Češi na tahu aneb Strach a hnus ve festivalových Varech
Kdybychom měli soudit jen na základě hlavní festivalové soutěže, může česká kinematografie říct, že se zase jednou zhluboka nadechla. Oba zúčastněné tituly, Domestik debutanta Adama Sedláka a Všechno bude, novinka tuzemského autorského objevu Olma Omerzu, ční obsahem i formou nad ostatní produkcí a jejich emocionální stopa - jakkoli odlišná - se nedá ignorovat.
Omerzova road-movie pochází z rodu zážitků, jejichž konzumace způsobuje závislost -tak radostný a čirý dokáže být. Oproti tomu na Domestik budete potřebovat dobrý žaludek a hlavně odhodlání vidět něco, co váš mozek nepřijímá. První životní vzpoura versus pocit totálního zmaru, nakopnutí k další existenci versus pocit, že se udusíte: absolventa FAMU Omerzu a absolventa “Písku” Sedláka dělí pouhých pět let, ale životní pocity, jež sdílejí, snad ani nemohou být rozdílnější.
Nostalgie versus hnus
Všechno bude popisuje rebelii - praštěně dobrodružnou a klukovsky úsměvnou, byť s hořkým podtónem (jež ale k dospívání patří). Dva školáci zdrhnou v ukradeném autě před neutěšenou (nejen sociální) realitou, ale především vstříc snům, které ještě nefiltruje rozum, a postupně je doplňují pes, stopařka, dědeček a policie. V nostalgii, jíž Omerzův film dýchá, ucítíte možná závan Amarcordu, možná Bláznivého Petříčka či Toma Sawyera, ale každopádně je to inspirace příjemná a hlavně nenucená.
Oproti tomu Domestik je noční můra dovedená do extrému: zpočátku založená ”pouze” na psychickém tlaku, v druhé polovině už však atakuje fyzično. Zvratky v sifonu, sex na hranici násilí a na závěr i krvavé žně, jsou přitom nakonec tím nejmenším (a nejzbytečnějším), co musí divák Domestiku absolvovat.
Příběh chřadnoucí, protože psychicky vyšinuté partnerské dvojice - ona anorektička, on fanatický cyklozávodník, jenž city vůči ženě odvažuje stejně obezřetně jako bílkoviny na talíři, to vše v neosobně chladné atmosféře sterilního bytu - příjemné dívání to věru není.
Zatímco však o sex a hnus na plátně nebývá na festivalech nouze, zápletce nechybí originalita a ve spojení s osobitým zpracováním a hereckými výkony (ty má ostatně společné s Omerzovou miniaturou) dává vzniknout filmu, který nezapomenete. I když se o to budete usilovně snažit.
