Z deníčku baťůžkáře: Co dělat ve Varech, když máte filmů po krk
Festival se pomalu ale jistě přehoupl do své druhé poloviny. Nabídka na první pohled lákavých a divácky oslavovaných filmů je omezená, a tak se může v některých dnech stát, že prostě není na co jít. Největší pecky už jste viděli a filmový maraton předchozích dní vás vyčerpal – na střely naslepo zkrátka nemáte náladu. Festivalové Vary ale nabízí i řadu jiných možností, jak se zabavit.
V prvé řadě jsou po městě rozmístěny zóny festivalových partnerů. Stálicí je třeba Dům České televize na Divadelním náměstí. V parku postavená dvoupatrová budka je každodenně dějištěm různých zajímavých doprovodných akcí. Pořádají se tu diskuze s filmovými tvůrci, projekce vybraných pořadů České televize, samozřejmostí je i program pro rodiny s dětmi. Namátkou můžete své ratolesti vzít třeba na školu tance s Honzou Onderem nebo Alicí Stodůlkovou, do výtvarné dílny, vyfotit se v pohádkových kostýmech a podobně. Z horní terasy je navíc krásný výhled na protilehlou hradbu honosných lázeňských domů, zkrátka ideální místo ke chvíli odpočinku.
U Alžbětiných lázní třetím rokem funguje Mall.cz park. Novinkou je LED kino pod širým nebem, kde se promítají pořady z dílny této internetové Mall TV, v sobotu večer pak na programu bude i očekávaný dokumentární snímek Diego Maradona. Na místě vám taky zapůjčí lehátka, deky, petangue, badminton nebo knížky, utahaní cinefilové si tam můžou udělat příjemnou relaxační pauzu.
Kde nahrát selfíčka a kam vypadnout z Varů
Oblíbená je taky Vodafone Pláž. Letos se od Vřídelní kolonády přesunula do Dvořákových sadů. Na „pláži“ si můžete dobít mobilní telefony a tablety a připojit se na wifinu. Jestli si nechcete nahráváním selfíček na instagram plýtvat data, a nevadí vám, že se na vás bude zlobit Marta Nováková, tohle je místo pro vás. Na Mlýnské kolonádě pak má svou prezentaci další z dlouholetých partnerů festivalu, firma innogy. V innogy pointu se konají mimo jiné filmové kvízy, diskuze s českými filmovými tvůrci nebo autogramiády.
Svůj pobyt ve Varech ale člověk nemusí omezovat jen na festivalové / filmové aktivity. Proč si třeba nevyšlápnout do kopců kolem města a pokochat se vyhlídkou z rozhledny Diana. Žádný návštěvník Varů by neměl minout známou sochu kamzíka, od které je asi vůbec nejhezčí pohled na město. Dole ve městě pak můžete korzovat po kolonádě a ochutnávat místní minerální prameny nebo si zajít do muzea Becherovky (ochutnávka v ceně!).
Variantou je taky oddechnout si od Varů jako takových a vypadnout do okolí. Co by kamenem dohodil je nádherné historické městečko Loket s gotickým hradem, o kousek dál pak Bečov nad Teplou, v němž je k vidění proslulý relikviář svatého Maura. Daleko to z Varů není ani do přírodní rezervace Soos, do Chebu, Františkových a Mariánských Lázní.
Filmy ve Varech
Anebo se hecnete a stejně zajdete do kina. Přece jen, filmový festival je jen jednou za rok. Přesně to jsem si ve středu řekl a vyrazil na tři filmy, které pro mě nepůsobily úplně lákavě. Jeden ale nakonec potěšil, a to lotyšsko-belgický koprodukční snímek Oleg. Povedené filmové drama se zaměřilo na neradostnou situaci levné východoevropské pracovní síly v západních zemích. Lotyš Oleg hledá štěstí v Belgii, místo toho ale narazí na gang polských migrantů, kteří si z něj udělají hadr na podlahu.
Dokumentárně laděný hraný snímek Lillian rakouského autora Andrease Horvatha si bere na paškál příběh ruské dívky, která se rozhodla jít pěšky domů. Do Ruska. Z New Yorku. Cesta to musela být jistě dlouhá a úmorná – a to samé platí o filmu.
Alespoň o něco málo zábavnější a zajímavější byl dokument Mystify: Michael Hutchence o životních osudech zpěváka australské rockové kapely INXS. Pro fanoušky umělce patrně povinné zhlédnutí, pro ostatní další z přespříliš dlouhé řady dokumentárních snímků o slavných, zesnulých osobnostech. Chceš, aby o tobě natočili film? Zabij se!
