Na festivalu v Karlových Varech se 29. června představil snímek Zápisník alkoholičky, který natočil režisér Dan Svátek s Terezou Rambou v roli ženy zápasící se závislostí. Herečka přiznala, že postavu v příběhu podle skutečných událostí původně ztvárnit nechtěla. Teď se k ní role vrátila v její narozeninový den: tvůrci filmu jí k pětatřicetinám věnovali dort s vizuálem filmu, tedy její tváří poznamenanou pitím a zoufalstvím.
Zápisník alkoholičky vznikl podle blogu a knihy Michaely Duffkové, která v něm popsala vlastní cestu na dno závislosti na alkoholu a zpátky nahoru. Scénář si jeho autorka Marta Fenclová, autorka předlohy Michaela Duffková a režisér Dan Svátek pinkali sem a tam čtyři roky.
„Přečetla jsem scénář i blog, které jsou velmi silné, ale protože mám dvě malý děti, myslela jsem, že to nemůžu zvládnout,“ vysvětlila Ramba na prezentaci snímku, proč se zdráhala emocionálně náročnou roli vzít. Nakonec ji přesvědčili její matka, manžel, manažerka i režisér Svátek.
„Snažili jsme se objevit hranici autenticity která je ve filmu možná,“ popisovala herečka, jak i s odbornou pomocí hledala způsob, jak postavu alkoholičky zahrát a zároveň zůstat psychicky zdravá a normálně fungovat. „Jste herec, kterej ráno udělá snídani dětem a večer jim vaří večeři, a přitom můžete přes den mít v rámci role modřiny a válet se v blátě a je to prostě pravda. Poprvý v životě tu stojím před vámi novináři a nemám v sobě žádnou nervozitu, protože ať ten film dopadne jakkoliv, pro mě to splnilo ten účel, stal se tam naprostej „magic“ a změnilo mi to život. A mám pocit, že líp se ta hranice autenticity, o kterou jsme se pokoušeli, už najít nejde.“
Hanuš: Bylo to otřesný
Ramba coby filmová Míša projde proměnou ze sebevědomé a „ne-závislé“ ženy v trosku a zase zpátky. „Viděl jsem tu změnu, bylo to fascinující, silný,“ řekl Oskar Hes, který v Zápisníku alkoholičky hraje jejího bratra. „Bylo to úžasně smutný, protože znám spoustu lidí z branže, co do pití zahučeli. Když jsem se na ni díval, bylo to otřesný,“ popsal Miroslav Hanuš, jenž hraje Míšina tchána.
Dan Svátek se tématu alkoholu věnoval už ve filmu Úsměvy smutných mužů, který natočil podle rovněž autobiografické knihy spisovatele Josefa Formánka. Příběhy alkoholiček se k nám podle režiséra dostávají daleko méně častěji než podobné příběhy mužů, protože „ženy o tom nechtějí mluvit“. Osudy Duffkové vnímá jako „ukázkový příběh, jak se ženy nejčastěji dostanou do závislosti“.
Duffková, jejíž blog byl oceněn Magnesií Literou, se po úspěšném boji s alkoholem věnuje osvětě a založila léčebné centrum Alkos. Podobný přesah má mít i film Zápisník alkoholičky. „Nechceme, aby končil závěrečnými titulky,“ řekl koproducent Tomáš Jindříšek. Tvůrci filmu k projektu spouštějí kampaň Ženy s odvahou, která má na celospolečenský, ale zároveň „neviditelný“ problém upozornit. „Michaela Duffková byla první žena s odvahou, my chceme ukázat další příběhy žen, zároveň i způsoby pomoci a také otevřít debatu o potřebných systémových změnách. K tomu účelu spouštíme webové stránky, kde budou příběhy a rozcestník na pomoc. Dále poběží kampaň na sociálních sítích a v médiích. Navíc jsme vytvořili veřejnou crowdfundingovou sbírku na portálu Donio. Podporovatelé, nadšenci a všichni, kterým téma přijde důležité, tak mohou podpořit detabuizaci celé problematiky a otevření dialogu ve veřejném prostoru,“ řekl Jindříšek.
Zápisník alkoholičky má premiéru v kinech 11. července.
