremoniál. Marek Eben nám vykládá o roce 1994. Nikdo neví, jestli je to součást představení nebo chce jen prudit zoomery.
A už jede prezentace. Bartoška potřicáté! Díky tomuto neumělému PowerPointu můžete sledovat, jak je ten člověk atraktivnější a atraktivnější. Marek Eben takové štěstí nemá.
Zahájení začíná. Titulky ve stylu Star Wars. Rok 1994. Marek Eben vyjmenovává, co všechno se tehdy stalo. Festival měl tehdy krušné časy. Ale našli Barťáka. Jak naši čtenáři aktuálního Reflexu vědí.
Za slideshow Jiřího Bartošky běží sestřih tanečních vystoupení choregrafického dua bratří Cabanů. Už si tu pár lidí trslo, ne že ne.
Hodně netradiční zahájení. Místo ladných tanečnic v kostýmech se promítají Barťákovi fotky z třicetileté minulosti.
Tanečnice vidíme alespoň na plátně. V retro sestřihu.
Ta rekapitulace je trošičku dlouhá. Ale je to bez 4 let celý můj život, tak o tom něco vím.
Vzpomínání je konec. Teď to vypadá, že historii projedeme s tanečníky.
Cabanové se rozhodli jít se swingovým songem z padesátých let, který zpopularizovala herní série Fallout. Jestli nikomu nesleze kůže a nikdo nikoho nesestřelí plasmovou puškou, budu vážně zklamaný.
S ohňostrojem se nešetří! V první, novinářské řadě jsme ty prskavky vždycky milovali.
Cabani zakomponovali všechny ročníky. Je to jedno velké medley. Polonahé ženy, velké sukně, mimozemšťani i žena na vozíku. Ale trvalo to jen asi 2 minuty.
Barťák s Ebenem sedí uprostřed sálu, povídají si česky a Viggo Mortensen ob jedno místo od nich zoufale naslouchá své překladatelce.
Eben sedí vedle Bartošky a moderují nezvykle z hlediště. Oba jsou dojatí. Lidé jsou dojatí.
Nápis "díky BARŤÁKU" na plátně odkazuje na vzkaz na hrnečcích, kterým Bartoška po každém ročníku děkuje spolupracovníkům.
Dostaneme další černobílou znělku a opět z dílny Ivana Zachariáše!
Viggo Mortensen sedí vedle Bartoškovy ženy. Strategické místo. Zapáleně poslouchá simultální překlad toho, jak Bartoška děkuje sponzorům, kteří sedí ve 13 řadě. Snad to firmám nepřinese smůlu.
No... Znělka krátká, úsporná, asi na ni bylo fakt málo času.
Ve festivalové znělce se na berlínském nádraží láduje Benicio del Toro lázeňskou oplatkou. Bylo to nihilistické a vtip se sladkostí vyšel. Hezké.
Benicio del Toro v roli chlápka stylizovaného do nájemného zabijáka, který je ale unavený z filmových festivalů.
Marek Eben rozebírá "autenticitu emocí". Používá přirovnání k ráně pěstí, to jsem říkal Ondřeji Trojanovi v ČT v roce 2003! Neměl z toho tehdy radost.
Marek Eben se opět pustil do kritiky současných poměrů vtipnou glosou, i když to z dálky působí, že na vtip kompletně rezignoval. Já bych ho nechal moderovat víc a častěji, neskutečně mě zajímá, kam až tohle křičení na mraky jednou dojde.
Představují se členové hlavní poroty. Kromě Elišky Křenkové je tam hlavně Goeffrey Rush. Nutno říct, že kapitán Barbossa vypadá pořád skvěle.
Ad Marek Eben - je v roce 2024 nutné říkat, kdo z porotkyň je paní a kdo slečna?
Vtipům Marka Ebena se dnes nesměje ani jinak velmi vesely chlapík Geoffrey Rush. Eben z nějakeho důvodu při vyjmenování všech jeho ocenění řekl, že mu chybí jen „zlatá hokejka”. Rush narážku na sport, který na světě zajíma 8 států, přešel bez hnutí brvou…
Jude Law ukazuje, že znělky se točily i daleko delší.
Ukrajinský filmař Oleh Sentsov do Thermalu přijel z fronty. Velký sál mu skládá hold.
Wow. Je tu Oleh Sencov. Ukrajinský režisér byl ve Varech několikrát. Letos dorazil na festival přímo ze zákopů. A to není eufemismus. Se zbraní v ruce bránil Kyjev. A pak točil na frontě dokumenty. Král. Měl nejdelší potlesk.
Možná se pletu, ale nemám pocit, že se na zahájeních v předchozích letech vykládala programová dramaturgie.
Zatímco Eben představuje další sekce. Bartoška se zvedá a míří do zákulisí. Za chvíli předáme Viggovi Mortensenovi cenu!
Znělka s Johnnym Deppem je skvělá ze stejného důvodu, proč jsou skvělé i ty ostatní. Hraje na síly svého protagonisty.
Sestřihy filmů hlavních hostů jsou vždycky fenomenálním způsobem, jak si připomenout: "No jo! Tady taky vlastně hrál!"
Letos je to hodně nostalgické, projeli jsme znělky, kromě sponzorům děkuje Bartoška i organizačnímu týmu. To dělá většinou až na konci. Tentokrát už na začátku. Barťák stále zábavný. Ruka v kapse, klid.
Jak vždy fantastický sestřih Jana Mattlacha k poctě Vigga Mortensena. Práce s motivy - pohled, výstřel, emoce. Návaznosti. Rakurzy. A sympaticky málo Aragorna.
Ty sestřihy Jana Mattlacha. To by mělo být v UNESCO. Dojme tím každého. Přesně vystihne klíčové momenty, ukaže celý hercův repretoár. Pobaví i rozpláče. Tohle jinde nemají.
Mortensen se pokouší jako každý správný host o pár vět v češtině. Je to vždy předem prohraný boj, ale my to tady prostě milujeme. Lidé lezou po stropě, jak jsou šťastní!
"Dobrý večer. Je to pro mě velká čest být oceněnn karlovarským festivalem." Viggo Mortensen děkuje česky.
"Jsme velice rádi, že vám ukážeme náš příběh." Viggo se opravdu dobře připravoval.
Mortensen si udělal domácí úkol. Naučil se trochu česky, poděkoval Bartoškovi, Muchovi i Ochovi. A dobrovolníkům. Sál si získal. Je velmi vřelý a má radost, že to letos může otevřít.
Viggo Mortensen mluví o obsazování svého filmu Až na konec světa a zve na pódium představitele jedné z rolí, Sollyho McLeoda.
A po krátkém proslovu od režiséra, skladatele, scénáristy a hvězdy otevíracího filmu, Vigga Mortensena a jeho kolegy Sollyho McLeoda, je festival odstartován! Děj se vůle boží!
Dámy a pánové, bylo nám velkou ctí, že jste s námi prožili začátek každoročního svátku filmu a my vyrážíme do kina.
Jiří Bartoška pronesl každoroční kouzelnou formulku a festival je zahájený!
Potkal jsem Jaroslava Faltýnka. Zbytek širšího vedení ANO tu chybí od doby, kdy nejsou ve vládě, ale on jezdí pravidelně. A má odsud i hezké fotečky.
