Už je jen jediná festivalová projekce. Pak si snímek Moje svoboda poleží čtyři měsíce v trezoru
Ten páteční večer odcházelo z Kinosálu A na padesát lidí o něco svobodnější, než když do jednoho ze tří menších sálů Thermalu vstoupilo. Užili si necelou hodinu koncentrované svobody tématu, ducha a formy – přišli se podívat na projekci snímku Moje svoboda, který v koprodukci Reflexu a České televize natočili filmaři, tanečníci, výtvarníci, fotografové, studentíci i několik odvážlivců z redakce našeho týdeníku.
Jak nápad na film sestávající z minutových osobních vyznání svobody vznikl? Vedoucího oddělení kultury Milana Tesaře lákala výzva zopakovat úspěch, který před dvěma lety na festivalu sklidil dokumentární snímek Igora Chauna Nepřesaditelný!, mapující život a dílo nejznámějšího redaktora Reflexu, polarizující osobnosti Jiřího X. Doležala. „Možná se kola roztočila už před třinácti lety, kdy mě uhranul film Paříži, miluji Tě,“ vzpomíná producent a jeden z režisérů Milda Tesař na svou další motivaci. „Dobře si to pamatuju, šel jsem na něj v domnění, že jednu z povídek natočil Jiří Menzel. Nebyla to pravda, bavili mě jiní: bratři Coenové, Gus Van Sant, Alfonso Cuarón, Wes Craven… Učarovalo mi tehdy, jak rozmanitý dokáže být filmový příběh, jakkoli je spoután tematickým zadáním a časovým limitem. Skutečně dobrému filmaři nepřekáží stísněný prostor, aby potvrdil svou imaginaci a schopnost i na ploše pouhých několika minut vtáhnout diváka do děje.“
Dle reakcí diváků lze soudit, že se to mnohým režisérům podařilo – třeba u Janem Hřebejkem natočeného monologu nespravedlivě odsouzeného Romana Ševčíka, který strávil třicet let v kriminále za vraždy, co nespáchal, se stejně jako v případě premiéry Mojí svobody v Kongresovém sále ozvaly vzdechy a šepot. U minutového filmu Miřenky Čechové a její kameramanky Barbory Johansson se zas po tvářích publika rozběhly spokojené úsměvy – ta živočišná divoženka dračí, tančí, kojí, maluje se, pomrkává na publikum, má síly ovládnout celý svět. A co teprve ty politicky motivované kousky z bezprostřední současnosti…
Ale dosti bylo spoilerů: přijďte se podívat sami dnes odpoledne do Domu ČT před Karlovarské městské divadlo, kde v 16.00 proběhne poslední festivalová projekce a snímek si od zájmu publika na chvilku odpočine. Kolem 17. listopadu, u příležitosti třiceti let od revoluce, jej pustí do éteru Česká televize a pak bude Moje svoboda svobodně dostupná i zde, na Reflex.cz. Abychom nezapomněli, že ji máme, vážili si jí a v případě potřeby o ni dokázali bojovat.
