Video placeholder
Marek Majeský
Aňa Geislerová a slovenský herec Marek Majeský, její filmový manžel ve snímku Amnestie
Aňa Geislerová
Aňa Geislerová
Aňa Geislerová
7 Fotogalerie

Aňa Geislerová: Už zase chodíme demonstrovat, jako před třiceti lety. Ale mám pocit, že to bude dobré!

TEREZA SPÁČILOVÁ

Do revolučního roku 1989 a doby krátce po něm se vrací česko-slovenské drama režiséra Jonáše Karáska Amnestie, jež na festivalu ve Varech představil štáb v čele s producentem Jiřím Konečným a herečkou Aňou Geislerovou. Černobílý videoklip ke Krylově legendární písni Pasážová revolta, jenž atmosféru překotného dění z konce 80. let zachycuje, okomentovala herečka slovy: „Krásné, smutné a snad až příliš aktuální.“

Emotivní thriller, jak film nazývají jeho tvůrci, nemá navzdory svému názvu fungovat jen jako kronika událostí kolem havlovské amnestie z roku 1990. Podle Konečného chce především zachytit ducha doby, v níž se měnil politický režim v Československu a činilo se jedno těžké rozhodnutí za druhý. „Rádi bychom události téhle éry revidovali, s odstupem se řada věcí jeví přece jen jinak,“ doplnil s tím, že jde hlavně o vztahové drama, v němž je jedinou reálnou postavou Václav Havel.

Hlavně ať se utíká a kropí

Přítomní tvůrci také promluvili o tom, jak zobrazovanou dobu prožívali oni osobně. Geislerové bylo v roce 1989 čtrnáct a demonstraci brala jako v prvé řadě adrenalinovou záležitost. „Když ji nezakazovali, nebylo to ono. Chtěla jsem, aby se tam kropilo, utíkalo, jinak mi to nepřipadalo dostatečně důležité. Prostě puberťácký pohled. Dnes už jsem snad dospělejší a chodím i na povolené demonstrace. I když zakázanou bych taky klidně dala, o to víc,“ směje se herečka.

Konečný zase popsal, jak coby student třetího ročníku gymnázia provokoval režim mimo jiné tím, že byl členem ilegálního fanklubu Karla Kryla. Nápad uplatnit ve filmu právě jeho píseň z jeho hlavy nevzešel, jinak je ale prý „Krylolog až za hrob“.

Pasážovou revoltu pro potřebu filmu přezpívali David Koller, Richard Müller a Viki Olejárová za doprovodu symfonického orchestru.

Zase chodíme demonstrovat

Natáčelo se mimo jiné v autentickém prostředí Leopoldova, v pražském Národním divadle či v bytě Václava Havla. S premiérou se počítá na 14. listopad a tvůrci předpokládají, že bude mít film i aktuální přesah.

„Je zvláštní, že už zase chodíme demonstrovat, ale byť jsme starší, dnešní atmosféra je té tehdejší podobná. Mám ale dobrý pocit. Mladé lidi politika zajímá, uvědomují si, jak je důležité mít v ní lidi s morálním kreditem. Řekla bych, že se léčíme, že ze sebe zrovna dostáváme virus. A že to bude dobrý.“

Video placeholder
Teaser k filmu Moje svoboda • Reflex