Těžký život batůžkáře
Předchozí večer jsem neodolal koutku Rádia 1 v prvním patře hotelu Thermal a ulehl do jednoho z jejich fatboyů. Chilloutová hudba splnila svůj účel – do minuty jsem usnul a probudil jsem se až v deset, kdy se koutek zavírá na noc.
Trochu mi začaly lézt na nervy ty nekonečné klobásy, halušky a langoše, tak jsem se místo jídla vydal na malou noční procházku. Ve městě bylo tentokrát natolik mrtvo, že jsem se nakonec usadil s dalšími batůžkáři na uzavřený most. Hlídač nás jen slušně požádal, abychom po sobě nenechali bordel, což mě mile překvapilo. Přece jen tu ještě pár lidí neztratilo soudnost. Čím déle se tu pohybuji, tím víc si uvědomuji ty kontrasty. Pokud nemáte na krku VIP kartičku a nejste zrovna čerstvě vysprchovaní, tváří se na vás často pořadatelé, jako byste do města vůbec neměli lézt. Jakoby se ti kluci, co hlídají vchody do kin, předháněli v tom, kdo je důležitější a kdo si utře víckrát boty o „ty batůžkáře“. Když máte na zádech batoh a jste trochu víc zpoceni, protože vám zrovna ujel autobus a vy jste šli pěšky, abyste stihli film, nikdo si vás moc nevšímá – pak přijede Audi od Puppu a s úsměvy se roztrhne pytel, až je vám s tím báglem do breku.
Nad tímhle jsem na tom mostem přemýšlel – a díky tomu mi samozřejmě opět ujel poslední autobus. Kolem páté hodiny ráno jsem se pak zatoulal k pokladnám, abych se podíval, zda tam někteří z nás zase spí, aby se dostali k nějakému lístku. Nikde nikdo, jako by už všichni rezignovali. Nakonec se ale přece jen dostavil jeden pár s karimatkou a zapíchl to přímo u pokladny. No vida, pořád je tu naděje. Přesto se ale nemůžu zbavit pocitu, který na mě přišel na tom mostě. Jako by festivalu občas scházel respekt k těm, kteří sem nebyli pozváni, ale pozvali se sami – a místo po červeném koberci kráčí po trávníku.
Druhý den jsem se rozloučil se stanovým městečkem a ubytoval se ve školní budově – možnost spát je tu v tělocvičně, či učebně. Jedno plus ve prospěch školy oproti městečku je okamžitě jasné – městečko je, jak víte, celkem z ruky. Zato škola je 2 minuty chůze od hotelu Thermal. Stanové městečko bylo, až na tu přepadovku stánkařů, opravdu úžasné. Jsem zvědavý, kdo spáchá přepadovku v té škole. Doufám, že mě o půlnoci neprobudí koncil matikářů a nezačnou mě zkoušet u tabule.
