Festival skončil, hvězdy zůstaly. Proč Karlovy Vary navštívit i po skončení
Ačkoliv hektický festivalový týden v Karlových Varech už je pryč a kolonáda i bary mají klidnější režim nazvaný nikde nikdo, lesk festivalu si při návštěvě městečka ležícího na říčce Teplé můžete připomenout v Galerii umění.
Fotografové a fotografky, kteří pracují přímo pro festival (a někteří už celé roky), otevřeli své archivy, a nechali tak vzniknout výstavě Festival aneb třicet let objektivy předních českých fotografů, která zaplnila celé patro galerie, a je se opravdu na co dívat.
Festivaloví fotografové musejí umět fotit, nikdo si samozřejmě nenajme na takovou práci nějakého bambulu, navíc nejen že mohou, ale oni musejí být všude, takže fotek na výběr je mnoho.
Výstava je rozdělena na dvě části. Jedna je věnovaná portrétům hvězd, které festival navštívily. Nemyslím, že by byl někdo opomenut, a pochybuji, že by někdo při prohlídce instalovaných fotek řekl: tady někdo chybí! Festivalem ale opravdu za ta léta prošlo tolik lidí, kteří jsou důležitými osobnostmi filmu, že je to klidně možné.
Zákulisí festivalu
Druhá část výstavy není tak nablýskaná a dokumentuje zákulisí festivalu. Dokumentární charakter fotek je podtržen tím, že fotky jsou černobílé. Popravdě jsem očekával, že tahle část výstavy bude o něco punkovější, ale i tak divákům nabídne pohled na festival, který jim nemusí být zase až tak dobře známý a běžně prezentovaný.
Z vystavujících jmenujme například šéfa celého týmu Michala Čížka, Zuzanu Mináčovou, René Volfíka, Michala Ureše, Evu Kořínkovou a Filipa Singra. Z vystavených hvězd Sharon Stoneovou, Leonarda di Capria nebo Johna Travoltu. Výstava potrvá do 9. září.
Výstava českých kameramanů
Když ale už v galerii budete, nenechte si ujít (kromě stálé výstavy) ještě jednu fotografickou výstavu, která tu již popsanou vhodně doplňuje. Tady kurátoři sáhli po fotkách, které k filmu mají i nemají blízko. Jsou to práce členů Asociace českých kameramanů, kteří se věnují i volné tvorbě, a vystavené soubory určitě stojí za vidění.
Nemůžeme mluvit o jednom žánru, spíše o pestrosti, takže uvidíme portréty i reportáž, zátiší i ‚kamerové zkoušky‘ jako studie k další kameramanské práci.
A i když mluvím o pestrosti, zůstává tahle výstava neobyčejně kompaktní.
Z autorů můžeme jmenovat třeba Vladimíra Holomka, Ivana Šlapetu nebo třeba také Jiřího Stivína, který je původní profesí kameraman. Tady kromě fotek předvedl také to, co k němu prostě patří: hru na flétny a flétničky. Výstava skončí 2. září.
